Chuť znovu žít

Přiznám se, že film jsem si vybral hlavně kvůli Robu Reinerovi a Morganu Freemanovi. Reinerovy snímky "ze života" mám rád a spoustu životních situací má odpozorováno velice dobře (Když Harry potkal Sally) a dovedně je dávkuje se svým osobitým rukopisem. Morgan Freeman si sice skoro celý film "ukradl pro sebe", ale krásná Virginia Madsen se vůbec neztratila a dětští představitelé byli také dobře zapamatovatelní. Zpočátku mi Freemanova postava (chování i povahové rysy) trošku asociovala raného Walta Kowalského, tedy vozidlo Gran Torino měl Walt o dost honosnější ... Od tohoto filmu jsem nic moc nečekal, ale dostal jsem více než jsem požadoval. Příjemně plynoucí film, u kterého se člověk ani na chvilku nenudí, dost námětů k zamyšlení a pro ty, kteří mají dostatek fantazie, ještě možná daleko více. Já té fantazie až tak moc nemám (v klíčovém období jsem neměl ani mentora, ani 34 dolarů :-) Každopádně celou dobu moc příjemné pokoukání, ten konec sice mohl být trošku méně holywoodský, ale alespoň teď tuším, jak se dospívá na stará kolena (19.08.2019)

The Magic of Belle Isle s lehkým srdcem odpustím to hafo sentimentu, klišé, všeusmívajících se postav... vlastně mu odpustím úplně všechno, protože Morgan Freeman. Monte Wildhorn je přesně role, která tomuhle Panu herci sedí ze všech nejvíc (kdo by si nevzpomněl na legendárního mentora Reda ze Shawshanku). Navíc takhle pohodový snímek aby jeden pohledal. (15.05.2015)

Predstavivosť má silnú moc a dá sa s ňou dosiahnuť všetko, dokonca aj tancovať valčík alebo aj niečo viac. Príjemný bezkonfliktný film, na ktorý sa pohodovo pozerá, len mi z neho zostalo až primálo dojmov. Vznikajúci nerovný vzťah atraktívnej ženy a veľmi starého muža bol akoby len v pozadí jeho vzťahu k dievčatku, nádejnej spisovateľke. Morgan Freeman prednáša životné múdrosti a to je už akoby jeho životná úloha od určitého veku. –––– Najkrajší pocit, ktorý život môže ponúknuť, je hľadanie spriazneného srdca. (10.05.2015)

"Žena by měla vkročit do místnosti tak jako vy. - Jak to dělám? - Venku je slunečno, jen jemně poprchává. Znáte ten pocit, když zavane teplý vánek přicházející s deštěm? Přesně tak vkročíte do místnosti vy". Tak jako ten příjemný vánek na mě zapůsobil celý film. Jistě, že bych mu vytkla trochu víc sentimentu, předvídatelnost, možná až příliš pomalu plynoucí tempo, ale kdo ví, třeba právě to pomalé tempo se skvělými dialogy bylo to, co zanechalo ve mně ten velmi těžko popsatelný pocit vnitřního uspokojení. 75% (10.03.2013)

Typický Rob Reiner. Atmosféricky téměř identické s klenoty Než si pro nás přijde či Má mě rád, nemá mě rád. V tomto případě mám však dojem, že je celý postaven na charismatu hlavní postavy. Divák, jenž nemá slabost pro Reinerovu režii se tak může nudit, protože dějství má velmi vlažný spád a nějaké dramatičtější scény se tu divák nedočká. Tato negace je však bravurně kompenzována prostředím, kde se snímek odehrává. Něco tak kouzelného a poetického jsem dlouho neviděl. Předvídatelná, povolná avšak na duši nepochybně hřejivá záležitost. 75%. (26.12.2012)