Bakaláři 1997
Good News
Obsahy(1)
Dobrá zpráva je bakalářská povídka, která se odehrává na vesnici mezi rekreanty. Miroslav Donutil v hlavní roli znamenitě hraje muže, který si chvíli dělá plané naděje, že se změní politický vývoj, jenž se mu nelíbí. Tato povídka získala v roce 1997 cenu Trilobit za přínos původní televizní a filmové tvorbě. (oficiální text distributora)
Recenze (67)
Donutil, Holubová, Klepl v povídce s geniálním scénářem. Krátká bakalářská povídka na téma sousedské vztahy na vesnici po roce 1989. Otravný zarytý komunista soudruh Jeleček v geniálním podání Miroslava Donutila, který čeká na další "osvobození" od sovětů, ale dostane se mu pouze akce novodobé Maryši. Nemá chybu, prostě se bavte :-) ()
Narvat do půl hodiny tolik hlášek a hereckého mistrovství a totálně odmaskovat myšlení staré nomenklaturní “struktury” to je na aplaus. Slyším ozvěny hurónského smíchu roku 1997, kdy jsme si říkali, že je to definitivně pryč a ať se třeba pos*erou, stejně jako v příběhu. Jenže já to viděl až dnes – únor 2012. Po 15ti letech zrudly kraje, zrudl Senát a po Narcisovi na Hradě Becher Bimbo. Ještě jedny volby a mají to komplet. Úsměv už ztuhnul, teď začne řídnout stolice. Všem. Všem, co tam zůstanou. Příště místo sametu snad raději šmirgl. ()
Parádně a trefně zpracovanej konflikt dvou (z) polistopadovejch typů lidí - zástánců starejch pořádků a vyznavačů hesel způsobu "tenkrát bylo líp, teď je všechno špatně" na straně jedný a těch, co maj pocit, že konečně můžou dejchat a začít nějak normálně a svobodně žít, na straně druhý. Docela nenápadně je tam schovaná spousta zajímavejch myšlenek a až provokativních výměn argumentů, aniž by to ale působilo jakkoliv školácky nebo šroubovaně. Jen ten konec moh bejt zajímavější nebo nějakej údernější, myslim, že Hřebejk i ten film samotnej by na to rozhodně měli. ()
Podobně jako v seriálu České století se stanete svědky Zabíjení (no, spíše vyprázdnění) soudruha - tentokráte šálkem dvakrát pražené brazilské kávy.. I přes přítomnost ostatních herců Donutilova one-man show, při které se střídavě smějete a máte chuť ho zliskat. Protože ideologie a lidský charakter jsou spojené nádoby, některé generace nikdy nevymřou.. ()
Celkem dějově jednoduchá záležitost, konverzační mikrokomedie o zastánci starých pořádků a trochu naivních demokratů. Základní trio Donutil-Holubová-Klepl to pořádně rozjeli. Přijde mi, že tohle byla jakési předehra na Pelíšky, zvlášť Donutil tady měl velmi podobnou roli, ačkoliv v Pelíškách byl více fanatický a tady hraje spíše člověka zmateného z nového systému (ve kterém nebylo vše košér) než pravověrného bolševika. Navíc povídka se odehrává na pozadí puče v SSSR, o který se 19.-21. srpna 1991 pokoušelo armádní velení SSSR, nespokojené s politikou tehdejšího prezidenta velmoci, Michaila Gorbačova. V dnešní době by se podobný příběh klidně mohl odehrát v nějaké ukrajinské hospodě. ()
Reklama