Vláda

Nejdůmyslnější tah věhlasného seriálu dánské veřejnoprávní televize spočívá v tom, že láká na nestranný pohled do zákulisí politiky a médií. Jenže ve skutečnosti neukazuje, jaká politika je, nýbrž jaká by měla být. Je pak na divácích samotných, aby si uvědomili kontrast politické linie i vystupování zdejší hrdinky vůči reálným politikům. Při tom ale scénáře nikdy nesklouznou k naivitě a naopak nechávají Birgitte Nyborgovou procházet zásadním obloukem z idealistky po nesmlouvavou političku zocelenou vládními tahanicemi i často donucenou ke kompromisům neslučitelným s jejím výchozím přesvědčením. Zatímco žánrový "House of Cards" staví na utvrzování předsudků o zlovolnosti a prohnilosti politiky, čímž divákům ospravedlňuje jejich distancovanost od politiky, v jádru bytostně politický "Borgen" popsaným kontrastem stimuluje nahlédnutí politické situace a motivuje k voličské aktivitě. Současně skrze jednotlivé politické problémy řešené v jednotlivých dílech, které jsou didakticky prezentovány z obou názorových stran, ukazuje divákům kontrast morálního i uváženého a zaslepeného postoje. Ve třetí sérii se vyprávění stejným principem zaměřuje na svět médií, konkrétně těch dle jejich stanov veřejnoprávních a výmluvně ukazuje mor současné vlády managerů, kteří vše posuzují absurdním měřítkem výkonnosti. Při tom všem seriál v základu staví na vtahujícím dramatu, díky čemuž pohltí i ty, kterým doposud byly politika či média zcela lhostejné. (10.06.2016)

Stojí možná za to zmínit, že přes veškerou ambivalenci, o kterou se Borgen převážně úspěšně pokouší, nejde o nezaujatý seriál. Mírně levicová, liberální politika, kterou ztělesňuje Nyborgová, je upřednostňovaná, zatímco radikálové jsou stylizovaní jako narcistní hyeny (Laugesen) nebo fyzicky odpudivé kreatury (Saltum). Ne že bych byl nutně proti, jen občas ta politická korektnost (ač reflektovaná) trochu zaskřípe. Stejně tak pokud jde o některé scénáristické konstrukce, které jsou sice nutné, ale tady občas až moc viditelné. Jinak je to natočené velmi dobře a opravdu velmi klasicky. Ještě analytická poznámka nakonec: Mezi první a druhou sérií došlo ke změně ve strukturování jednotlivých epizod, které byly původně dost kompaktní a zaměřené na jeden větší problém, zatímco ve druhé řadě seriál vždy sleduje několik paralelních linií, kdy navíc každá ještě obsahuje několik dílčích zvratů (ten jednotící problém jinak zůstává). (15.07.2014)

Po House of Cards je těžké najít něco lepšího, uznávám. Ale tohle je přeci jenom víc evropské, bližší a známější. Jsem na začátku druhé série a vlastně vůbec nevím, co mě nutí dívat se dál a dál, když mě tak otravuje a prudí hlavní postava? Sluníčková multikulti kráva, dokonale nesympatická, nehezká, bez špetky charismatu. Rovina premiérčina soukromí je stupidní, klišovitá a příjemné nebylo ani zjištění, že manželka je sice husa, ale ten její Filip je ještě větší blbeček a oba se chovají jako hloupá děcka, která dopravdy ne-vě-dě-la, jaký život povedou, až se manželka stane premiérkou. Ani tu chůvu si nenajmou, domácnost obstarává manžel, sakra nemusím bejt dánská premiérka, aby mi bylo jasný, že pokud nechám chlapa doma v kuchyni a u dětí, tak je s manželstvím konec. Marně si vzpomínám na film nebo seriál, kde bych tak velmi nefandila hlavnímu hrdinovi s tou dementní levičáckou aureolou sluníčkového spasitele světa a enthusiasmem Muže na radnici. Fujho. Možná mě baví ta novinářská linie, snad. Každopádně jedu jedu jedu dááál....tak jsem to dokoukala a jak se to blížilo k závěru, bylo to debilnější a debilnější, až už to začalo připomínat nějakej marvelovskej trhák s avengery, který já sice žeru, ale do dánskýho politickýho thrilleru fakt nepatřej. Happy endem prosáklý závěr je opravdu na facku, ale "když to tak lidi chtějí..." (01.09.2017)

Už budu v hodnocení dánského seriálu trapně monotónní, ale tohle je prostě extraliga. Poněkud jiný koncept než u House of Cards, kde je Underwood bezskrupolózní mocichtivec. Nyborgová je spíš v roli lehce naivní a stále ještě s morálkou a politickou autenticitou bojující postavy, která je shodou okolností vymrštěna na vrchol a učí se "jak to chodí". Dobrý vhled do zákulisí i ten kontrapunkt s médii. Ocenuju, že Dánové dokážou psát silné, nosné a životaschopné ženské role, které nejsou jen výplní a v pohodě utáhnou celé seriály. A když do hlavní role vyberou rozkošnou Sidse..., radost pohledět :-). A to herecky ostatní vůbec nepokulhávají! A tak si již poněkolikáte posmutněle kladu otázku, proč nejsou něčeho podobného schopni čeští tvůrci, když Dánové ano ( v penězích to asi opravdu nebude ). Ikdyž se situace v české seriálové tvorbě lepší, stále je to jen ve vleku světových trendů, které udávají např. Dánové :-( (05.10.2016)

Ojojoj, kde je čtvrtá a pátá série? Šestá? Při uvažované pokračující výživnosti a gradaci téhle nadmíru povedené sexy politické instruktáže by to k plnému uspokojení ještě dvě nebo tři lektorské řady nutně potřebovalo. A pak klidně i víc, protože skutečná dnešní politika, její zákulisí, initmní prožívání i mediální zobrazování budou vždycky o řadu nových rysů napřed, o to není strach. Připadám si teď jako navnaděné dítko, které po sytých dnech příliš brzy odstavili od mámina prsu. Přijdu si ještě hladová, nedovyvinutá, iritovaná, oloupená - lačním po celé řadě dalších důležitých vhledů a oblastí, které by nás nutně čekaly, kdyby seriál pokračoval dál. Tohle je jako zůstat na rozhledně trčet uprostřed schodiště, které končí nicotou. Ale jo, jasně, já vím, o tom to nakonec bylo nejvíc, že život holt nikdy není fér, a co nás žene dál a činí tu a tam o trochu lepšími lidmi, je ustavičné překonávání pocitu frustrace. Ale himl hergot donrvetr kruncajs element! To by bylo tak strašně správně, kdyby tenhle seriál pokračoval doaleluja, že to vesmír podle vnitřních pravidel na planetě Zemi prostě nedokáže připustit. *~ (30.04.2017)