Vláda

Pozoruhodný dánský seriál o skutečné tváři současné politiky a tenkém rozmezí mezi věcí obecnou a sobectvím "těch nahoře" zobrazuje s chirurgickou nemilosrdností a v reálně úzkém rozmezí, kde se tyto tendence prolínají. Grónský "model" nemilosrdně sleduje ambice samosprávy strádající nedostatkem fyzického obyvatelstva i jeho neschopnosti, jež je dána přírodně, se samostatně uživit. Kontrapunkt političky premiérky, ministryně a vyčerpávající se novinářky je dalším působivým bodem pozoruhodného, navíc nanejvýš nápaditého scénáře. "Střeva" americké zahraniční politiky, která přebírá jeden americký prezident od druhého, jsou také nepřehledná. Velmoci zůstávají velmocemi. Zmínku zaslouží i obě dvě titulní dánské herečky Sidse Babett Knudsenová a Birgitte Hjort Sörensenová; jsou vynikající a Dánsko v nich má světové osobnosti globální Thálie. I premiérčin (ministrynin) poněkud lehkovážný a píli a kázeň nepřehánějící syn, který je své matce tolik podobný, a jednorozměrnost jeho nedospělého rádobybouřliváctví, jež by spíše odpovídalo 15 letům propukajícího jinošství, je tu pojednáno pozoruhodně věcně. A schopnost udržet dramatickou dějovou linku a obohacovat ji doslova gejzírem až rafinovaně promyšlených a citlivě do tkáně příběhu zasazovaných prvků je až dechberoucí. Skandinávská kvalita je zkrátka jedinečná a dechberoucí. Nepochybně špičkově světová. Není asi náhodou, že vznikla v dílně dánské veřejnoprávní televize. (23.08.2023)

Politika všedního dne a role žen(y) i médií v ní. Je chvályhodné, že se tvůrci nevydali vděčnou cestou mafiánských praktik korupcí prolezlé politiky a ani naivní cestou přikrášlené politiky plné dobrých duší se sluníčkovými zájmy. Politika tu je výsledek zákulisního jednání/kutí piklí nesourodé skupiny, z nichž někteří politiku dělají kvůli záři reflektorů, jiní kvůli moci, jiní jako službu veřejnosti a jiní jsou budižkničemu co nic neumí. A všichni se to snaží dělat tak, aby na svém dobrém bydle vydrželi i pro příští volební období. Běžná epizoda (výjimku tvoří úvodní volební díl) tu vypadá tak, že po celou dobu se tucet postav v interiérech pokoušet najít schůdný kompromis, aby prosadili „tu svou“ a to prostřednictvím tuny dialogů, které jsou mnohdy spíše o tom nevyřčeném než proneseném. Pro našince je to pak o to zajímavější, že se tu řeší podobné vnitropolitické problémy jako v té naší poslanecké kantýně. Když k tomu přičteme, že Lindholm nejen že dosti věrně reflektuje aktuální situaci, ale dokonce je před ní i napřed (hned k několika problémům/událostem, které nastaly v seriálu, došlo následně i v reálu), tak výsledek nelze než doporučit všem, kteří neopovrhnou reálným pohledem do zákulisí něčeho, co se nás sice denně dotýká, ale do čeho zase až tak moc zvenčí nevidíme. PS: Miroslava Němcová musí být skalní fanynka seriálu, když se (značně neúspěšně) snaží v posledních měsících profilovat jako tuzemská kopie zdejší Nyborgové. (05.06.2013)

Hamletovské "Niečo je prehnité v štáte Dánskom", už dávno o tejto krajine neplatí, ale ako vidno aj v tomto seriáli, ono to bez kompromisov, intríg a zákulisných ťahov jednoducho nejde ani tam. Predstaviť si čo sa asi deje v zákulisí vládnej politiky iných krajín, ak Dánsko je údajne najmenej skorumpovaná krajina v Európe, na to asi ani netreba veľmi fantázii popúšťať uzdy, stačí otvoriť noviny. Prvá séria a prvý rok Birgittinej vlády za mnou, hor sa teda k lepším zajtrajškom a novým dielom! (02.05.2017)

I když s politiky zásadně netančím, tak musím přiznat, že mě tato dánská jízda zcela pohltila. Doslova jsem se zažral do příběhů, které nám tvůrci tohoto seriálu připravili a taktéž jsem se mnoho dozvěděl, jak to v politce chodí. Společně s hlavní hrdinkou Birgitte Nyborgovou, která se náhle a nečekaně stala premiérkou procházíme útrapami a radostmi jejího politického i rodinného života a s přehledem se zavrtáváme občas i nechutnou sondou do zákulisí vnitřních bojů, kterými musela projít. Velké množství leváren, ústupků, pletichaření a zejména házení špíny na její osobu, ať už od politických rivalů, ale zejména od bulvárního tisku uvidíme v tomto seriálu, který je rozdělen do tří sérií a u kterého se člověk fakt nenudí. Vidíme zde dva pohledy na věc jeden je z politického vidění světa a ten druhý následuje ihned vzápětí z pohledu médií, kteří jsou schopni i ten nejmenší problém, který se třeba ani nezakládá na pravdě nafouknout do obřích rozměrů a ještě se tím záškodnicky bavit. Vidíme zde, jak bulvár dokáže zničit životy a ještě ani nepřiznat pochybení, natož se omluvit. Hlavní jsou totiž senzace a po nás, ať přijde potopa. A i když zastávám názor, že volič má být buďto levicový anebo pravicový a ne středový jako v tomto případě, tak mě přesto tento počin bavil a byl jsem trošku zklamán, že když se to zase rozjíždělo na plný pecky, tak to tvůrci ukončili, což byla celkem škoda. Můžeme zde vidět mnoho známých osobností dánského televizního světa, zejména bych připomenul skvělého Sørena Mallinga, který si zahrál šéfa televizního zpravodajství a taktéž ve třetí sérii hostoval méně slavný bratr Madsa Mikkelsena, Lars Mikkelsen, který si zde zahrál ekonoma nově vznikající strany. I když mně politika moc nezajímá a ta středová už vůbec, tak musím dát této záležitosti zasloužených 90%. (05.10.2021)

Borgen snese porovnávání s House of Cards. Mě to vtáhlo hned od začátku, politický systém v Dánsku je mnohem bližší tomu našemu než ten americký, takže si člověk může říct, že takhle nějak to doopravdy funguje. Oproti HoC má i o něco uvěřitelnější a realističtější vývoj, což se mi líbí. Hlavní hrdinka Birgitte Nyborg se dostane k postu premiérky tak trochu jako slepá k houslím a o to je zajímavější sledovat její přerod z pozitivní postavy, která dělá kompromisy do tvrdé ženy, která prosazuje svou. Cestou musí obětovat přátelství, odsunout stranou rodinu a začít se spoléhat na lidi, kterým nevěří. Pro mě je to jedno z nejuvěřitelnějších dramat o politice, co jsem viděl v seriálech či filmech. Rozhodně mě to zaujalo a slibuju, že se časem dokopu i k tomu, abych se podíval na druhou a třetí sérii. (07.04.2016)