Barbie

Filmová Barbie má díky samotnému scénáři neotřelý nádech toho, jako že pozorujete jedinečný filmový zážitek, který vtipně reaguje na současnou společnost. Uráží ji, kritizuje ji, a dělá to rádoby hrozně fikaně. Ve výsledku ale nepoukazuje na nic jiného, než na to, co už dávno víme. A nebýt Kena, ani by to nedělala kdoví jak zábavně. Margot jako Barbie je sice fajn, ale tady to celé stojí a padá na Goslingovi. Ten se tu totálně vyřádil. Navíc asi musíte mít hodně rádi Barbínu, abyste ocenili i tento film. Na mě moc barevné a kýčovité. Byť tu nápaditost a ztřeštěnost režisérky oceňuji. Na tu každej dnes v Hollywoodu koule nemá. (16.12.2023)

Je to hezké, vtipné i chytré, krásně to vypadá a zní, ale měl jsem pocit, že jsem to už viděl. Spíše než okopírovaný LEGO příběh, kterým zaváněla upoutávka, mi nakonec Barbie připomíná na jistotu jedoucí, ale stále více než dobrý film od Pixaru. Velmi se mi ovšem líbí kampaň kolem filmu, která po dlouhé době (alespoň tedy v Plzni) dokázala nadchnout pro návštěvu kina spoustu lidí, a ti si na sebe vezmou cokoliv růžového od kšiltovky po župan a jdou se zkrátka bavit. To je fajn. (29.07.2023)

Definice pojmu guilty pleasure. S příchodem reálného světa a korporátních cápků od Mattelu jsem čekal brutální propad kvality, jenže... Ono se to nestalo. Jasně, Barbie obsahuje dost nefunkční "matka/dcera" linku, ale ten zbytek je brutální nářez. Kreativní růžová apokalypsa, která skvěle pracuje s jednotlivými motivy a dokáže vás upřímně rozesmát. Už ani nepamatuji, kdy naposledy jsem seděl v kině, kde by všichni jeli na stejné vlně ujetosti a hekali nad každým druhým bizárem. Pecka - miluji to. Barbenheimer je ultimátní zážitek. (Objektivně 4* a souhlasím s komentářem J*A*S*M. Ale vzhledem ke zdejším hodnocením si asi můžu dovolit nadhodnotit.) (19.07.2023)

„MUSÍŠ VYRAZIT DO SKUTEČNÉHO SVĚTA A NAJÍT DÍVKU, KTERÁ SI S TEBOU HRAJE. …“ Parádní úvod, po kterým přichází přesně tak jeblej děj, jak by to člověk čekal, za což dávám palec navrch! Voni to tak totiž chtěj! Ten humor je až morbidní a když na tu jejich hru přistoupíte… jen jsem zmatenej z těch písniček a tanečků. Ty pičo – to je obchodní potenciál jako prase! Kam se na to serou animáky! Pravda, je to kapku feministický a (pro chlapa) se složitým koncem, ale není pochyb, že Barbie zvládne všechno! (Stejně jako John Cena!) /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) John Cena se ve filmu objevil náhodou. Margot Robbie zjistila, že natáčí v Londýně ve stejném studiu jako oni. Oslovila ho a on souhlasil... 2.) Mottem filmu je: „Dát divákům to, o čem jste nevěděli, že chcete“. 3.) Thx za titule „mattster“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  **  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (22.09.2023)

Nečekal jsem, že bude mít Barbie něco společného s Nejvyšší kartou Petry Hůlové. Obě nahlížejí na feminismus a soužití žen a mužů skrze vyhrocené rozpory, které vůči sobě porůznu konstrastují. A zároveň stejně tak kontrastují různé rozpory mezi hlásanými feministickými idejemi a takzvaným reálným světem. Zatímco Hůlová skrze postavu stárnoucí spisovatelky dochází k tomu, že ženská tragédie spočívá v biologicky podmíněné znásilnitelnosti žen fyzicky zdatnějšími muži, Greta Gerwig nachází styčnou plochu "skutečných" žen v návštěvách gynekologa, tedy opět ve společensky plně nevykompenzovatelných a zcela nenarovnatelných záležitostech těla. Proto předtím film zdůrazňuje, že ideální Barbie a ideální Ken nemají pohlavní orgány. Oni - a růžový svět, který obývají - je totiž světem čirého sociálního konstruktivismu odpojeného od výše zmíněného fyzična a jeho působení. Je samozřejmě také světem korporátním, formovaným kapitalistickou logikou Mattelu - a v tomto směru se film může jevit jako kritika krajně neoliberálního feminismu, který se tváří, že každý může být kýmkoli a na materiální (či fyzické) limity příliš nehledí. Protože film na konci vykračuje ze světa sociálních konstrukcí (byť jen zčásti, Hollywood je zde reflektován jako stejně umělý jako Barbieland) a přiklání se k plně nekomodifikovatelné tělesnosti, připadá mi odvážnější než jak může na první pohled vypadat. Ale nejsem si tím jistý. Proč na druhé straně nevidíme Kena, jak jde k andrologovi kvůli problémům s erekcí? Nebo co je mužským ekvivalentem návštěvy gynekologa? A kde na této platformě tělesnosti mohou ženy a muži nalézt rovnost? Lze to vůbec? Film naznačuje, že ne, protože tuto druhou mužskou stránku vypouští. Koneckonců se nejmenuje Barbie a Ken, ale jenom Barbie. Možná, že tady film skutečně naráží na svoje ideologické mantinely, aniž by je na rozdíl od všech dalších reflektoval. (28.08.2023)