Ztracená brána

Počiatočná tajomná kriminálka naštartovaná prvou časťou, klesne od druhej časti len takmer na priemernú kriminálku, kde už nič mysteriózne neprichádza, okrem pár rečí a náznakov. Čaká sa už len na vraha, ktorý nie je dostatočne prekvapujúci a finále vyznie dosť nemastno – neslano. Herecky tradične dobrý Trojan s Geislerovou, Dvořák ma nebavil a taký Hádek úplne zbytočný. (12.04.2017)

Na ceske pomery vskutku obdivuhodne. Ano nasel jsem tam spoustu scenaristickych zkratek, kdy uz myslenka opustila viru a Arnost musel napsat prvni blbost co ho napadla, nicmene zrezirovane na vybornou s atmnosferou opravdoveho filmu a ne (jak je to u ceske tvorby za posledni dobu obvykle) atmosferu serialove product placement podivane! Skoda preskoda, ze tento tryptych pozbyval ke konci filmu dech, namisto aby tomu bylo naopak. Nemejte Strach a dejte tomu klukovi penize k poradnemu rozletu, at nemusi sezobavat drobky. Panu Hrebejku jsme presyceni, pac se neumi odprostit od tvurci rozmanitosti. (14.12.2013)

Jiří Strach začíná být pomalu matador veřejnoprávní televizní zábavy a to na první pohled vypadá na nějakých -náct, takové to hůdě, které si ještě rádo hraje. Přistoupí-li ale divák na pravidla té jeho hry, stráví u televizní obrazovky příjemný nedělní večer, večer plný u nás v republice ještě neokoukaných kamerových filtrů, charismatických tváří a prvoplánového mystéria. Velmi sympatická mysteriózní detektivka, o to víc, že v české kinematografii nemá téměř tradici a pan režisér neměl strach projít po dosud neprošlapaných pěšinkách... (23.09.2012)

Režisér Jiří Strach je pro mě zárukou kvality. Začínám se na jeho nové počiny těšit. Tak ať mu to dlouho vydrží. Opět jsme se tu sešli se starou známou dvojicí policajtů, kterým není cizí láska k alkoholu. Nicméně se velmi dobře doplňují. Doufám, že se objeví i třeba v dalších příbězích s mysteriózní zápletkou. Je tu plno záhadných událostí, které by mohly posloužit jako ispirace ke kriminálním snímkům. Přesně takové příběhy mám ráda. (01.10.2012)

Jirko, ty vole, hravé a interesantní, mám to za sto.. Langdon Runa, moderní look, krása Stověžaté, religiózně-mysteriózní koktejl z šejkru Vašíčka a s vtipem napsané dialogy (Perníkářovo zúčtování s rejpavým Jandákem pobavilo). I přes některé logické nesrovnalosti a neuspokojivý konec je Strachův spíše "tajemný triptych s detektivními prvky" jako osvěžovač vzduchu na zaneřáděném nádražním WC a moc bych si přál, aby se jeho autor co nejdřív dostal za veřejno-právní rozsah své tvorby.. Pro zarputilé hledače symboliky mám látku ke zkoumání. Jména detektivů pozpátku, či přesmyčkou připomínají slova Aramis (mimo jiné biskup, vévoda z Alamedy a člen jezuitského řádu) a Amišové (křesťanská denominace v Sev.Americe). A především, achtung spoiler, jakpak se jmenoval Langmajer v Copak je to za vojáka? A co hlídal člověk tohoto jména 11 sezón za pražskou Spartu..? Našel jsem okraj myšlenky.. (25.09.2012)