Nadechni se

Tohle je ten vůbec nejkrásnější film o splynutí duší. I o tom, že i takový vzácný okamžik může druhým ublížit, ale, když se kácí les, létají třísky. Pocit sounáležitosti s druhým člověkem zažijete jen párkrát za život a jestli vůbec. Já to štěstí měla, dokonce několikrát (naštěstí to nikomu neublížilo), a proto jsem si tento film zamilovala. Hlavní hrdina je někomu navíc děsně podobný a tak mi to spoustu věcí připomíná (bohužel i těch smutných). Vůbec bych neřekla, že je to ten "Guy Pearce z Mementa". Perfektně tento film okomentovala mat.ilda! (21.07.2016)

Celkem povedený film se skvěle navozenou až poetickou atmosférou. Jen se to někde po půlce zvrtlo přesně tak jak jsem se lehce obávala, že by se to mohlo zvrtnout. Prostě přesně tak, jak by každého napadlo hned na začátku. Dramatická sekvence v závěru je sice super, ale jen za předpokladu, že graduje k něčemu, co by mělo člověka překvapit, nebo alespoň k nevyhnutelně tragickému rozuzlení, nebo tak něco :D Prostě to tady, kde člověk přesně tušil co se stane a možná i jak to celé skončí nefungovalo. Ale jakkoli scénář pokulhává je to hodně citlivě natočený snímek se spoustou hudby a syrově poetických momentů, navíc se slušnými hereckými výkony. (19.10.2014)

Film o citoch a láske ktorá dokáže rozozvučať tóny v srdciach a potom už len krásne bolieť. Ten záver bol troška akoby "uponahľaný" . Výborná sprievodná hudba , (ten violoncelový koncert bol uchvatný) sympatický prejav aj bez slov u mladej Jonesove.. (29.09.2017)

Plnit si sny a následovat své touhy je přece tak snadné…anebo ne? Ten domeček z kostek v úvodu příběhu předznamenal ráz prakticky celého filmu. Ostatně hned od začátku je jasné, že výměnná studentka Sophie je nejen obrovsky hudebně nadaná, ale také velmi vnímavá, zvlášť k o mnoho let staršímu Keithovi…Nadechni se má v podstatě dost jednoduchý a předvídatelný příběh, žádný ze zvratů diváka nijak zvlášť nepřekvapí. Jenže na druhou stranu nabízí převážně příjemnou, vtahující atmosféru (podpořenou opravdu krásnou hudbou), uvěřitelné emoce, hezky vystihnuté náznaky problémů, podezření, žárlivosti, a více než solidní herecké výkony. Má řadu silných scén, od perfektního klavírního „ahoj“ přes lekce dýchání, osamocení v dešti až po hořký konec (sice také předvídatelný, ale to mu nijak neubralo na působivosti). A nejvíc se mi na filmu líbilo, jak pracoval s tou spoustou všeříkajících pohledů, z nichž každý má svou důležitost a nahrazuje spoustu (zbytečných?) slov postav. Tomuhle filmu o zakázané lásce dám silné 4*. (01.11.2020)

Hudbou mi to tak krásně připomíná Piano, až se jsem se občas i pozastavil nad tím, jestli tu bude aspoň nominace na plešouna za hudbu. Všechno ostatní je kýčovitý klišovitý okolo, ale všechno to okolo je tak nádherná symfonie audia a vizuálna, až ten film opravdu baví. Teda ne jako že by bavil, ale zkrátka a jednoduše emočně zaměstnává. A musím dodat, že ta hudba je fakt skvělá. (24.10.2013)