Nadechni se

Člověk se ani nenaděje a na dveře zase klepe Oscarová sezóna. Breathe In do ní perfektně zapadá jako již mnohokrát viděné malé lidské drama s lehce vykonstruovanou, ale stále uvěřitelnou zápletkou, parádními hereckými výkony a dokonalou prací s obrazem a zvukem. Tempo pak v celém filmu ustupuje zadumané náladě, mnoho scén si vystačí s minimem slov a k tomu všemu hraje krásná hudba. I mezi ústřední dvojicí to od prvního momentu jiskří a jak Guy Pearce, tak i Felicity Jones jsou dost charismatičtí na to, aby jim bylo až příliš jednoduché odpustit to, jak si šlapou po štěstí. Vůbec bych se sice nezlobil za obsáhlejší závěr, nicméně už samotné jméno filmu napovídá, že tady jde víc o ten dlouhý, ale přesto svižně ubíhající nádech před skokem, než o srdceryvný dopad. (19.10.2013)

Jeden stále šarmantní muzikant má manželku se sklony ke kontrolování a ovládání a dceru, která je tak trochu problematická. Do toho přijíždí mladá hezká klavíristka mnohem zralejší, než by její věk naznačoval. Je vám asi jasné, jak tohle bude pokračovat. A přestože tohle není Lolita, tak ve svém úsudku máte pravdu. Nejsympatičtější postavou je nakonec studentka Sophie, protože u Reynoldsových můžete hlavě rodiny vyčítat neschopnost prosadit si svou, matce už zmíněnou ovládací obsceci a dceři její labilitu. Film se bojí určitého dějového rizika, snad proto je i přes dobré herecké výkony zapomenutelný. (11.05.2017)

Chápu, co se film snaží říct (souboj touhy po svobodě a reality života), ale na můj vkus to neříká dostatečně efektivně a zajímavě. Zkrátka mi nesedí Doremusův styl vyprávění, kdy se spousta věcí táhne, postavy po sobě pokukují, než aby řekly slovo, a hrdinové jsou vlastně dost nesympatičtí. Už jenom tím, jak moc si lezou do soukromí, ale možná to je jenom moje české já, které moc nemusí americkou mentalitu. No, zkrátka příběh staršího muže a mladší holčiny a jejich zakázané lásky jsme už viděli hodněkrát, a přestože Guy Pearce dobře hraje a je stále sexy a Felicity Jones je roztomilá, tak ani jeden z nich tenhle film nevytáhne nad průměr. (10.05.2017)

Tohle je ten vůbec nejkrásnější film o splynutí duší. I o tom, že i takový vzácný okamžik může druhým ublížit, ale, když se kácí les, létají třísky. Pocit sounáležitosti s druhým člověkem zažijete jen párkrát za život a jestli vůbec. Já to štěstí měla, dokonce několikrát (naštěstí to nikomu neublížilo), a proto jsem si tento film zamilovala. Hlavní hrdina je někomu navíc děsně podobný a tak mi to spoustu věcí připomíná (bohužel i těch smutných). Vůbec bych neřekla, že je to ten "Guy Pearce z Mementa". Perfektně tento film okomentovala mat.ilda! (21.07.2016)

Hudbou mi to tak krásně připomíná Piano, až se jsem se občas i pozastavil nad tím, jestli tu bude aspoň nominace na plešouna za hudbu. Všechno ostatní je kýčovitý klišovitý okolo, ale všechno to okolo je tak nádherná symfonie audia a vizuálna, až ten film opravdu baví. Teda ne jako že by bavil, ale zkrátka a jednoduše emočně zaměstnává. A musím dodat, že ta hudba je fakt skvělá. (24.10.2013)