Gang Story

Gangsterka odkazující kamsi k Melvilleovi ilustruje několika způsoby hlavně to, že se už nikdy nevrátí pohádka [relativního] mládí [francouzské kinematografie]. Retro coby připomínka lepších časů se mi vzhledem k tomu běžně nepříčí. Kdybych ale nebyl vůl, uskutečnil rešerši a došlo by mi, že jméno Olivier Marchal figuruje i v souvislosti s Válkou policajtů, u níž jsem se málem unudil k smrti, asi bych si promítání rozmyslel. Problém s Marchalem je zřejmě osobní. Smrtelně vážný přístup bez špetky nadhledu, oslavování tak dokonale mrtvých hodnot [čest kriminálníků a policajtů], objímající se chlapi v kožených bundách, dokonce i vysokokontrastní kamera laciných béček, servírující masitá sousta opakujících se záběrů drsných tváří ve zpětných zrcatcích úchypně nablýskaných fantomasovských bouráků, mě nebaví a rozesmívá, nikoliv v dobrém. Snímek kromě toho ale trpí i objektivními neduhy. Představitel mladého Vidala Dimitri Storoge působí dojmem mladého ruského šlechtice se zálibou v romantické poezii, nikoliv gangtera [nepomáhá ani podoba Ivanu Trojanovi - kukadla jak zrcadla], zápletka je průhledná jako křišťál. Je jasné, že se na dráhu zločinu vydávají jen málomluvné charaktery, ale pár trochu rozvitějších vět bych ocenil, i když pohled opravdového muže vydá samozřejmě za tisíc slov. Jelikož během filmu nebyl co dělat, soustředil jsem se na nudnou, patetickou hudbu zavánějící v osudových pasážích třetí odmocninou Hanse Zimmera. A tak pár jediných prvků, které mne probudily z letargie, představovaly trefné narážky na vulgární policajtský rasismus [hlavní hrdina se honosí přízviskem gitan]. Doma se mi ještě někde válí Strážce zákona, asi na něj nechám dál padat prach. (25.12.2012)

Povedená gangsterka o kriminálnících ze staré školy, kde platí oko za oko, zub za zub, tedy pomsta jak má být.. Až budu ve věku Gérarda Lanvina, filmového Momona, tak bych chtěl vypadat přesně jako on, tedy mít image prošedivělého ostřleného chlápka s nevinným výrazem a pořádným charismatem .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015) (17.04.2015)

Dobré kriminální drama, kromě jiného bych vyzdvihl skvělý zvuk a slušnou hudbu. Jásal bych víc, ale rozčilovala mě barvotisková idealizace cikánských / kriminálnických morálních hodnot. Že by to byl Marchalův příspěvek k reakcím na Sarkózyho kampaň proti ilegálním imigrantům (především cikánům z východní Evropy)? --- (23.06.2012)

Tak jsem po delší době opět zhlédla další gangsterku, tentokrát z výborné francouzské kinematografie ve které se pojednává hlavně o přátelství Momona a Sergea, které sahá až za hrob. Syrová, ničím nepřikrášlená atmosféra, jedna akce následovala druhou a jestli se to stalo alepoň přibližně podle skutečné události, tak já jsem osobně nestíhala počítat mrtvoly. Bývalý policejní detektiv Oliver Marchal ví moc dobře jak natočit film s námětem, který mu byl jednu dobu velmi blízký. (28.09.2012)

Tohle Francouzi umí. Spolehlivě naservírují gangsterku oproštěnou od zbytečných kudrlinek a patetických proslovů. Hrdinové s kamennými obličeji jdou nekompromisně na věc a kosí své oponenty bez náznaků emocí. U Marchala se projevila jeho policejní minulost už ve Válce policajtů a i tady jí dokonale využil. A doufám, že ještě využije. 90% (25.05.2013)