Lore

Mám pocit, že Němci se těmi svými filmy z války nebo o minulosti jako takové snaží očistit od všeho negativního, co jejich národ stihl za minulé století způsobit. Lore je možná místy dost rozvláčný film, ale svojí syrovou atmosférou si mě okamžitě získal. Ono si stačí přečíst už jen samotný příběh a bude Vám jasno, že tady se soucitu nedočkáte. Drsný a krutý příběh na konci druhé světové války, která otevírá názory těch, kteří dostali propagandou po čumáku a pak museli rychle přijít na to, kde je vlastně problém a co se to vlastně během války dělo. Příběh z trošku jiného pohledu než je zvykem, ale natočen tak, že nad ním budete ještě hodně hodně dlouho po skončení přemýšlet. (05.10.2014)

Pětice dětí s nacistickou výchovou musí zvládnout cestu přes celé těsně poválečné Německo. A je to právě jejich výchova podle Hitlerovy ideologie, která dělá tento příběh zajímavým. To jsou totiž myšlenky, které prostě nenahradíte ze dne na den. Kromě suverénní režie si samostatnou pochvalu zaslouží kameraman. (24.05.2017)

Vymyslel som nové slovo: overarted. A samozrejme, hodí sa na tento film. Artovosť tento raz podľa mňa nebola na mieste. K tak závažnej téme ju nebolo treba a pripadala mi preto rušivá. Spomaľovala tempo. Bez toho spomaľovania, by sa ináč minutáž mohla skrátiť hádam na hodinu a štvrť. Radšej sa tentokrát mohol obohatiť dej ešte zopár scénami navyše. Téma mala ten potenciál. To je moja jediná výhrada a zároveň celkom zásadná. 7/10 (27.07.2013)

Bezprostředně poválečná road movie, od které jsem teda očekával mnohem víc. Připadá mi, že vždy, když se natočí nudný film, ale o silném tématu, dá se tomu přídomek festivalový, aby to pak bylo jako něco víc. Rádoby intelektuálové se pak hladí po hrudi, jak skvostné dílo viděli. Být to natočeno jinak a dramatičtěji, tak by člověk ztratil slovo. Filmu ale zoufale chyběl dramatický náboj. Všechny tyto neduhy nakonec způsobily, že hlavní hrdinka působí jako nesympatická hysterka. A taky to, že si z filmu člověk vůbec nic neodnese. Hlavně že mají festivaláci o čem diskutovat. (20.04.2014)

Bez akéhokoľvek preháňania atmosferický skvost v ktorom sa ide takmer až na dreň. Hapruje len pár nedotiahnutých partií, inak dychberúca, miestami Lubezki style kamera Adama Arkapawa, strhujúce predstavenie neherečky Saskie Rosendahl (a kolektívu) a príbehová originálnosť vystužená myšlienkovou bohatosťou._______Už len trefný plagát v duchu razantnej propagandy Leni Riefenstahl, skromný trailer a lapidárne zvolený podtitulok "when your life is a lie, who can you trust?" napovedá, že nepôjde o suchopárny pokus rekonštruovať napáchané zločiny počas druhej svetovej vojny. "Lore" čo by adaptácia jednej epizódy z novely Rachel Seiffert "The Dark Room" je mrazivým dokladom toho, že správne zosúladená demagógia si - aj napriek vonkajším impulzom - vyberá ukrutnú daň, nevedomosť/nedôveru, ktorú síce dokáže nahlodať letmá pochybnosť či neistota, ale nie je to (hlavne čo sa týka detí) len príznak prechodného stavu mysle?_______Zmena prostredia C.S. jednoznačne prospieva, jej konzekventný ponor do problematiky ženskej percepcie duševného zmätku sa tu rozpína ešte do rozsiahlejších kontúr než pri zahrievacom kole v "Sommersault" a nadobúda tak plnohodnotnejšej katarzie. V pozadí naliehavo znie orchestrálny doprovod od Maxa Richtera a metaforická protichodnosť prírodnej nádhery a ľudského stesku sa vďaka senzitívnemu nasnímaniu stáva v rámci rozprávania intímnou, a pre konečné uchopenie aj priezračne čistou záležitosťou. 4+ (28.09.2012)