Lore

Pro mne je to působivý film o konci dětství v drsném příběhu, v kterém nejde o morálku, ale o přežití. Ten film má nějaké mouchy, na hrdinku je toho naloženo snad až mnoho - ztráta zakotvení a (falešných) ideálů, puberta, starost o sourozence a vlastně boj o život a sebe, ale třeba Jdi a dívej se je v tomto směru ještě extrémnější. A pak postava hodného židovského mládence mi připadá trochu šablonovitá. Ale ta depresivní nálada cesty, která tak vyniká na pozadí májové přírody, je působivá. (30.06.2013)

Mám takový pocit, že si hned několik režisérů včetně režisérky Lore myslí, že k tomu, aby byl natočen dobrý psychologický film, stačí akorát použít ruční kameru, tvořit výhradně dlouhé záběry a sem tam hodit nějakou tu gore scénu, aby se z toho obecenstvo posadilo na prdel. Lore, téměř dvouhodinový road movie s poválečnou tématikou, mi subjektivně připadal dlouhý zhruba tři hodiny a s přibývající stopáží jsem měl chuť hledat nějakou pointu či náznaky příběhu pod sedačkou, kde jsem však nenašel nic než pár pukanců popcornu. Na filmu je hodně znát, že by strašně rád chtěl být něčím větším, než ve skutečnosti je, ovšem pod silným nánosem pěkného vizuálního balastu se neskrývá nic, co by dokázalo svérázně pojmenovat či v nevšedním světle zobrazit atmosféru doby, respektive řádně vykreslit vnitřní psychologii nejen Lore, ale i ostatních postav, se kterými jsem tak ani na chvíli nesympatizoval, neboť mi jejich motivy a jednání připadaly jednoduše nepřesvědčivé. Přece jen bych očekával, že když už snímek neoplývá kdovíjak bohatou fabulí, bude se zaměřovat na zobrazení změny vnímání politické situace v Německu prostřednictvím hlavní hrdinky, bolestivé odvržení důtklivě vštěpovaných ideálů a přijetí nových světonázorů či hledání nového smyslu života. Nestalo se tak. Snímku zoufale chybí nějaká hloubka, která by dokázala dát zvolenému námětu větší smysl a neudělala tak z válečné tématiky jen zbytečnou kulisu, jež dává prostor akorát k pár scénám s krví a zabíjením. Celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že se paní režisérka prostřednictvím dlouhých záběrů a detailních záběrů kamery snaží jen prachsprostě opíjet diváka rohlíkem. Naprostá absence nějaké gradace, zajímavé myšlenky, katarze v závěru. Už dlouho jsem se v kině nenudil tak moc, jako právě při sledování Lore. (29.06.2013)

Příběh bych si rád užil, protože tohle vypadalo po celou svoji délku jako kvalitní poválečné syrové drama, bohužel mi film zkazil jeho formát. hraje si to na jakýsi art s rádoby úžasnými záběry, čumícími prodlevami a neskutečně kurevsky dementně poletující kamerou, což mě dost sra... vadilo a shodilo o jeden a půl stupně blíž mému zapomnění, které zanedlouho nastane. A přitom to mohlo být fakt dobré. Holt "festivalák", no. ~ 2,5* (23.05.2013)

Začnu poněkud jedovatě. Označovat Cate Shortland za mladou režisérku, jak se dosud objevuje v biografii na ČSFD, mi přijde poněkud nepatřičné. V 48 letech má mít za sebou podstatně obsáhlejší výsledky své práce. Při kondici australské kinematografie svědčí pouhé dva celovečeráky o tom, že to buď s jejími schopnostmi nebude až tak slavné, nebo že se jedná o takový tvůrčí samorost, že předem odrazuje producenty. Jisté je, že její Lore okouzlila výraznou část evropského festivalového publika, takže se jméno Shortlandové dostalo to širšího povědomí - uzavřené bubliny klubového publika. Širšímu okruhu diváků bude snímek připadat příliš pomalý a odtažitý. Minimálně se v něm vysvětluje kontext, film je snímaný subjektivně, z pohledu hlavní hrdinky, která se snaží po útěku otce namočeného do válečných zločinů a zatčení matky okupačními úřady dopravit mladší sourozence k babičce na druhém konci Německa. Za sebe musím bohužel říct, že odvařený jsem z Lore nebyl. Neměl jsem problém v orientaci s ději ani s tím, že produkce byla skoupá na rozpočet, takže o výpravnosti se v žádném ohledu nedá hovořit. Mám ho naopak s návodností scénáře - společníkem Lore se při její cestě z jihu na sever stal, jak jinak, německý žid, se kterým se dají skvěle konfrontovat postoje holky z prominentní nacistické famílie. Navíc kluk příhodného věku, se kterým může Lore prožít nejenom určitou názorovou proměnu, ale i svéráznou drsnou romanci. Evropou se tehdy valily milionové zástupy uprchlíků, válečně nasazených, zajatců, zběhů i vězňů, němečtí židé mezi nimi tvořili pranepatrný zlomek. Z pochopitelných důvodů jich koncentráky přežila jen hrstka a přicházeli navíc z odlišného směru - z těch méně fajnových lágrů na severovýchodě. Přicházeli navíc mnohem později, než se odehrává Lořin příběh. Za druhé mi vadila i absence výrazného filmového jazyka. Srovnejte si například Lore s tématicky spřízněnou Krajinou po bitvě nebo Evropou od Larse von Triera a hned by mělo být jasné, kde se dá mluvit o talentu a kvalitě a kde o filmařském průměru. Kdepak, i umění se musí umět. Celkový dojem: 60 %. (12.07.2017)

Prázdnota. Nikoliv ve špatném slova smyslu, ale v tehdejším prohrou zničeném Německu. Pro všechny Němce to zajisté muselo být těžké o to více pro děti(myslím pro ty, které přežily a třeba bez rodičů). Lora obětovala své vlastní dospívání kvůli svým sourozencům a co jiného jí vlastně zbývalo? Čistě a věrohodně natočený snímek se spoustou nádherných a kvalitních záběrů hodných obdivu. Docela mě mrzelo to zmizení záhadného Thomase, který v podstatě zachránil sourozence před smrtí, ale nabízí se možnost otevřeného konce, která nenechá po takovémto filmovém zážitku rozum bystrého člověka jen tak vystrnadit příběh z hlavy. Takové malé drobnosti, kterými film ukázal, že má na víc než třeba jen na tři hvězdy jsou momenty, kterými scénáristé ukazují surovost tehdejšího období nebo rozpoložení postav. Lora, která zjevně odstrkuje ze strachu záhadného hocha si poté zpětně uvědomuje jak moc jí samotné přirostl k srdci ačkoliv o něm skoro nic nevěděla a její konečný výstup s porcelánovými zvířátky si troufám označit za "ztrátu nevinnosti". I přes všechny tyhle maličkosti jako je pohledná křišťálová rosa třpytící se v ranním svitu nebo pohled na západ slunce či záběry na pole při kterých se jakoby více prolínáte příběhem vy sami aniž byste čekali, jsem cítila jeden drobný nedostatek...a to jest absence gradujícího konce, která ujistí diváka o pětihvězdičkovém hodnocení. A to mě mrzí. Nutno ještě podotknout, že dětští herci stáli opravdu za to! (14.03.2013)