Režie:
Cate ShortlandKamera:
Adam ArkapawHudba:
Max RichterHrají:
Saskia Rosendahl, Nele Trebs, Ursina Lardi, Hans-Jochen Wagner, André Frid, Mika Seidel, Sven Pippig, Phillip Wiegratz, Katrin Pollitt, Hendrik Arnst (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Poté, co byli Lořini (Saskia Rosendhalová) nacističtí rodiče (Hans-Jochen Wagner a Ursina Lardiová) uvězněni americkými a sovětskými vojsky a ona byla ponechána svému osudu, přebírá dívka zodpovědnost za své čtyři mladší sourozence a vede je z Bavorska přes zničenou zemi na sever do bezpečí babiččina domu vzdáleného asi 900 km. Na své pouti děti musejí překonávat mnohé těžkosti, které s sebou přinášejí nelehké poválečné podmínky. Lore začíná chápat realitu – hrůzu Hitlerovy války i důsledky jednání svých nacistických rodičů, kteří znali a schvalovali zvěrstva holocaustu. Jak se ze dnů stávají týdny, potkají sourozenci záhadného a fascinujícího Thomase (Kai Malina), vyčerpaného židovského uprchlíka, o jehož minulosti nikdo nic neví. Thomas se skupinkou putuje přes lesy a pole a postupně si díky vytrvalé houževnatosti a znepokojující dobrotivosti přece jen získá jejich důvěru. Má však Lore Thomasovi důvěřovat? A pokud nebude, co se stane s jejími sourozenci? Přežijí? Lore nás žádá, abychom znovu zauvažovali nad podstatou lásky, viny a odpuštění ve válkami zjizveném světě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (188)
Drama Lore vypráví příběh čtyř sourozenců a jednoho žida, kteří putují do Hamburku. Je květen 1945 a země je po proběhlé válce zničená jak materialisticky, tak morálně. Snímek, jenž je jistě kvalitním filmovým řemeslem, jsem nedokázal plně pochopit a tedy i vžít se do hlavních postav. Proč vysvětlím dále. Příběh je vyprávěn pohledem tajemné Lory. Její motivy pro různé konání (hlavně od setkání s Thomasem) nejsou ve snímku plně vysvětleny a musíte jej přijmout s tím, že vám prostě zůstanou skryty. Příběh se snaží mapovat putování ústředních postav a zachycuje těžký život (cestování) ve světě, který zničila válka. Bohužel, díky tomu jsou postavy upozaděné a kolikrát jsem měl problém si určit, kolik vlastně sourozenců do Hamburku cestuje. Mrzutost z nerozvinutí charakterů postav a vztahů mezi nimi trochu napravuje vztah mezi Lorou a Thomasem. Tedy napravil by ho, kdyby opět ony důvody vztahu, který se nějak vyvíjí byly vysvětleny a ne rovnou podávány jako fakta u nichž si motivy sami domyslete. Takto jsem se prostě v hlavních postavách nemohl vyznat (respektive v jejich nitru) a z toho důvodu tento jinak opravdu pěkný film musím hodnotit níže. 70% ()
Hezký lidi, barvy, svícení a stíny, hezká němčina, hezký hadry, krajinky, kompozice. Hezký no. Jasně, osudy dětí a jejich vhled na věc vyvolá vždy o něco tíživější pocity a fatálnější vyznění situace, přesto, jakkoliv cynicky to může znít, filmů o cestě (protože hlavním tématem je tato skromná, leč napínavá odyssea skupinky sourozenců, nikoliv zprostředkování zkušenosti války) je kopa a kopa jich je lepších a kopa jich vyvolává otázky mnohem směrodatnější než klasické "čí je to vina" "jaká je síla lásky" či o něco méně banální "jak se vypořádat s válečnou zkušeností." ()
Nacistické Německo padlo, jizvy války se pomalu zatahují. Avšak s koncem jednoho utrpení začíná utrpení jiné, jiných. Film Lore nedebatuje nad vinou, nevinou, morálkou a svědomím, ale nad syrovou skutečností. Sen Třetí říše se rozplynul a málo čí svědomí zůstalo čisté. Bezpráví se páchalo, páchá a dále páchat bude. Jen se karty rozdají do jiných rukou. Lore, jakožto nejstarší dcera nacistického důstojníka a jeho ideologicky souznící ženy se po porážce vydává se svými mladšími sourozenci ze samoty Schwartzwaldu přes celé obsazené Německo vstříc jedinému útočišti - babičce v Hamburgu. Její anabáze zahrnuje jak fyzické, tak i psychické strádání, kdy se potýká se svou vnitřní anomií, pomýleností, zoufalstvím. Lore je upřímný, minimalistický a intenzivní snímek. Na můj vkus mohl ubrat s divokostí pohybu kamery, když už funguje na scénách zaměřených na poetičnost (i tu krutou) a detail. To nic nemění na tom, že je to velmi dobře zvládnuté drama, bez vtíravého poselství a odkazu, ale k vnitřnímu zamyšlení nad lidským životem a osudem. Z mé strany - hodně dobré, solidní čtyři hvězdičky. ()
Když matka v Německu těsně po skončení války a v úvodu filmu vtlačí do rukou dospívající dcery půlročního bratříčka, aby se o něj a další tři mladší sourozence postarala, začal jsem tušit, že to bude ještě trochu větší drama, než jsem čekal. Bylo. O rychlém dospívání a o tom, že některé rány se zahojit snad ani nemohou. Velmi intimní. Strach, touha, vůle přežít, zmatek, nevědomost, stesk - to vše v nitru jedné dívky. Nedokončené, nevyslovené, naznačené, skvostné. ()
Problém Lore docela dost leží v tom, jak mi připomínal krátký film učitelky umění ve filmu Ghost World, kde se splachují panenky do záchoda a opakuje se "mirror, father, mirror". Protože stejně tak je tohle skutečně univerzální art, za kterým jsem se vehementně a marně snažil najít něco víc než jen "intimní polemiku nad kolektivní vinou" a "proměnu děvčete v ženu za zvláštních okolností". Lore je ve skutečnosti proti Trierově Evropě, která je mu zasazením blízká poměrně misogynní, protože zatímco první jmenovaný dokáže nastolit mnoho témat a otázek z pohledu mužského pozorovatele, Lore se nedostane se svou ženskou aktivní hrdinkou dále než k věčné stigmatizaci a matce ochranitelce. Což je ještě podtrženo tím, že to natáčela žena. A to pro změnu formálně velmi zdatně, ač mám v poslední době pocit, že přestříhávat z detailů, značících nějaké citové pohnutí na celky, které tvoří informativní záběry je teď takový obecný recept na to spíchnout arťas za pár drobných. ()
Galerie (57)
Photo © Vanessa Fuentes, Adam Arkapaw, Karsten Frank
Zajímavosti (4)
- Představitelce čtrnáctileté Lore Saskii Rosendahl bylo během natáčení již devatenáct let. (Terva)
- Natáčení probíhalo v německých lokacích Baden-Württemberg, Görlitz, Hesse a Hamburk. (Terva)
- Knižnou predlohou k filmu bola novela "The Dark Room" z roku 2001 od britskej spisovateľky Rachel Seiffert. Tento názov je taktiež aj alternatívnym názvom filmu. (MikaelSVK)
Reklama