Bohemian Rhapsody

Rád bych viděl i nějakou tu kontroverzní, na dřeň jdoucí verzi příběhu Freddieho a Queen, ale spokojený jsem i s tímhle feel good hudebním filmem, který črtá standartní story vzestupu, pádu a smíření (a hledání vlastní sexuální identity), ovšem za doprovodu nesmrtelné hudby a s famózním výkonem Rami Maleka jako Freddieho. (04.11.2018)

Přespříliš konvenční, od jakékoliv kontroverze odproštěný biografický snímek...překvapivě vzhledem k tématu... Bublina přehnaného očekávání, jednoznačný hype roku! Ten film je záměrně plochý, natočený tak, aby hlavně nikoho neurazil, nebyl ani trochu kontroverzní a měl vysokou návštěvnost. Vysoce konvenční počin o silně nekonvenčním člověku... (09.02.2019)

Rami Malek jen Freddieho NEHRÁL, on se jím STAL. Úžasný snímek, ze kterého jsem měla téměř po celou dobu husí kůži. Jejich hudba, jejich energie... prostě neskutečná záležitost. Nechápu kritiku ve smyslu, že je film pohádka; je to autentický podle členů kapely, tak je to dost autentický pro diváka. Je zajímavé, že u jiných životopisných filmů se neřeší. kolik pravdy příběh ukazuje. Je naprosto v pořádku, že tu není moc prostoru věnováno homosexuálním scénám nebo drogám, když Queeni nechtěli skandál. A co se týče jejich "rozchodu" - pořád je to hollywoodský film, bože. Amíci jsou drama queens. A faktem je, že filmová verze je prostě divácky zajímavější, než "pravda" (tedy to, že se na pauze všichni dohodli). Závěrečný koncert nemá ve filmovém světě obdoby. (27.01.2019)

Energie, výtečná kamera a střih, plno detailů, intenzivní sounáležitost s hlavním hrdinou, který je výborně zahraný. A samozřejmě hudba. Nemám rád klasické životopisy, většinou jsou srozumitelným kusem pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. Tenhle mezi takové nechce zapadnout, režisér Bryan Singer cílil spíš na oslavu jejich přátelství a samozřejmě hudby a jejího originálního pojetí. Ano, snaží se zalíbit a být pro nejširší publikum, přičemž snímek mohl být výrazně temnější, ale já na tuhle cestu rád přistoupil. Výsledkem je tak trochu rodinný film, na který stejně rodiče své děti nevezmou, protože se tam nepodřezávají hrdla a nesahá na prsa. Víc je to o hustém knírku, živelnosti a módních výstřelcích než o vzájemných rozepřích, zpěvákově promiskuitě a AIDS. Kontroverze stranou. Freddie prostě chodil pozdě a byl osamělý. Nevadí. Není to patetická poklona, spíš citlivě pojatý přístup k jedné ikoně. Sledovat hravý vznik písní v nahrávacích studiích, snahu nebýt loutkami (ale být zdravě drzí a přesvědčení o vlastní „genialitě“), zpěvákův hlasový rozsah nebo koncert ve Wembley, který otřásl světem, je úchvatné. Tvůrci scény dokonale stylizují, srší nápady, kamera hledá detaily a dosud především seriálový (a brzy hereckými cenami zasypaný) Rami Malek přesně zmákl Freddieho osobité pohyby a grimasy. Atmosférické a skvěle natočené. A těsně pod vrcholem. (04.11.2018)

S téměř 21 000 hodnoceními jsem očekával film hodný 92 %. Dostal jsem dějově zcela průměrný životopisný hype jedné konkrétní kapely, jejichž žijící členové si evidentně tak pečlivě ohlídali nekontroverznost scénáře, že celý film je pouze vykastrovaná oslavná pocta kapele, která chvílemi zavání až pohádkou o Rychlých šípech s kytarami. Tou nekontroverzností rozhodně nenarážím na fakt, že ve filmu se explicitně nezachycuje gay sex, ale na zobrazení postav a jejich počínání. Přesně tohle nemá mít v životopisných filmech místo, jinak to není životopisný film plný pro diváka zajímavých nahlédnutí pod pokličku, pod kterou nikdy neviděl, ale jen nově vyretušovaný propagační plakát k třicet let starému koncertu, zvláště když po faktické stránce je děj zcela mimo a polovina věcí se ve skutečnosti stala úplně jinak nebo jindy. Samotný závěr filmu, ve kterém postavy před CGI stadionem imitují koncert Live AID a Malek hejbe patnáct minut v kuse hubou na playback, z toho jsem hotovej ještě teď. Tleskající stadion, tleskající hospody, tleskající uslzená rodina v obýváku, tleskající manažer, patosu jak po "nečekané" záchraně světa v americkém katastrofickém filmu. Závěr byl definitivním potvrzením, že celý film je nekritická sentimentální vzpomínka pro diváky s tričkem Queen na sobě, kdy ihned po vyslechnutí notoricky ohraných šlágrů ("We Are The Champions" jsem musel přetočit, už ji nemůžu ani slyšet) najedou závěrečné titulky jak kdyby vše skončilo a dalších 6 let se nic nedělo. Varuji tedy diváky nezasažené kultem Queenů, že jestli očekávají audiovizuální porno, které je dle nostalgicky hodnotících uživatelů 8. nejlepším filmem všech dob, budou hodně překvapeni, co nakonec (ne)uvidí. Straight Outta Compton byl rovněž žijícími členy kapely notně vykastrován ve jménu jejich PR, ale o proti BR působí jako upřímná retrospektivní zpověď - lépe natočená zpověď. Až tak je Bohemian Rhapsody držen za koule, rodinnými Mirky Dušíny s manželkami a dětmi, tvořícími společně "rodinu". A pak je tam s nimi ještě jedna excentrická buzna, která dvakrát nasadí gay kostým, vyrazí manažera a dá si pár lajn koksu mimo záběr. Fakt upřímná síla! 50 % (25.01.2019)