REVENANT Zmrtvýchvstání

Film, který se tvářil v trailerech jako mix survival a revenge žánru, ale ve výsledku mohl být všeobsažným filmem o životě na divokém, nemilosrdném západě první poloviny 19. století, kdyby nakonec tyhle ambice nenaplnil a zůstal jen tím, co o sobě prohlašoval při své propagaci. Tedy ne že bych tím říkal, že to nefungovalo, fungovalo to stále výborně, v první řadě kvůli přímo dokonalé formě - ať už vezmu v úvahu Lubezkiho kamerové nájezdy, plynulé a pomalé záběry, doplněné někdy ambientním, někdy hypnotickým soundtrackem, perfektní využití prostředí a celkovou výpravnost a velikost filmu, i přes to, že polovinu filmu sledujeme jen 3-4 lidi. Ono to vyplývá právě z toho, co jsem zmínil výš - film se nesoustředí jen na to příslovečné plazení se Glasse za záchranou a vykoupením/pomstou, ale prolíná se zde více dějových linií, nejdůležitější je pak ta indiánská, která mě nejenom velmi potěšila (myslím si celkově, že toto období by mělo mít v Hollywoodu víc prostoru, filmy jako Tanec s vlky, Poslední Mohykán a jiné mi zásadně chybí), ale výrazně rozšířila záběr filmu o něco, co sice mimo katalyzátor celého příběhu nemělo větší roli ani v skutečné události o zázračném přežití Hugha Glasse, bylo však od tvůrců určitě zajímavý tah, postavit na tom některé motivace a prohloubit tím zápletku. Jenže, díky tomu z mého pohledu ztratila sílu ta hlavní linie, která je, jak se na ni podívám z kterékoliv strany, prachobyčejná a v některých ohledech skoro prvoplánová, dokonce mi chvílemi přišlo, že Hugh funguje jako jakési médium, které prochází divočinou a zprostředkovává ji divákovi bez toho aniž by on sám byl nějak důležitý. V závěrečné části se to ale převrátí a hlavní roli scénář přisoudí náhle jemu, z čehož plyne sice stále drsné a tvrdé finále, ale jaksi ničím překvapivé a snažící se uzavřít celý film až příliš násilně. Celá část přežívání je stavěna navíc dost obyčejně a neobjevně, i když jak jsem zmínil výše, formálně/obrazově je to vše tak krásné, že na první pohled by to člověk tak rád miloval stoprocentně. A první část filmu do medvěda je prakticky dokonalá, bez jediné chyby. Je to kruté, nemilosrdné, nekompromisní, špinavé, syrové a divoké, a z každé části je cítit velký historický film. Za to Iňnaritovi obrovské plus, a do budoucna víc takových projektů. Jen pro příště, třeba se rozhodnout, na co se dá v příběhu ten hlavní důraz. Jinak pomalý, místy hypnotický, až snový (ale jen místy, nechápu, co tu někteří křičí o tom, že tam bylo těch halucinací či spirituality příliš - bylo tam toho asi tak na pět minut maximálně, jestli je tohle pro někoho moc, možná by měl zůstat u nějakých akčních jednohubkách) film, kdy má člověk pocit, že se dívá na něco zásadního, ale nakonec se ukazuje, že tvůrci vsadili vše na jednoduchý příběh o pomstě. Přitom postava Toma Hardyho je vykreslena docela realisticky a nedostatečně záporně, finále je pak bez dostatečné katarze ze strany diváka, navíc celkově nepříliš uvěřitelné a s divnou koncovkou. Leonardo si to nicméně prožil pořádně, o tom žádná, jenom jeho výkon tady byl spíše fyzický než herecký a Hardy nebo i pro mě překvapivě skvělý Gleeson mají mnohem více prostoru pro ukázku toho, jací dobří herci jsou. 8,5/10 (28.02.2016) (méně) (více)