REVENANT Zmrtvýchvstání

Tak se nám Leo doplazil až k sošce (a právě akademii věnoval i svůj poslední pohled)…ne, konkrétně jemu nic vytýkat nemůžu (ani Hardymu ne). Ale popořadě. Co se týče vizuálu/technické stránky, to jsem místy skoro slintal blahem. Stejně jako u úvodního přepadení. Neměl jsem větší problém ani s příběhem, délkou či „snovými“ scénami. To spíš s „detaily“ jako: „schování“ Hawka (Bridger oslepnul?), chyba s prohozením lahví, úsměvné zobrazení Francouzů, náboženský podtext (nejvíc to milosrdenství) a líčení Hugha čistého jak okvětí bílé lilie (např. férovka či „nečekaný“ příjezd rudochů těsně před možným „zkompromitováním“). Skutečný problém ovšem vidím jinde…Ehm, tuhý kořínek je pěkná věc, ale zas „vocamcaď pocamcaď“. Už u „medvídka“ mi skřípaly zuby. Ale s (místy až úsměvnou) Glassovou nesmrtelností jsem se pral celý film. Pak jde ta snaha o realistické pojetí (ač nejhůř jsem se paradoxně cítil u „mrkací“ scény) víceméně do kytek. Přitom stačilo netlačit tak moc na pilu…ve výsledku mi to tak bohužel vychází jen na lepší průměr. (13.07.2016)

Revenant je bezesporu velkej film. Má v sobě geniální kameru, brutálně zamrzlé prostředí, dvě absolutně perfektní scény a Lea, který tu herecky onanuje, jako nikdy předtím. Když už ne jindy, tak letos za tenhle výkon Oskara dostat prostě musí. Osobně si ale myslím, že to jeho předvádění už je až za hranicí. Sice toho moc nenamluví, ale o to víc se toho na plátně děje. Leo kuchá koně, aby se schoval v jeho útrobách nebo pojídá syrové maso, aby přežil. Do toho přežije tucet neuvěřitelností, které by nepřežil průměrný občan českého státu. To všechno za příběhem nejklasičtějším – kvůli pomstě. Škoda ale, že tenhle film tvůrci tak strašně natahovali. Mohli si některé ty flashbacky odpustit. Dvě a půl hodiny je přeci jen na takový příběh docela dost. Každopádně uznávám, že první scéna útoku indiánů a následně scéna útoku medvěda na Lea, se mi zapíšou do paměti jako to nejlepší, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl. (19.01.2016)

Pionýrský Bear Grylls v krajině bez Boha. Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjí western coby žánr, v 50. letech byli indiáni ti zlí, s nástupem demýtizačních anti-westernů cca 70. let se optika obrátila a indiáni byli naopak ti dobří...a v postmoderní současnosti není už dobrá ani jedna strana. A tenhle rastr má i svou vnitřní logiku - v zemi, kde právě probíhá střet dvou civilizací a západní civilizace bílého muže pomalu vytlačuje v líté vyhlazovací válce civilizaci původních přírodních kultur, nemá Bůh své místo, je to země, krajina bez boha, bez bohů... Iñárritu prochází zajímavým vývojem a hledáním Boha v krajině připomíná Terrence Malicka (Revenant nejvíc připomíná samozřejmě asi jeho film Nový svět, jen má zcela rozdílné vyznění, když jeho leitmotivem je čistě westernový motiv pomsty), s tím rozdílem, že oproti Malickovi žádného Boha nenalézá, Bůh nietzscheovsky mlčí, nebo prostě už vůbec neexistuje... S tím souvisí zvolený explicitní naturalismus - detailní popisné scény jsou mistrovsky natočené, realita je dovedena téměř k dokonalé autentičnosti (bohužel mi s tím nekoresponduje až příliš hollywoodsky nadsazené řetězení nehod a zranění, hlavní hrdina chvílemi už vypadal, že vládne nějakou superschopností). Co se formální stránky týče, zaujme především Lubetzkého kamera, je dechberoucí sledovat nám nasnímané a komponované scény, tentokráte nepluje v jedné dlouhatánské nepřetržité jízdě jako v Birdmanovi, ale střídá umělecké polohy, hru přírodního světla, panoramatické okouzlení, deformaci detailem rybího oka...vysoké uznání zaslouží též trikové scény, například scéna napadení medvědicí je tak dokonale provedená, že se skoro ani nechce věřit, že jde o počítačovou animaci, absolutně věrná nápodoba skutečného světa... A pak ještě Leonardo DiCaprio, představitel ,,fyzického" herectví, který zřejmě pochopil, že nejlépe svůj herecký talent vydestiluje v rolích, v nichž musí plížením překonávat nějaký fyzický handicap, nezapomenutelná byla scéna ve Vlkovi z Wall Street, nyní se plíží skoro celý film... (16.01.2016)

Indiáni, lovci, medvěd. Řeka, sníh, hory, les, vichřice. V téhle divočině jeden skomírající plamen malého ohýnku vydává tu trochu tepla, které vás dělí od posledního spánku. Musíte ho sledovat jako oko v hlavě, aby nevyhasl, bez něj je tma, chlad a prázdnota. A přece vyrážejí do takových míst lidé, nebo v nich dokonce žijí. Jde o zvláštní sortu, hrubou, neotesanou, ale natolik odolnou a bolesti přivyklou, že i střet s rozzuřenou medvědicí, která vám pocuchá prakticky všechno v těle, nemusí znamenat definitivní konec. No, byl to masakr. Málo filmů mě donutí cítit fyzicky každé drobné zaškobrtnutí, každý záchvěv bolesti, nabrání studeného vzduchu do plic nebo vítr ve vlasech. A když se před Glassem a jeho koněm otevře sráz, to ve mně hrklo. Syrovost na maximu, a přitom člověk stále fascinovaně zírá na odhodlanost jednoho člověka a na naprosto nádhernou přírodu. A natočit to, to muselo dát zabrat, jen si moc přeju, aby film, ve kterém museli všichni zúčastnění (včetně toho medvěda, jak tohle udělali) jít až na krev, nedopadl jako Friedkinův Sorcerer (případně Ciminova Nebeská brána). (16.01.2016)

The Revenant je typ filmu, počas ktorého sa viem ponoriť do kože hlavnej postavy, a cítiť sa ako šesťročný chlapec, ktorý číta svoju prvú dobrodružnú knihu. The Revenant je síce scenáristicky obmedzeným filmom kôli knihe Michaela Punkeho, hlavne, čo sa nadmierneho výskytu náhod týka, ale samotné naturalistické spracovanie materiálu režisérom z neho robí plnokrvný dospelácky epos o pomste, aký sme tu už dávno nemali. Keby sa bol film netočil podľa knihy, a bol by ňou len inšpirovaný, mohlo to dopadnúť s dynamikou deja v druhej pôlke filmu ešte lepšie. Je to ale len parciálna výčitka, pretože hlavnou doménou filmu neni ani tak príbeh, ako herecké výkony, kamera a režíjne spracovanie. I. Na Iñárritua si môže nadávať kto chce čo chce, ale behom dvoch rokov mať dve také špičkové a žánrovo tak neskutočne odlišné filmy je jednoducho genialita hraničiaca s nolanovskými výškami - samozrejme každný vo svojom duchu. II. Lubezki predviedol svoj um už v pre mňa revolučnom Birdmanovi - opať používa glidecamovo/ramenový záber evokujúci neustále sa obzerajúcu tretiu osobu, akurát tentokrát v ešte akčnejšiom prostredí. K totálnemu vrcholu záberov patrý úvodná akčná scéna, ktorá demonštruje majstrovstvo Iñárritua v schopnosti uchopiť dramatickú scénu ako jeden celok ala divadlo. III. Herci sú tentokrát jednoznačne najsilnejším článkom celku. Gleeson potvrdil svoje kvality už v kontroverznom Black Mirror či novátorskom Ex Machina, a tu len svojú prvotriednosť potvrdzuje. Tom Hardy kúzli daľší neskutočný charakter obohatený jedinečnou karikatúrov prvoplánového zloducha, kde pracuje jak s rečou, držením tela, ale opäť aj so svojím hlasom. DiCaprio - čo dodať. Veľa ľudí hovorí, že je celý projekt vypočítavým počinom pre to, aby Leo konečne doniesol domov sošku. Je úplne jedno či sa tak stane/stalo, pretože pre mňa, a viem, že i pre mnohých iných, je bezkonkurenčne číslom jedna. Ps: Umenie sa ajtak nedá objektívne hodnotiť... :) 100% (11.01.2016)