Paragrafy na kolech

"Ticho, klid, rozejděte se a zůstaňte na svých místech." Tato groteskní věta vystihuje naprosto celý seriál. Parodie sebe sama v televizní kvalitě, kdy osvětlovači asi byli po většinu doby natáčení na pivu, kdy produkční si asi nepřečetl pořádně scénáře, protože jinak by z těchto motivů a s těmito herci šlo udělat parádní podívanou. Takhle to bohužel sklouzlo do pr§m§ru, který nadnáší "Zima" Neprakta a skladatel Jiří bratr Svoboda. (02.07.2024)

já si myslím, že tohle krásně ukazuje, co vznikne, když nic moc režisér a nic moc scénárista (tedy spíše psavý advokát) spojí síly. I když to obsadíte špičkovými herci (tedy místy, jinak jsou tam druhořadé figurky), vznikne prostě nuda, i když jsou případy asi inspirované bohatými zkušenostmi pana Frimla, vzniká místy průvodce předpisy, místy komunální satira jaksehnatvrata. Podle mne je to slabounké i když místy se člověk pobaví. Ale málokdy. (24.05.2024)

Během 2 dnů jsem zkouknul všechny epizody tohoto polozapomenutýho seriálu. Působí to chvílema dost naivně a všechno je vyhnaný až do absurdnosti, ale celkově se mi to docela líbilo. Tady něco málo ke každýmu dílu zvlášť... 1. díl Sousedé: První díl mi přišel asi takovej nejvíc poučnej. Jde prodej ojetýho auta a je tam stručně vysvětleno, co by měla smlouva obsahovat, povinnosti prodávajícího, povinnosti kupujícího, atd... 2. díl Kamarádi: Ožralej kamarád odveze druhýho ožralýho kamaráda do nemocnice a pak se řeší, jestli šlo o tzv. krajní nouzi. Nicméně je úplná hovadina, aby někoho usvědčili z řízení pod vlivem na základě toho, že má u zaparkovanýho auta ještě teplej motor. 3. díl Stopařka: Těhotná holka se chce vdávat, tak se rozhodne stopovat, že snad uloví manžela timhle způsobem. Automobilismu se tento díl dotýká naprosto okrajově. Jinak výbornej Kaiser v roli cikána Deža. 4. díl Střepy pro štěstí: Císler vymyslí novej způsob, jak ojebat pojišťovny. No možná, že pojišťovny v dobách socialismu byly při vyplácení škod poněkud lidštější, když v podstatě všechno patřilo všem, ale velmi silně pochybuju o tom, že by takhle naivní pojistný podvody mohly projít. 5. díl Smolař: Nějaký peripetie ohledně ukradenýho Renaulta 9. Zloděj měl údajně papíry z nabouraný červený R9, ukrad zelenou a z vraku si vzal jen VINko a SPZky a vrak nechal stát u původního majitele. Zase takový těžce naivní. Obzvlášť, když těch tuzexovejch aut tady tenkrát jezdilo jako šafránu. 6. díl Fígl: Tak tohle je velice zajímavej díl z historickýho hlediska. Při dovozu auta do ČSSR se platilo poměrně brutální výpalný státu vypočítaný podle zdvihovýho objemu. Zde konkrétně u auta s objemem 2,2L vyšlo téměř na 80.000 Kčs. 7. díl Vrata: Taková jemná kritika socialistickýho hospodářství. Císler potřebuje vrata, shání dřevo, shání truhláře, rozdává úplatky a stejně sežene hovno. 8. díl Děti k pohledání: Automobilismu se tento díl netýká vůbec. Jedná se tam o vymyšlený dědictví. 9. díl Šampáňo: Pro mě asi nejlepší díl, s nečekanym rozuzlenim. František Husák tady exceluje a tvrdí o sobě, že je téměř abstinent, což od něho zní dost komicky :-) (29.06.2012)

První díl Sousedé byl dost o ničem a dost jsem se nudil. Hlavně proto, že nemám rád Císlera, příliš mi připomíná mýho strejdu. Pak jsem ale viděl díl Stopařka a přestože jsem musel strpět strašlivou Stašovou, královsky jsem se bavil u manželské dvojice Bohdalová - Křiváček, to byly výkony, které mi vynahradily snad i toho Císlera. (08.01.2014)

Jak ty mě, tak já tobě aneb sousedské naschvály. Je zábavné, že přibližně ve stejné době (1982 – 1989) vedle sebe vznikaly dva navlas podobné televizní cykly, jejichž hlavním protagonistou je zkušený právník – tím druhým (a slavnějším) je Dietlův Doktor z vejminku. Obě díla spojuje navíc i prostředí – vesnice, kde si každý vidí do talíře a kde o drobné rozmíšky a naschvály není nouze. Tehdy i dnes. Problém je v tom, že postava glosujícího advokáta, hraného s neodolatelným espritem Milošem Kopeckým, který hledá řešení pro zdánlivě neřešitelné konflikty, je několikrát z nepochopitelných důvodů alternována Josefem Bekem a v jednom případě dokonce ženou, Janou Štěpánkovou. Úroveň jednotlivých epizod velmi kolísá, některé jsou veselé, jiné naopak ne, leccos se dnes, s odstupem třiceti, pětatřiceti let jeví jako velmi triviální... Při pohledu na bláznivé herecké kreace Jiřího Císlera a Ladislava Křiváčka je ale jasné, že to nebrali vážně snad ani sami tvůrci. (25.05.2020)