Slova

Čekala jsem více a to mám tento druh artovek velmi ráda. Povrch filmu a celý ten nápad je skvělý, divák vlastně sleduje tři příběhy, které jsou však součásti jednoho, skládá se z několika vrstev a divák postupně odhaluje vrstvu po vrstvě. Řemeslně je vše v naprostém pořádku, režisérské duo má velký cit pro takovou vznešenost, moc příjemná hudba a dobré herecké obsazení. Je to dobře napsané, popis může znít komplikovaně, ale divák se nikdy ve filmu neztrácí, vše do sebe zapadá a dává smysl. Přesto mám z filmu pocit, že se snaží být něčím, čím ve skutečnosti není. V jednotlivých příbězích jsem nenašla nic ohromného, nic co by se mě nějakým způsobem dotklo, síla tohoto filmu možná neměla být ani tak v samostatných příbězích, jako spíše v celku, které tvoří, ale ona ani závěrečná pointa není z těch, u kterých byste si řekli "Wow", takže já si vlastně z filmu nic moc neodnesla. Ani emoce, ani něco, co by příliš dlouho zaměstnávalo mé myšlenky. The Words je film, který má něco do sebe, je to především způsob, jakým je vyprávěn, možná jsem jen nedokázala odhalit to pravé jádro, třeba příště. (22.09.2012)

Docela kýčovitý film o literatuře, morálních dilematech, plagiátorství, touze po úspěchu & uznání a o důsledcích pošetilých rozhodnutí. Tedy lépe řečeno "rádoby o"... Vyprávění se vrství do několika rovin, které se tváří jako dílčí důmyslné nositelky hlubokých myšlenek, ale ve výsledku film tragicky líže povrch a nakonec zůstává opravdu jen u toho vyprávění tří samostatných příběhů, spojených celkem nezajímavými styčníky... Literatura nejsou pouhé "vyprávěnky" (byť tragických) příběhů, literatura není historka natažená na dvěstěpadesát stran... Z úryvků autorského čtení Claye Hammonda, vyprávění Starého muže i letmých náhledů do "geniálního románu", který Rory Jansen ukradne, snad každý knihomol vycítí, že "literatura" v tomto filmu má blíž k rodokapsu (banální styl, klišé) než např. k odkazovanému Hemingwayi. Ono by to tak nevadilo, kdyby se toto sahání po "vysoké kultuře" neopíralo o ten nejprůměrnější styl hollywoodského filmkunstu se všemi těmi známými nešvary (pomalou jízdou kamery při každém druhém záběru počínaje a patetickou hudbou konče; o banálních dialozích nemluvě). Čert vem krásnou výpravu, perfektní vypucované interiéry (a zuby) a dokonalou kameru - to je snad u takového filmu samozřejmost... Pro mě je podstatné, že film položí otázku (morální dilema), ale dál se vykašle na jakékoli rozvíjení daného tématu. Pouze naznačí, že jsou tu možná jakési souvislosti s autorem na nejvyšším stupni vyprávění, tj. s Clayem Hammondem (nazvěme to "syndrom točící se káči z Počátku"). Žádná skutečná myšlenka, pouze příběhový výlet do ztracena...Velmi se mi líbil Jeremy Irons a i jeho postava byla asi to nejzajímavější z celého filmu. Vše ostatní ale bohužel líbivý průměr. (11.10.2012)

„Ten příběh mu nešel z hlavy. Odkud se vzal? Kdo ho napsal? A ta slova, kterým čelil, byla ztělesněním všeho, o co kdy v životě usiloval. A realitou toho, čím se nikdy nestane.“ Co dělat, když v hloubi duše cítíte, že vlak s vaším životem skončil na slepé koleji, nic se nedaří, jak byste si přáli, a najednou úplnou náhodou objevíte něco, co může změnit naprosto všechno? Odoláte pokušení, zachováte se morálně, nebo prostě popadnete nabídnutou příležitost za pačesy? Protože chlubení se cizím peřím je jedna věc, založit si na tom prakticky celou svou novou existenci pak druhá…Líbilo se mi to. Nejde o nic komplikovaného ani dějově překvapivého, přesto jsem se bavil a těšil se, až dojde na konfrontaci, jakkoliv zdánlivě zbytečnou vzhledem ke starcově motivaci. Přišlo mi spíš naivní to, jak se zachovalo Dora, ale budiž. Film mi rychle utekl a já má mu rád přiklepnu slušné 4*. „Jsi velmi talentovaná, Daniello. Ale v určitou chvíli se musíš rozhodnout mezi životem a fikcí. Jsou si velmi blízké, ale nikdy se neprotnou. Jsou to 2 velmi rozdílné věci.“ (06.09.2020)

V mém kritickém oku to je kus pis of shit, no v mé slabé chvilce to je docela snesitelná dávka jakýchsi emoci na pokraji emancipace. Nic mně nešokuje, rozhodně se mně nic nedotklo. Jedině tak flaška červeného mně pomkla k citu a zachováni jakési důstojnosti. Nebudu tady hulákat, jak dobré to bylo, protože bohužel nebylo, no v rámci norem, společenských domluv a mého výhradního vkusu bych to mohl kvalifikovat jako průměr (ehm) a ještě po tom co jsem včera viděl Hobita, pche. 5/10 a to stejně jen kvůli čokoládové Saldaaane. (17.12.2012)

[ČSFD projekce] Pomalé a klidné drama, tři příběhy, tři spisovatelé, tři vzájemně propojené linky tří životů. Pravdivých nebo fiktivních? Dívalo se mi na to dobře a po dlouhé době jsem zas viděl nějaký solidní film, kde nehrály hlavní roli jen zbraně a krev. Možná i proto jsem byl shovívavější v hodnocení. The Words je průměrný film, který se snaží vnutit divákům svou nesmírnou hloubku, ale chybí mu zaujetí a vtažení diváka mezi postavy na plátně. Rád bych řekl, že jsem byl unešen, ale nestalo se. Snaha o intelektuální spletitý hlavolam se nakonec minula účinkem a rozvila se do podoby ploché představy o spisovateli, který chtěl být jiným, lepším, ale věděl, že takový nikdy nebude. Nerad spoileruji v komentech, takže mohu jen doporučit ke zhlédnutí, ale nic převratného nečekejte. 70% (19.09.2012)