Slova

Nejdříve nenápadný, poté strhující, nakonec nepřekvapivý. Velice slušný snímek o neúspěšném spisovateli, který si úspěch získá až poté co přepíše cizí příběh a začne ho vydávat za svůj nápad. Cooper je čím dál tím více populární a jeho herecká kreace je v tomto případě příjemně minimalistická. Zoe Saldana je spíše na okrasu ale Jeremy Irons jako strhaný stařík exceluje. Jeho vyprávění v parku na lavičce je pro mě nejlepší částí filmu, která mě i donutila film opravdu vnímat a s napětím očekávat, jak film a jeho postavy skončí. O to větší bylo moje zklamání z konce, kde se prakticky nic nevyřeší. Přesto poutavé, velice zajímavé a skvěle zahrané. (20.03.2013)

Způsob, jakým je film vyprávěn, je zneklidňující a nechává diváka ve stálém napětí,ačkoliv není těžké předvídat věci příští. Spisovatelské téma je pro mě přitažlivé, stejně jako sláva, jenž šťastlivci, chváleného kritikou a obletovaného čtenářskou veřejností dodává jakousi auru neobyčejnosti, která ho de facto předem omlouvá za příležitosti, které z něj udělají zloděje - tím mám na mysli epizodu s Olivií Wilde, která nesklouzla do laciného "bla bla - flirt, bla bla - drink, bla bla - hotelový pokoj a bla bla - úchyl", tady budiž přičteno ke cti Dennisu Quaidovi, že úchylně jen vypadal, aby nás zmátl, ačkoli tato póza, vedle o třicet let mladší Olivie, zřejmě nevyžadovala zvláštního sebezapření :-). A ano, ten film byl hlavně o postavách, na které se moc hezky dívalo a které se moc dobře poslouchalo, a to včetně románové hudby (jak to jen udělali, že ji tak nazývám?). Samozřejmě musím vyzdvihnout experta přes zarudlá víčka - Bradley Coopera, decentní Zoe Saldanu i úctyhodného Jeremy Ironse, kteří pomohli z nijak převratného, morálně laděného námětu vykouzlit takhle příjemnou záležitost. (11.02.2013)

Slova, co vlastně jsou slova? Používáme je každý den, vypouštíme s z úst, píšeme s nimi, aniž bychom si jejich význam nějak blíže uvědomovali. Když je člověk spisovatel, měl by jejich význam znát určitě lépe, obratněji s nimi manipulovat a používat je jinak, než kterýkoliv jiný smrtelník. Ale co se stane, když tak slova, co spisovatel použije ve své knize nejsou jeho? A přesně o tom vypráví tento sympatický film, který začíná čtením ukázky z knihy známého spisovatel v podání Deniise Quaida a postupně nám rozplétá, ne jeden, ale hned tři příběhy, které mají spolu hodně společného. Herecky zahráno velmi solidně, byl jsem překvapen hlavně z Bradleyho, kterého jsem znal povětšinou úplně z jiných filmů a v Jeremyho případě nebudu nosit dříví do lesa. Není to asi úplně čistá čtyřka, objektivně tak asi 3 a půl, ale nebudu krkna a zaokrouhlím to směle nahoru. Kromě již zmiňovaných herců také za sympatické ženské herecké obsazení a poté hlavně za hudbu, která se filmem proplétá velmi nenápadně, ale mile, skoro po celou dobu jeho trvání. (26.01.2015)

The Words nabízí vytříbený vizuál v podobě dokonale zabaleného, luxusního dárku, na jehož výzdobě se podílí především krásné tváře hlavního partnerského dua, Bradleyho Coopera a Zoe Saldany. K nim by se mohla směle přidat i "Thirteen" Olivia Wilde, která svým kočičím pohledem dokáže svést téměř kohokoliv:) Po herecké stránce to u mě vyhráli Jeremy Irons a J.K. Simmons (sakra, proč tomu chlapovi někdo konečně nedá nějakou pořádnou hlavní roli?:) I když The Words obsahují všechny ty podnětné filozofické rozhovory a moudra o životě, psaní a samotné existenci člověka, měla jsem pocit, že je zde i tak větší důraz kladen na onen vymazlený vizuál. Bradley je krásný chlap, ale když přišlo na scénu s pláčem, či nějaké jiné scény směřující k dramatičnosti, měla jsem často dojem, že působil lehce křečovitě a strojeně. Ale co, hereckou kariéru má v podstatě teprve před sebou a možná do určitých rolí a výkonů musí pouze dospět. Hudba Marcela Zarvose je nádherná. The Words jsou kvalitním snímkem, který kdyby trochu ubral vší té dokonalosti a prvoplánovosti a přidal o trochu více přirozenosti, byl by možná ještě lepší. (22.09.2013)

[imdb: 6.8/10] | me: Máme tu zaujímavý príbeh, ktorý od začiatku nasvedčuje tomu, že sa niečo udeje ... a celý čas nás na to pripravuje (a veľmi slušne). Keď sa však už stane to, čo prepojí jednotlivé dejové línie v celok, film spomalí a sústredí sa po zvyšok svojho diania na rozpitvávanie následkov konania postáv v troch súbežných dejových rovinách. Nič viac. Nevravím, že spôsob akým sú prezentované jednotlivé životné osudy je nezaujímavý, ide skôr o to, že nič viac sa už z globálneho hľadiska neudeje ... Je to proste skôr sonda do viacerých (reálnych i imaginárnych) životov, ktorá sa sústreďuje viac na následky jednotlivých činov, morálku a rozhodnutia než na celkovú hĺbku deja. [3.5 *] Another part of being a man, no matter how painful it might be, is accepting your own limitations. (05.02.2013)