Poulet aux prunes
Huhn mit Pflaumen
Chicken with Plums
Kura na slivkách
Obsahy(1)
Hlavním hrdinou romantického příběhu o osudové lásce je Nasser Ali Khan (Mathieu Amalric), nejslavnější houslový virtuóz své doby. Ten si jednoho dne zničí své skvělé housle, a protože žádné další, se kterými by byl skutečně spokojený, nemůže najít, rozhodne se, že se odevzdá smrti. Ulehá do postele a vzpomíná na svůj mnohdy legrační osud a vztahy a sní a představuje si budoucnost. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (117)
Kapitoly z Teheránu z let 1925-1958 mapují životní vzlety a pády jednoho virtuóza. Příběh není důležitý, ale láska k filmovému médiu, která se tu zrcadlí v mnoha formálních systémech ať už různorodé animace, stylizace hraného filmu, práce s časovými rovinami a v neposlední řadě s prostřihy na proslaveného Fantoma opery s božským Lonem... dává tušit snový realismus. Nadto jednorukého Jamela Debbouze si nikdy neokoukám a Golshifteh Farahani má nebezpečně dokonalý úsměv. Jedinou chybičkou je, že Mathieu Amalricovi jsem uvěřila ledasco, jen ne jeho sedmnáctileté já. ()
Pitoreskní orientální pohádka o podivínském houslistovi postupně se měnící v regulérní melodrama. Právě zástupný symbol houslí a umné převedění animační zkratky do hraného filmu však vytváří zcela originální pohled na velký příběh lásky, který sice nešetří sentimentem, ale právě řadou zcizujících prvků, výraznou nedoslovností a uměním evokace vytváří pocit, že na straně diváka vzniká upřímná emoce. Stylově snímek pak vytváří silně kolážovitou formu poměrně blízkou dílu Jaca von Dormaela, naštěstí bez vnější efektnosti a s minimem nekoherentních výstřelků (agresivní humor v pádu amerického sitcomu), atmosféra a emoce si tak udržuje jistou homogennost. Pro předvánoční melancholickou náladu je Kuře na švestkách jako stvořené, stačí jen přijmout fakt, že se nesnaží o nic víc než okouzlit a dojmout. V tomto ohledu mu je skutečně málo co vytknout. ()
Možná je to chvílemi až na samé hranici kýče, ale to nemění nic na tom, že jde hlavně po vizuální stránce o skvělý film, který mě příjemně překvapil, protože jsem něco takového nečekal. Příběh velké lásky jednoho houslisty s rozbitými houslemi funguje jak po stránce dramatické, tak té komediální, přičemž je vše dobře vyvážené a nadávkované. ()
Nasser Ali sa rozhodol zomieť. A vyšlo mu to... Mimochodom, strašne mi vadí ten súčasný trend (začalo to myslím Americkou krásou) odhaľovať koniec príbehu hneď v úvode. O niečo menej mi už vadí originálna Satrapiovej myšlienka, rozprávať o vážnych veciach naivne a s humorom, akoby z detského pohľadu. Kura na slivkách je jeden z tých filmov, v ktorých funguje aj jedno aj druhé, ibaže treba byť naladený na správnu vlnu. A ja som nebol. Ani neviem prečo som od tvorcov Persepolisu čakal naivnú detskú komédiu na štýl Le Petit Nicolas, a dostalo sa mi epickej tragédie zobrazujúcej bolesť mnoha druhov, a teda ma trocha minulo. Film je to natočený neuveriteľne neobyčajne a v niektorých smeroch novátorsky a krásne, vážne je asi môj problém, že som čakal zábavnú oddychovku. A už len z tých všadeprítomných huslí je človeku do plaču. A čo potom scéna, keď vidíme šťastné detstvo dievčatka na húpačke (zas ten symbolizmus), s prestrihom do budúcnosti, v ktorej je z nej po smrti manžela zatrpknutá gamblerka a alkoholička? Cez všetkú krásu je to moc moc cynické a to beriem ako plus. Plus, keby som na to bol pripravený. Úžasne nakrútená depka, nie rozprávka, a tak dávam štyri hviezdy, aj keď v inakšom duševnom rozpoložení by som z toho možno bol na vetvy. Komiks to ale musel byť geniálny. ()
Ponaučenie: nikdy neodpisujte herca, ktorý svoju prvú veľkú hollywoodsku úlohu pokašle a na dôvažok dostane od Bonda na čuňu. Môže sa totiž stať, že po návrate na svoju rodnú hrudu si vás svojím výkonom o pár rokov absolútne získa vo výborne natočenom filme, ktorý je dojímavý, vtipný, mnohovrstevnatý a poetický, a zároveň sa nedá v žiadnom prípade označiť za vomitózny artfilm. Záverečná montáž berie dych. Takto to mám rád. ()
Reklama