Knoflíková válka

Knižní dílo jsem nečetl a předchozí starší film jsem neviděl. Nevím tedy zda je tu něco jinak, špatně či dobře, ale film se mi líbil. Je to taková klukovská záležitost v nepříliš pěkných časech. Je tu sice ukázané vše v laciném pozlátku naivity, ale hezky se na to kouká. Je tu přátelství, dětská krutost i nevinnost, láska, přátelství, čest a odvaha. Ten nejmenší klučina byl dokonalej :-) Jak se opil s bývalým vojákem, to byl filmový moment, na který se nezapomíná :-) Modelka Leatitia Casta ukázala, že umí hrát a že nepatří jen mezi další, co si chtějí zkusit film, když se umí procházet po molu nebo kdákat na pódiu. Já jsem byl průměrně spokojený ;) (22.09.2012)

Proč se dnes dětské filmy tváří dospěle a ty dospělé jsou infantilní? Ve Francii současně vznikly dvě verze Knoflíkové války. Pokud se k nám dostala ta lepší, pak doufám, že nikdy neuvidím tu druhou. Místo klukovin pro kluky se Barratier pokouší vyrobit pomalu válečné drama, kde se probere židovská otázka i hrdinnost francouzského odboje a další kupa "závažných" témat. Pro děti ten film není ani zábavný ani výchovný (vše je tu zcela zkresleno) a pro dospělého hluboce urážlivý. A navíc nevkusný, za hudbu a práci kamery by někdo zasloužil na holou. Hnus. (13.04.2012)

Více v kultovské recenzi, tady jen krátce. Vzácná výjimka, kdy skoro remake (alespoň kostry námětu) dodal původnímu projektu nové kvality, vychutnáte si tak báječnou kameru a naprosto jedinečný hudební motiv, kterému marně vzpomínám nějaké připodobnění. Film rozhodně dělaný pro plátno nebo co největší úhlopříčky, s šestikanálovým zvukem. Laetitia Casta je pastvou pro oči každého muže, nádherná ve svém zadumání a strachu. A jak pravil kolega Kryšpín - dětští herci jsou opravdu skvělí, casting se hodně povedl! Přemýšlím, jestli Petit Gibus (Clément Godefro) není snad ještě lepší než v původním zpracování Martin Lartigue. No, asi jo. (12.03.2012)

Tvůrcům se podařilo sehnat herecký ansámbl, který se podobá originální verzi filmu ze šedesátých let, ale pro mě zcela z nepochopitelných důvodů jsou zde přidány zcela zbytečné linie navíc. Zejména židovská tématika, která není ani v knize. Nevím, zda francouzi chtěli na něco poukázat, nebo poučit více diváka o době, ale já jsem se chtěl vrátit do svých bezstarostných dětských let, kde jsme se na louce prali s klukama apod. (27.11.2011)

Abychom nezůstávali pouze za velkou louží nebo na britských ostrovech, podíváme se tentokrát s dalším filmem do Francie, a to rovnou ke klasice z největších. "Knoflíková válka" je knihou, kterou dobře znají děti a dospělí nejen ve Francii, ale i v dalších zemích Evropy a snad i světa. Ano, známe ji i v České republice. Viděl jsem ji již kdysi dávno a mnoho jsem si z ní nepamatoval, a tak jsem nepohrdl novou verzí. Novou proto, že to má i ve francouzském originálním názvu. My jsme se spokojili jen s tím, že je to další "Knoflíková válka". Francouzský název, který obsahuje ono "nouvelle" vychází ze dvou skutečností. Ta první je čistě pragmatická - v roce 2011 šly do distribuce dva filmy, které jsou adaptací známé knižní předlohy. Obě jsou trochu jiné v tom, kam a kdy děj zasazují. První si ponechala originální název "La guerre des boutons", druhá adaptace, kterou se dnes chci zabývat, má právě ono "nouvelle", aby se odlišila. Nám je to celkem jedno, do širší distribuce se dostala právě mnou dnes recenzovaná verze. Ještě k tomu druhému důvodu, proč "nouvelle". Je to také proto, že původní děj se vzal a napasoval se na jiný čas. Kniha byla napsána v roce 1912, a tak nemohla akcentovat žádnou z velkých válek, i když k tomu vlastně tak trochu stejně došlo, i když samozřejmě až dlouho po vydání a po zkušenostech s válkami. Tvůrci filmu "Knoflíková válka" si tohle uvědomili a neudělali nic jiného, než že dali válku o knoflíky do souvislosti s válkou o Evropu. Ano, obdobím je druhá světová válka a německé pronikání do Francie. Potýkáme se tu s fašisty, ale pořád je to hlavně o dětech a o jejich válce. Musím říct, že děti si s dospělými moc nemusejí vyčítat, svou válku vedou znamenitě, ač samozřejmě nejde o krvavé boje. Jsou zde podpásovky, přesilovky, kdy se skupina vrhne klidně na jednoho, jsou zde i zrádci a nakonec i odplata. Nesměl by to být ale dětský film, aby to nakonec neskončilo dobře. Válečný přesah je zde trošku navíc, ale zase pomohl vykouzlit dojemné a emotivní momenty, které by ale filmu v konečném důsledku nijak nechyběli. Knoflíková válka se tak nakonec skončí velmi brzy, aby se řešily problémy větší. Láska získává navrch a pomáhá ukončit válku, nebo alespoň takové je poselství. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/now-is-good-stand-up-guys-bourne-30.html (05.03.2013)