Knoflíková válka

Abychom nezůstávali pouze za velkou louží nebo na britských ostrovech, podíváme se tentokrát s dalším filmem do Francie, a to rovnou ke klasice z největších. "Knoflíková válka" je knihou, kterou dobře znají děti a dospělí nejen ve Francii, ale i v dalších zemích Evropy a snad i světa. Ano, známe ji i v České republice. Viděl jsem ji již kdysi dávno a mnoho jsem si z ní nepamatoval, a tak jsem nepohrdl novou verzí. Novou proto, že to má i ve francouzském originálním názvu. My jsme se spokojili jen s tím, že je to další "Knoflíková válka". Francouzský název, který obsahuje ono "nouvelle" vychází ze dvou skutečností. Ta první je čistě pragmatická - v roce 2011 šly do distribuce dva filmy, které jsou adaptací známé knižní předlohy. Obě jsou trochu jiné v tom, kam a kdy děj zasazují. První si ponechala originální název "La guerre des boutons", druhá adaptace, kterou se dnes chci zabývat, má právě ono "nouvelle", aby se odlišila. Nám je to celkem jedno, do širší distribuce se dostala právě mnou dnes recenzovaná verze. Ještě k tomu druhému důvodu, proč "nouvelle". Je to také proto, že původní děj se vzal a napasoval se na jiný čas. Kniha byla napsána v roce 1912, a tak nemohla akcentovat žádnou z velkých válek, i když k tomu vlastně tak trochu stejně došlo, i když samozřejmě až dlouho po vydání a po zkušenostech s válkami. Tvůrci filmu "Knoflíková válka" si tohle uvědomili a neudělali nic jiného, než že dali válku o knoflíky do souvislosti s válkou o Evropu. Ano, obdobím je druhá světová válka a německé pronikání do Francie. Potýkáme se tu s fašisty, ale pořád je to hlavně o dětech a o jejich válce. Musím říct, že děti si s dospělými moc nemusejí vyčítat, svou válku vedou znamenitě, ač samozřejmě nejde o krvavé boje. Jsou zde podpásovky, přesilovky, kdy se skupina vrhne klidně na jednoho, jsou zde i zrádci a nakonec i odplata. Nesměl by to být ale dětský film, aby to nakonec neskončilo dobře. Válečný přesah je zde trošku navíc, ale zase pomohl vykouzlit dojemné a emotivní momenty, které by ale filmu v konečném důsledku nijak nechyběli. Knoflíková válka se tak nakonec skončí velmi brzy, aby se řešily problémy větší. Láska získává navrch a pomáhá ukončit válku, nebo alespoň takové je poselství. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/now-is-good-stand-up-guys-bourne-30.html (05.03.2013)

Měla jsem možnost shlédnout na Festivalu francouzského filmu a přesto nebo právě proto, že jsem neviděla původmí film, ani nečetla knihu, udělala na mě Knoflíková válka velký dojem. Krásná hudba, kamera a scénář s milým humorem jsou jen některé z kladů filmu. Za ten největší považuju výkoný mladých herců (tedy zatím asi spíše nehreců), kteří nepřehrávali, nebyli protivně uřvaní a prostě jste je nechtěli uprostřed filmu zaškrtit, jak vám lezli na nervy (což se mi dost casto stáva u amerických filmů). Nevadila mi ani židovská linka, která je navíc o proti originálu - vlastně spíše naopak. Je to film, který potěší malé i velké. (27.11.2011)

,,NEJDŘÍV, TI VYTAHÁME PRSTY. PAK TI VYPÍCHNEME OČI. PAK TI UŘÍZNEME JAZYK A PTÁKA! POKUD HO OVŠEM NAJDEM. A NAKONEC TVOJE KOULE....“ /// Co vám budu povídat - každá válka musí mít svoje jméno…. Stejně jako Takashi Miike dělá osvětu mezi samuraji, zřejmě (jinej důvod nevidím) Ch.Barratier chce zapůsobit na tu drobotinu Evropskou. Klučičí války totiž zůstanou v dětských snech na furt. Stejně jako první lásky, nebo touha po hrdinství. Ti 12-15ti letý tady určitě najdou dost pozitiv. Možná i učitel(ka) dějepisu. Ale ortodoxní milovníci předlohy budou zřejmě špatně kousat nejen to, že tady jde o víc než o knoflíky. Tenhle film je jinej. Což by mohla bejt jeho výhoda. U prvniček. Ovlivněn dítětem svým – za 3* v pohodě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Louis Pergaud v roce 1912 číst nebudu a na starý filmy seru. 2.) Vyrůstal jsem bez knoflíků. 3.) Říkaj mi ,,kulhavej pták“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ne (03.08.2012)

U mě to tak nějak zůstalo na půli cesty. Předně nutno říct, že dětský casting se povedl na výbornou a všechny děti tu hrají naprosto přirozeně a s velikou lehkostí, že je radost se na to dívat. O to víc pak mrzí, že toho Barratier nedokázal využít a zbytečně si děj zdržuje dospěláckými liniemi s odbojem, odváděním Židů atd., které všechno jen rozmělňují a dětský příběh posouvají do jiné dimenze. V některých momentech mi dokonce dětské války přišly až podružné a v pozadí, což zrovna není dvakrát dobře. Dospělí herci navíc trošku zaostávají a už nehrají s takovou lehkostí, spíš rutinně. Ocenit se musí místy hezká kamera, příjemná hudba a dobová atmosféra. To mi ale přijde na takový film trošku málo. Škoda, čekal jsem o maličko víc. 60% (11.04.2012)

Více v kultovské recenzi, tady jen krátce. Vzácná výjimka, kdy skoro remake (alespoň kostry námětu) dodal původnímu projektu nové kvality, vychutnáte si tak báječnou kameru a naprosto jedinečný hudební motiv, kterému marně vzpomínám nějaké připodobnění. Film rozhodně dělaný pro plátno nebo co největší úhlopříčky, s šestikanálovým zvukem. Laetitia Casta je pastvou pro oči každého muže, nádherná ve svém zadumání a strachu. A jak pravil kolega Kryšpín - dětští herci jsou opravdu skvělí, casting se hodně povedl! Přemýšlím, jestli Petit Gibus (Clément Godefro) není snad ještě lepší než v původním zpracování Martin Lartigue. No, asi jo. (12.03.2012)