MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 2

Ma to hromadu vybornych scen, 3-4 epizody su naozaj spickove a skutocne udalosti, o ktorych to pojednava su fakt sila. Bohuzial sa tu uz vsak nabehlo na (pre mna otravnu a nudnu) serialovu strukturu plnu vaty (vztahove zalezitosti) a niektore motivy mali rozhodne na viac a idu do stratena (syn). Niekde medzi 7-8/10 (29.01.2020)

Po dvouleté odmlce se David Fincher s Joem Panhallem vrací se svými osidly, do nichž nás s tímto skvělým počinem zachytli, aby provedli to stejné i tentokrát a zde. A to se jim dle mého skromného názoru povedlo. Toto pokračování chladného, syrového a velice fajnšmekrsky pojatého seriálu plynule navazuje na jeho první zářez, jak příběhem, tak řemeslnou dokonalostí Fincherovy neochvějné vize, tedy pomalé plynutí se skluzy k polodokumentu se snahou dosažení mrazení jen pomocí slov, jež popisují hrůzné činy zde promítaných kriminálních živlů. Na změny ale došlo a řekl bych, že na vítané. Největší z nich rozhodně patří větší výpravy do terénu, tedy situace, kdy se první sérií studované praktiky jdou konečně pořádně využít v paxi a je hodně zajímavé sledovat nedůvěru všech zúčastněných. Další změnou prošlo sledování soukromých linek našich hrdinů kdy se z hledáčku hlavního zájmu Holden vykroutil do pozadí a pozornost se zaměřuje na zbylé dvě postavy základního tria, což beru jako skvělé rozhodnutí a jejich příběhové oblouky jsou skvělým vyplněním k hlavnímu kriminálnímu tématu. Zde popsané změny se zákonitě projevily v utlumení původní hlavní zábavy, tedy profilování sériových vrahů, díky čemuž byla určitá část sledovatelů bohužel zbytečně popuzena. Na tuto bolístku je zde skvělá náplast v podobě všemi vyhlížené epizody se slavným Charlesem Mansonem, jenž si konečně v rámci tohoto seriálu odbyl premiéru a byla to fantastická podívaná. Jeho představitel byl neskonalou dokonalostí a to lze říci i o celém zaměření na jeho pověstné řádění, kde menší vada na kráse je nepříjemná krátkost tohoto zaujetí, na druhou stranu to bylo samotným seriálem logicky vysvětleno. Všehovšudy s včechnem dohromady se jedná o stejně skvělý počin jak jeho o dva roky starší předchůdce, stále to není pro každého, stále to zeje ve své kategorii jako jedinečný ostrůvek a stále baví. 9/10. (03.09.2019)

Ubylo rozhovorů se sériovými vrahy. Pro Holdena a Billa začíná noční můra v podobě 30ti zavražděných černošských dětí v Atlantě. Souběžně s přetěžkým pátráním po vrahovi dětí se odvíjí problém s adoptivním synem Billa Tense. Nejspíš je druhá řada napínavější, než první. Trochu mě zklamal samotný závěr, který však vychází ze skutečnosti a tak nelze nic moc namítat. Vztah Wendy (mimochodem pro mne velmi nesympatickou) se svou přítelkyní je jen výplní k tomu opravdovému ději. Každopádně kvalita neklesla ani o píď a byl to opět mimořádný zážitek. (05.09.2019)

Keď som na záver môjho komentára k 1. sérii napísal "sem s druhou sériou a pokojne môže byť aj posledná", ani náhodou som tým nemyslel, že to majú po druhej sérii uťať. Je to škoda, pretože druhá séria už len doklepáva, čo bolo povedané v prvej sérii, extra nové pohľady či výraznejšie posuny neprináša. Chápem to ako nádych (autorský aj pre diváka) pred nášupom, ktorý tvorcovia chystali do ďalších (údajne celkovo piatich naplánovaných) sérií... nateraz (navždy?) zabudnime. (01.12.2020)

Druhá řada mě bavila asi víc jak první. Hodně to přičítám tomu, že k Holdenovi se do popředí protlačil i Bill. Wendy jako by tu svým osobním příběhem spíš zaplňovala hluchá místa, Gregga tvůrci ignorují stejně jako novej šéf a Jim sice prostor dostal, ale víme o něm prakticky prd (ale mračit se on umí, to zase ano). V tom serálu jsou všemožné podoby zla a a neštítí se asi ničeho. Ale je skvělej... to mu nikdo neodpáře. Jednoho pak dost naštve, když se pak dočte z lednovýho článku na serialzone, že hercům končí smlouvy a Fincher má beztak něco jinýho, tak s další řadou moc nepočítejte... aspoň ne v dohledné době. Škoda! (29.06.2020)