MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Vzhledem k tomu, že další série nejspíš nikdy nepozná světlo světa, je čas napsat mistrovskou recenzi. ( ͡° ͜ʖ ͡°) Koukám, že se mi seriál nelíbil tak jako ostatním, ale stejně je to za mě solidní osmička. Někdy to prostě bylo krapítek nudnější, nějaký případy trvaly až moc dlouho na můj vkus.. no znáte to - když máte detektivku, je to vždycky tak pade na pade. No a teď si vemte, že je to k tomu celý prakticky jedno velký interview. Čímž nechci říct, že by se mi Mindhunter nelíbil, vůbec ne. Koukat na rozhovory s vrahama bylo zábavný jako prase, a nikdy bych neřekla, že mě to může kdy zabavit. Ale hold, když tam bylo něco jinýho.. řekněme nedosahovalo to takové úrovně zabavení. :D A jelikož tohle celý právě vyznělo, jakože se mi seriál vůbec nelíbil, radši končím. Hodnocení: solidní osma/10 (17.10.2020)

I když je Fincher se seriálem spojen „pouze“ jako výkonný producent a režisér čtyř epizod (první dvě a poslední dvě), jeho rukopis je patrný ze všech dílů – chladné barevné tónování, odosobněná prostředí, cynický humor, chirurgicky přesný střih, obezřetné vedení naší pozornosti, symetrické kompozice, skeptický pohled na mezilidské vztahy… (plus řada vizuálních či slovních citací z Fincherových dřívějších filmů). Jen občas si dovolí nějaký stylistický úlet, zpravidla podmíněný dobou, ve které se seriál odehrává, například stíračku nebo střihovou montáž s rozvernou rockovou hudbou. Jeho perfekcionistický způsob inscenování (zejména) dialogových scén, při nichž hraje roli každé přeostření nebo změna pozice kamery a které tím připomínají klinické studie chování pachatelů i vyšetřovatelů, přejali také ostatní režiséři, Andrew Douglas, Asif Kapadia a Tobias Lindholm, takže nebýt úvodních titulků, zřejmě byste ani nepoznali, kdo režíroval kterou epizodu. Společně dokázali látku, které hrozila divadelní strnulost, proměnit ve velmi „filmově“ vypadající počin pro trpělivé a pozorné diváky, který je radost sledovat a analyzovat od první do poslední minuty. Trochu obsáhleji zde. (16.10.2017)

Zkusila jsem to po The Alienist, protože právě k tomuto seriálu se mnozí odkazovali málem jako ke kultu, ale ať se na to dívám z jakékoliv stránky, jsem zklamaná. Přišlo mi to zdlouhavé, spousta hluchých míst a ti vědci mi nepřipadali dost jako vědci, protože pronášeli samé banality, které by napadly každého (ale bohužel se u toho tvářili jako mistři světa či objevitelé Ameriky). A navíc byli všichni nesympatičtí, doslova všechny hlavní postavy. (20.05.2018)

Zasazením děje do minulosti se seriál zbavuje případné hrany, protože na zobrazenou perverzní společnost se pohlíží jako na archaickou a částečně překonanou - není důvod cítit se vyvedený z míry (Je zajímavé, že u Zodiaka to neplatí, nebo jsem z něj ten pocit sledování něčeho mrtvého a odděleného ode mě na rozdíl od tohohle neměl). Až příliš čitelná kauzalita činů, které mají snadno vystopovatelnou motivaci, jednoduché řešení a vysvětlení,dovádí seriál k brzké průhlednosti. Je to určitě povedená kriminálka, ale od Fincherova týmu bych čekal víc než stylové retro - a to tu nenacházím. (V půlce série.) (05.01.2018)

Hloubková seriálová sonda do mysli psychopata. Neuvěřitelně ucelená seriálová analýza lidského chování vystavěná na základě modního tématu tzv. sériových vrahů - to, k čemu nejdříve bulvár a pak béčková a posléze i áčková kinematografie přistupovala v naprosté většině povrchně a nahodile - takže se dalo mluvit spíše o ,,seriálových vrazích", jejichž prezentace je postavena na obvyklých stereotypech, tedy idealizaci, popularizaci a komercializaci těchto figur, v tom David Fincher šel úplně proti proudu a uchopil celý fenomén docela jinak - ne povrchně, populárně, ale naopak naprosto komplexně a tak vytvořil seriál s opravdu velmi pokročilou úrovní propracovanosti psychologie seriálových postav, tedy antitezi toho, jak obvykle viděly sériové vrahy americké žánrové filmy - ti buď byly vykresleni jako romantické postavy, které se osvobodili z osidel konformní společnosti, nebo jako nějací filosofové zla, tzn. jako extrémně inteligentní a vynalézavé postavy, které čas od času pronesou hlubokou filosofickou myšlenku a běžně se zajímají o vážnou hudbu či umění (typickým příkladem byl Hannibal Lecter)... Kouzlo celého Fincherova projektu pak spočívá v tom, že dva vyšetřovatelé FBI (plus akademička z civilní sféry) přicházející do každodenního kontaktu s nejhoršími sériovými vrahy a psychopaty celého USA nejsou logicky před dopady takového styku imunní a ten se pak promítá do soukromí všech tří hrdinů a ovlivňuje jejich životy... Série 1: 95%, série 2: 90% (30.12.2017)