Bůh žehnej Americe

Veľmi jasná, priamočiara kritika konzumnej spoločnosti. Zvolená forma je však dvojsečnou zbraňou, pretože ak si zoberieme za nástroj násilie, nič sa dlhodobo nevyrieši, len sa priloží do ohňa a taký jedinec si maximálne iba tak spravodlivo uľaví, problém tu však ostane. Chlapík vo filme vlastne nerobí nič iné, len dá voľný priechod svojmu nasraniu a otvorí si kohútik ventilácie na najvyššiu možnú mieru. Každý z nás určite aspoň raz zažil niečo také, kedy by človek dal najradšej niekomu poriadne do držky, len sa obyčajne dokážeme ovládnuť. Napríklad to s tým kinom by asi naštvalo každého :) Ale postrieľanie ľudí by bolo len dočasným riešením. Ja sa držím hesla: Na dobrých ľudí buď ešte lepší, na zlých ešte horší a na sprostých platí len švejkovina. Zatiaľ to vychádza :). Chlapík mal radšej odísť do toho Francúzska za kozičkami, ako pôvodne plánoval. 75/100 (13.08.2014)

Podle prvních asi tak 30 minut a při první vraždě mi to přišlo jako výborná, totálně přestřelená komedie, ale pak se ve filmu začne pseudomoudře žvanit a taky Frank s Roxy střílejí lidi na základě trochu podivných parametrů. Posledních 30 minut už jsem jen skákal po živějších scénách.... Každopádně, pokud jste měli někdy chuť vzít kvér, ideálně samonabíjecí útočnou pušku, a jít vykostit všechny ty zjevy ze superstár a reality show, minimálně u dvou tří scén si budete rochnit blahem. (23.05.2012)

Zahořklej pán nesnáší televizi a dnešní pořady, takže místo, aby vypnul telku, šel se projít, nebo si přečetl pěknou knížku zabíjí lidi. Což by mohla bejt prča, ale není. Poselství o ztrátě slušnosti, laskavosti a civilizovaného chování nestačí a je to jen zoufale nudný film, kde se lautr nic neděje. (10.06.2012)

Žádné sofistikované uchopení sžíravé společenské kritiky jako v případě Volného pádu nebo Takových normálních zabijáků se nekoná, na to je God Bless America příliš povrchní, prvoplánový a vše v něm musí zaznít až příliš explicitně, aby vyšlo najevo, co tvůrci chtějí říct. Přesto se ale nemůžu ubránit pocitu, že to je vlastně strašně nezávadná a zábavná road-movie s kupou výborných scén. Tam se počítá hlavně silný úvodní monolog, který filmu nastolil laťku, jenž se mu už bohužel nepovedlo překonat. Když Frank potká Roxy, už je to přeci jen docela epizodní vybíjení slavných tvářiček, kde si logika trochu dává dovolenou (jak vystopovali všechny ty lidi, když u sebe neměli ani mobil, jak to že si nikdo jejich brutálního zabíjení nevšiml apod.) a do popředí se dostávají dialogy, jenž si explicitně vylévají "srdce" nad současnou zkaženou společností konzumentů. Brilantní závěrečné zúčtování však leccos napraví a nechává diváky v příjemném šoku nad tím, co zhlédli. Každopádně nelze Goldwaithovi upřít to, že tak hezky a výstižně shrnul denní chléb americké popkultury do jednoho celku. Internetový hit jak vyšitý. 7/10 (02.05.2012)

Chvilku po té, co se mnou vyjebal tento filmík, tedy prozatím v postkoitální náladičce, pálím za pět. A to proto, že za 1. jsem si vždycky říkal, že budu-li to mít nevyhnutelně za pár, vezmu sebou pár dobytků. Za 2. byť uznávám, že momentální stav mezinárodních vztahů nahrává existenci jedné dominantní mocnosti, a musím-li si tedy volit, vybírám USA jako menší zlo než - doplňte si jiného libovolného dinosaura vlastnícího dostatečný ničivý potenciál - mě ti amíci nehorázně serou, a to především svými pokusy o kulturní hegemonii. Za 3. nějak mě poslední dobou pobolívá hlava. Thelma a Louise mají důstojné následovníky. A házím loď na veškeré debaty o tom, zda děj je logický, policie ospalá, nebo senil netoužící prohrábnout týnku impotent. Zde jde především o tu myšlenku, ne? A o ty pěkně rozcáknuté hlavičky. (11.06.2012)