Bůh žehnej Americe

// Distribútor: Magnolia // Počet premietajúcich kín v USA: 14 // Otvárací Víkend USA: $27,308 // Zaujímavý a vôbec nie zlý pohlaď na dnešnú spoločnosť. Zabíjať jebnutých ľudí, ktorí si to zaslúžia sa mi zdá byť v celku normálne a úplne v kľude by som túto myšlienku zaviedol aj do reálneho života :) (13.08.2012)

Všední a nenápadný chlápek jménem Frank je osamělý a zatrpklý misanthrop, trpící neúnosným množstvím vulgarity, primitivismu a omezenosti kolem sebe. A po večerech v televizi masochisticky sleduje dementní talk shows, reality shows, soutěže, reklamy a podobné zhovadilosti určené tupému diváckému stádu, což jeho znechucení lidmi i americkou společností ještě prohlubuje. A když dostane v práci výpověď a vzápětí mu lékař objeví mozkový nádor (klišé jako prase), hladina jeho trpělivosti přeteče a on vezme do ruky bouchačku... Blaženě jsem si pochrochtával, jak nemilosrdně trefnou a břitkou satiru se v té Americe podařilo natočit, a jak radikální ale pravdivé názory v ní prezentovat (třeba dialog Franka a jeho kolegy v práci). Ale s příchodem afektované Roxy se bohužel do té doby slibně se rozvíjející příběh rozmělní, zkarikuje a jeho energie se změní. Ze satiry se stává fraška a myšlenkové poselství vyznívá pomalu do ztracena. Ale konec dobrý - všechno dobré; film končí povedenou tragikomickou scénou střeleckého i slovního vystoupení na American Superstar a zanechává ve mně pozitivní dojem. Boj s blbci a blbostí je sice marný a já sám jsem ho už vzdal, ale Franka přesto považuju za svou spřízněnou duši. A zaznamenal jsem i jednu lahůdkovou perličku - když dealer zbraní nabízí Frankovi AK-47, pronese nachlup stejnou větu, jako Samuel L. Jackson v Tarantinově Jackie Brown. (07.09.2013)

Za to, akí sme, si môžeme sami? To si vyprosím, keby okolo mňa nebolo toľko drbnutých, môj medziľudský vzťah by nebol taký prehnutý. Už dlho som nevidel taký dobrý film, Frank akoby mi hovoril z duše. Možno nemusel strieľať tých osprostených konzumentov, stačilo by úplne vyhodiť do vzduchu bulvárne médiá, reklamné pútače a iné oblbováky, ktoré využíva totalitná korporátokracia na ovládanie más. Ľudia si myslia, že sú slobodní, a pritom sú len vygumovaní. Môžeme si vybrať kaluž alebo blato. Všade reklama a Superstar a BigBrother, ako majú ľudia rozmýšľať? Na kritické myslenie im nezostane priestor. Veď 90% populácie vo vyspelých krajinách sú idioti. A veď je to všetko len komédia, nie? ;-) (25.06.2012)

Začátek slibuje laskavou revenge podívanou, ve které nejde nefandit hlavní myšlence (až na ty lolitky a pár dalších drobností samože) - škoda, že se to definitivně posere zhruba ve chvíli, kdy vypadne hadr z nádrže. Proč tam musela být ona? A proč tak otravná? Proč to neni chytřejší? Proč... počkat, on to točil ten čokl z Policejní akademie? God Bless America. __________ No nic, chvíli potom jsem v telce narazila na Extrémne rodiny, plakala jsem. (13.08.2012)

Žádné sofistikované uchopení sžíravé společenské kritiky jako v případě Volného pádu nebo Takových normálních zabijáků se nekoná, na to je God Bless America příliš povrchní, prvoplánový a vše v něm musí zaznít až příliš explicitně, aby vyšlo najevo, co tvůrci chtějí říct. Přesto se ale nemůžu ubránit pocitu, že to je vlastně strašně nezávadná a zábavná road-movie s kupou výborných scén. Tam se počítá hlavně silný úvodní monolog, který filmu nastolil laťku, jenž se mu už bohužel nepovedlo překonat. Když Frank potká Roxy, už je to přeci jen docela epizodní vybíjení slavných tvářiček, kde si logika trochu dává dovolenou (jak vystopovali všechny ty lidi, když u sebe neměli ani mobil, jak to že si nikdo jejich brutálního zabíjení nevšiml apod.) a do popředí se dostávají dialogy, jenž si explicitně vylévají "srdce" nad současnou zkaženou společností konzumentů. Brilantní závěrečné zúčtování však leccos napraví a nechává diváky v příjemném šoku nad tím, co zhlédli. Každopádně nelze Goldwaithovi upřít to, že tak hezky a výstižně shrnul denní chléb americké popkultury do jednoho celku. Internetový hit jak vyšitý. 7/10 (02.05.2012)