Vrásky z lásky

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 27 - Česká republika. Jako všechny filmy Jirky Stracha i tenhle má duši a sálá z něj na diváka lidskost a pozitivní energie. Příjemný, dojemný, veselý, smutný, zábavný, dalo by se nalézt ještě spoustu dalších adjektiv, která vystihují Vrásky z lásky. V titulní roli exceluje Jiřina Bohdalová. Její hořkosladké soužití s Jiřinou Jiráskovou a především roztomilé hašteření s Otou v podání Radoslava Brzobohatého filmu vévodí. Příběhů se starým párem na cestách se u nás, ale ani v Evropě či za oceánem příliš netočí, o to je takový snímek cennější. (25.04.2015)

Nic extra, ale díky společnosti oblíbených hereckých hvězd (a stále charismatických) je to snesitelně strávený čas. Velký průšvih je ale scénář - tak úplně nechápu motivaci Brzobohatého usilovat o někoho, kdo se celou cestu na konkurs chová takhle a pak mě úplně vytočil pitomý umělecký pseudonym Bohdalky a její zbytečná minulost - fakt nevím, jak příběhu pomohly takové blbosti. Jako by to prostě nemohla být česká herečka populární za komunistického režimu, která ve stáří skončí zapomenutá v ústavu (což bohužel byl a bude osud několika dobrých herců) a je ponížená v konkurzu na pitomou reklamu (nejlepší scéna filmu, upozorňující právě na pozici starších lidí ve společnosti dravého mladého kapitalismu). Jsem rád, že je Bohdalová pořád ve formě, její vizáž s hroznou parukou a posléze bez paruky mě opravdu vyděsila a strašně se mi ulevilo, když ve finále vylezla zase se svojí nestárnoucí vizáží. (24.01.2013)

Nečekaně dobré. Potěšila mě velká míra neprvoplánového humoru (až na několik málo vyjímek), absence laciného sentimentu a patosu (k čemuž by téma mohlo svádět) a poměrně inteligentní Epsteinův scénář. A prosil bych Českého lva pro Bohdalku, byla vynikající a zcela zastínila všechny ostatní. Zajímavá byla také pofilmová diskuze s Epsteinem a Strachem, díky níž jsem se utvrdil v tom, že tvůrci k filmu přistupovali nezištně a s pokorou. Jiří Strach je velký sympaťák a hodný člověk, ale to už o něm vím déle. Padlo tam také zamyšlení nad tím, proč film měl malou návštěvnost. A tady bych se s tvůrci shodl, že v dnešní době krátkozrakého a nesmyslného kultu mládí je těžké film o dvou starých lidech prodat a že úcta ke stáří je v naší společnosti obecně na dost nízké úrovni. Ten samý problém byl i u Michálková ´Babího léta´, který u nás v kinech prošuměl bez větší odezvy, zatímco ve Státech, kde se ke stáří nahlíží úplně jinak, film slavil úspěch. (22.07.2012)

Poctivej, na nic si nehrající snímek, který by ovšem bez Jiřího Stracha nebyl tím čím je. Každá scéna má něco do sebe a ve filmu pro mě nebylo jediné hluché místo. V poslední době mi přijdou všechny české filmy jak přes kopírák, tenhle byl jiný... Film údajně propadl, nevyrovnává se kvalitám Babího léta atd. V kině film působil velice příjemně a v televizi se na něj taky rád podívám. Podle mě film časem zraje a své nové diváky si vždycky najde a bude jich přibývat. Herecké obsazení a výkony jsou bez debat. Jako kdyby u toho dnes už posledního společného setkání J. Bohdalové a R. Brzobohatého před kamerou nikdo nechtěl chybět. Stále to tam je, stále ta chemie mezi nimi funguje. Jiřina se předvedla opět jako živel, ale zase se jí podařilo vložit do své role něco nového - v 80 letech neuvěřitelné a R. Brzobohatý měl sice usedlejší roli, ale k dokonalosti ji dovádí svou celkovou vyrovnaností a upřímným výrazem. Všechna čest těmto dvou jedninečným hercům, kteří mají dle mého, nominaci na Českého lva jistou. A nesmím zapomenout na závěrečné titulky, kde zazpívala Szidi Tobias tak podmanivou písničku "A staré rány nebolí", že nešlo odejít z kina dřív než nezazněl její poslední tón... (25.09.2012)

Celkem nevyužitý potenciál. Z roadtripu energické, živelné báby s uťápnutým, pravidly se řídícím dědkem se toho dle mého dalo vytřískat mnohem více. Notabene s kompletní českou hereckou elitou (více známých herců tam, myslím, opravdu nacpat nešlo). Jo, sem tam jsem se zasmál, ale celkově poměrně slabé... 60% (11.12.2016)