Na dřeň

Já byla na Rust a Bone moc zvědavá, protože jsem od Audiarda viděla už film Čti mi ze rtů a ten se mně moc líbil. Ráda bych to napsala i tady, ale jsem mírně zklamaná. Očekávala jsem emotivně a vůbec výrazně silnější herecké výkony. Je to škoda, protože s tím námětem se dalo pracovat určitě ještě líp a bez zbytečně dlouhé stopáže. Ale byly tam i hezké scény, např Stéphanie u akvaria, nebo malý Sam jak lezl k pejskům do jejich boudy, to mi bylo moc blízké, protože totéž jsem v jeho věku dělala i já. A jinak pod názvem romantický si představuji přece jen něco trochu jiného. Takže se smutkem, ale horší čtyřka. 70% (11.11.2012)

Když už se na něco musím soustředit dvě hodiny, tak chci, aby mně to bylo málo, těchto francouzských 120 minut však nemohu nazvat jinak, než trápením bez poznámek pod čarou s vysvětlivkami, proč jen několik jasných chvil připomínalo, že Marion Cotillard není imaginární a Matthias Schoenaerts možná dochodil i základku, ale kdo si potrpí na spojení nekomunikativních typů s primitivními a vystačí si s monotónní pozorovačkou (neplést si s prožitkem) pohledů do slunce, pěstních soubojů a rychlého sexu, je to celé jeho, já už nebudu... (26.04.2013)

Nepříjemně se mi na to koukalo. Marion Cotillard hraje výborně, ale celou dobu jsem nemohla přijít na to, proč by se její charakter rozhodl být s takovým primitivním blbem. S žádnou postavou jsem se nemohla ztotožnit a jejich osud mi byl prakticky lhostejný (až na toho malého kluka, kterého mi bylo líto). Natočeno je to hodně rozvláčně se spoustou zbytečných scén, hodně se mi líbil jen soundtrack a možná pár dialogů. (20.02.2015)

Jacques Audiard točí filmy s několikaletými odstupy a to se pak zásadně projevuje na výsledku. Vždy to stojí za to, jde vidět, že si dává pořádně záležet. Na dřeň jsem dlouho odkládal, věděl jsem, že na ten film potřebuji tu správnou náladu. A ta konečně přišla a jsem nadšený. Skvěle napsáno, skvěle zrežírováno, skvěle natočeno. A samozřejmě naprosto úžasně zahráno - u hereckých výkonů Marion Cotillard zažívám filmový orgasmus celkem často a tahle role musí být obsazena tou správnou komplexní herečkou jako je ona. A nepřekvapil mě ani suverénní výkon Matthiase Schoenaertse, jeho postavě je poskytnut možná největší prostor a on se toho zhostil parádně. Jemu doslova ta role sedí jako prdel na hrnec. Jeden z nejrealističtějších filmů, které jsem v poslední době viděl. (25.03.2020)

Francouzská kinematografie je zajímavý jev - přefinancování filmařů vedlo k naprostému úpadku branže, o to víc mě pak těší, kdy se z celé té filmové žumpy sem tam vynoří unikátní, malý zázrak. Na rovinu, natočit milostný příběh o ženské bez nohou a socce, která si vydělává na chleba bušením do jiných neandrtálců, to chce opravdu koule. Chtěl (NECHTĚL) bych vidět, jak se takové lovestory chopí Amíci. Má to šťávu, má to atmosféru, až na trošku zbytečně přepjatý konec jsem si to skrz naskrz užil a doporučuju. (Note to self: Marion Cotillard je - nohy, nenohy - nadpozemská überženská.) (05.04.2013)