Radostná událost

Myslím, že toto je film, jehož kvality je pro muže opravdu těžké docenit. Schválně, jak po dokoukání rozumíte titulu filmu? Je zde porod podán skutečně jako "radostná událost", nebo je v tom titulu spíše nenápadně skryt určitý sarkasmus, s nímž snímek suverénně demaskuje pokrytectví skryté v tomto tradičním eufemismu pro porod? Osobně mi třeba přijde zajímavé, že postava Barbary mi byla nesmírně blízká a sympatická, zatímco Nicolas mi přišel jako naprostý idiot. Ale to mohlo být zapříčiněno i způsobem vyprávění, které bylo realizováno (voiceoverem) z ženina pohledu, coby subjektivní náhled na fenomény sexuality, gravidity, porodu, výchovy dítěte, partnerských problémů apod. A v této přiznané subjektivitě a příklonu k osobní výpovědi spatřuji největší klad tohoto snímku. Takhle nějak si představuji, že by měla vypadat moderní evropská kinematografie, s ambicemi přinášet uměleckou reflexi naší současnosti - žádné bezpečné útěky do historie, žádná provinční omezenost či kopírování hollywoodských blockbusterů, žádné komerční podbízení většinovému vkusu či manýristické prodlévání ve slonovinové věži odtržené od reality. Toto je civilní filmařská reflexe velkých - a bytostně závažných - témat, která nedělá kompromisy a která podává možná neradostnou, ale o to cennější zprávu o životě, jíž nemohu nic vytknout. Při sledování jsem se mimochodem neubránil srovnání s podobným snímkem Sexuální praktiky pozemšťanů - oba filmy pojí celá řada dějových podobností, včetně citelného odstupu od popisovaných událostí (tento odstup je v obou filmech realizován odlišně, ale ve výsledku to působí velmi podobně). S tím, že zmiňovaný americký snímek je čistokrevná komedie, která zpracovává stejný námět s typicky americkou bezstarostnou lehkostí. Radostná událost je naproti tomu téměř prosta všeho vtipu a na rozdíl od svého amerického protějšku na to jde výrazně intelektuálnější cestou - říkejme té estetizované kameře a četným zmínkám o filosofech třeba... artové pozlátko, ale u mě to zafungovalo skvěle. Radostná událost je výborný film, který směle doporučím všem vnímavým očím a otevřeným myslím. (03.02.2013)

Ak by som dopredu vedel, o čom to je, nepustil by som si to. Ak by som mal bližšie ovládač, tak by som to možno behom prvej polovice vypol. Lenže poznáte to, najskôr brblete a potom sa nejako vplíživo dostanete do príbehu a začne vás baviť. Neviem síce, k čomu je dobré točiť filmy o predmaterských a materských problémoch mladej ženy, chápem ale zase, prečo sa točia filmy o krehkosti moderných vzťahov a neudržateľnosti rodiny vo svete, v ktorom chce byť každý free a zároveň niekoho milovať. Asi nejak takto to môže prebiehať v skutočnosti, musím sa ale priznať, že ma to nijako zvlášť nezaujíma a budem rád, ak sa v takejto situácii budem učiť z vlastných chýb. (02.07.2014)

tenhle film jsem viděla už v dřívější době a tady jsem na něj dnes narazila.A i po tak dlouhé době ve mně zanechal pocit příjemně strávených chvil .Příběh dvou lidí kteří splodili potomka a ona není schopná se s tím faktem smířit cítí se být unavená,nic nestíhá- zatímco otec vše i práci zvládá s trpělivostí a bravurním klidem (17.09.2019)

Pavlínka9 zcela vystihla moje pocity z tohohle filmu. Nesmělé začátky, první náznaky, první pusa, první milování. On, ona a ono - zatímco první chvilky vypadají, jako že následujích devět měsíců (a dalších dvacet let) bude všechno báječné, realita je jinde. Oba jsou zaskočeni, překvapeni. Tenhle francouzský pohled Remiho Bezancona mi vyhovuje. Jeho smysl pro humor je mi blízký a to, jak zachycuje mezilidské vztahy, mě zkrátka přitahuje. Ústřední dvojice funguje výborně: ona těžká intelektuálka, on prodejce v dvd půjčovně; jejich následný vývoj se mi líbil. No a Pio Marmaï je fakt sympaťák. (10.06.2012)

Francouzská kinematografie zažila úspěšný rok. A zdá se, že u dvou filmů to nekončí. Un Heureux événement sice netrhá návštěvnické rekordy, ani nesbírá Oscary, ale kvalitou se svým slavnějším bratříčkům v pohodě vyrovná. Začíná jako laskavá romantická komedie a končí jako brutálně upřímné drama. A mezi tím je děj banální jako sám život a stejně tak hluboký. Chytlavý námět, uvěřitelné postavy, přirození herci a režisérova invence. Recept na skvělý film zůstává stále stejný a Rémi Bezançon se ho drží téměř doslova. S jeho pomocí natočil snímek který, je tak obyčejný, až je výjimečný. Top 10 za rok 2011. (26.05.2012)