Radostná událost

V 49. minúte, ked' malú ukľudní ťukaním na klávesnicu a zazvoní jej telefén, som si nechtiac všimol chlapíka v okne naproti, tiež telefonujúceho. Boha, ja som stopercentne presvedčený, že to bol ktosi zo štábu! Matka tiež nemala chybu. A vôbec, niektoré momenty boli tak parádne, až som sa stal skoro gayom! ''Lajk'' ak mám pravdu! (15.07.2012)

Francuzska Kinematografia zas dokazala natocit len priemerny paskvil. Pribeh o narodeni dietata fajn, ale rozhodne nestaci na cely film. Dialogy boli obcas fajn, obcas veru poriadne nudili. Herecke vykony takmer ziadne, aspon mna neoslovili. No nic, takymto srajdam s prepacenim sa vyhnem velkym oblukom, radsej ostanem u starych klasik : s Gabinom? 30 % (19.11.2013)

Myslím, že toto je film, jehož kvality je pro muže opravdu těžké docenit. Schválně, jak po dokoukání rozumíte titulu filmu? Je zde porod podán skutečně jako "radostná událost", nebo je v tom titulu spíše nenápadně skryt určitý sarkasmus, s nímž snímek suverénně demaskuje pokrytectví skryté v tomto tradičním eufemismu pro porod? Osobně mi třeba přijde zajímavé, že postava Barbary mi byla nesmírně blízká a sympatická, zatímco Nicolas mi přišel jako naprostý idiot. Ale to mohlo být zapříčiněno i způsobem vyprávění, které bylo realizováno (voiceoverem) z ženina pohledu, coby subjektivní náhled na fenomény sexuality, gravidity, porodu, výchovy dítěte, partnerských problémů apod. A v této přiznané subjektivitě a příklonu k osobní výpovědi spatřuji největší klad tohoto snímku. Takhle nějak si představuji, že by měla vypadat moderní evropská kinematografie, s ambicemi přinášet uměleckou reflexi naší současnosti - žádné bezpečné útěky do historie, žádná provinční omezenost či kopírování hollywoodských blockbusterů, žádné komerční podbízení většinovému vkusu či manýristické prodlévání ve slonovinové věži odtržené od reality. Toto je civilní filmařská reflexe velkých - a bytostně závažných - témat, která nedělá kompromisy a která podává možná neradostnou, ale o to cennější zprávu o životě, jíž nemohu nic vytknout. Při sledování jsem se mimochodem neubránil srovnání s podobným snímkem Sexuální praktiky pozemšťanů - oba filmy pojí celá řada dějových podobností, včetně citelného odstupu od popisovaných událostí (tento odstup je v obou filmech realizován odlišně, ale ve výsledku to působí velmi podobně). S tím, že zmiňovaný americký snímek je čistokrevná komedie, která zpracovává stejný námět s typicky americkou bezstarostnou lehkostí. Radostná událost je naproti tomu téměř prosta všeho vtipu a na rozdíl od svého amerického protějšku na to jde výrazně intelektuálnější cestou - říkejme té estetizované kameře a četným zmínkám o filosofech třeba... artové pozlátko, ale u mě to zafungovalo skvěle. Radostná událost je výborný film, který směle doporučím všem vnímavým očím a otevřeným myslím. (03.02.2013)

Velice příjemně a realisticky vyprávěný příběh. Tentokrát jde o příběh relativně obyčejného života, hlavně těhotenství a vztahu, nicméně o to lépe je to zachyceno a o to větší je rozdíl mezi tímto francouzským snímkem a hollywoodskými romantickými blbostmi, v kterých se vyskytuje jedno klišé za druhým.Louise Bourgoin mě ve filmu příjemně překvapila a narušila i genderové stereotypy o ženě, která žije jen pro otěhotnění a péči o děti a vztahy, atd... (27.05.2012)

Pavlínka9 zcela vystihla moje pocity z tohohle filmu. Nesmělé začátky, první náznaky, první pusa, první milování. On, ona a ono - zatímco první chvilky vypadají, jako že následujích devět měsíců (a dalších dvacet let) bude všechno báječné, realita je jinde. Oba jsou zaskočeni, překvapeni. Tenhle francouzský pohled Remiho Bezancona mi vyhovuje. Jeho smysl pro humor je mi blízký a to, jak zachycuje mezilidské vztahy, mě zkrátka přitahuje. Ústřední dvojice funguje výborně: ona těžká intelektuálka, on prodejce v dvd půjčovně; jejich následný vývoj se mi líbil. No a Pio Marmaï je fakt sympaťák. (10.06.2012)