Válečná generace

Filmařsky zajímavě a hlavně svižně podaný příběh, jehož největší slabinou je scénář. Pětice kamarádů se ocitá chvílemi v situacích, které jsou steží uvěřitelné. Přesto se mi líbilo, jak autoři pracovali se základním motivem fotky. Zajímavě působily kontrasty - válečná diva Greta, která válku nevnímá (tochu mi připomínala ženské postavy z Operace Silver A), Friedhelm, jenž od začátku válku odmítá. Naopak u Charlotty a Wilhelma přichází postupně vystřízlivění z počátečního nadšení. A prostřednictvím Viktora je podán osud Židů. Sice působilo až úsměvně, jak je pětice nesmrtelná a odolává válečným nástrahám, ale závěrečné oběti považuji od tvůrců za dobře promyšlené. (21.11.2015)

Hodnocení stále zvažuji, neb si s tímto dílem nějak nevím rady. Za jedno nemám ráda, když cítím, jak mě tvůrci táhnou, postrkují a podsouvají mi ty "správné myšlenky". Jsem dost stará na to, abych měla svoje vlastní. Za další nemohu přehlédnout či nevnímat, jakým způsobem jsou nám tu hlavní postavy prezentovány (všichni jsou takoví milí a hodní, přitom klidně kuchnou přímého nadřízeného, zastřelí kohokoli na raz, dva, tři). Nebudu se pouštět do žádné větší kritiky hloupých rozhodnutí zúčastněné pětice či do nebe volajících náhod (jak o sebe na frontě navzájem pořád zakopávají), protože to nemá smysl. K tomu, co oceňuji... moc pěkně natočené, herci to výrazně popotáhli, zejména mě zaujali bratři, jejich vývoj a proměna, plus hudební podmaz skvělý. Skutečnost, že je válka krutá pro všechny strany, smete vše, co jí stojí v cestě, vím už přece jen delší dobu, stejně tak jako fakt, že je to vždycky všechno jen a pouze o lidech, o jednotlivcích. P.S. Pod slůvkem sebereflexe si představuji něco jiného a zcela určitě to není z viníka oběť mrknutím oka. P.P.S. Volker Bruch se o tu třetí (a u mě ne příliš jistou) hvězdičku postaral. (18.11.2019)

Velice dobře zachycené dění na východní frontě a vůbec války z pohledu Němců, konkrétně pěti přátel. Byť film se někdy až moc snaží kategorizovat a věci zjednodušovat (SS byli ti zlí a Wermacht ti hodní), krásně je na něm patrné, jak se Německá taktika boje postupně propadala do větších a větších zvěrstev s tím, jak postupně proti Rudé armádě ztráceli více a více území. Též je zde i dobře zobrazované hrdinství v kontrastu s pácháním válečných zločinů, kdy onu linii tyto dva protiklady oddělující skoro nevidíme. Například vykreslený polský odboj, který tvoří antisemité, co by nechali židy v zastaveném transportu pochcípat (to Poláky určitě muselo naštvat). Televizní zpracování je někdy znát, zvláště na komornějším pojetí bojových scén z fronty. Scénář ale je díky Bohu natolik inteligentní, že toto negativum maximálně využívá pro svá pozitiva, kupříkladu se skoro nikdy nehneme od polocelku jedné z pětice hlavních postav během boje. Široké záběry na válečnou vřavu jsou tak minimální až žádné a kupodivu jsem si nad tím nestěžoval. Jediné tak výraznější negativum spočívá v až moc časté přítomnosti záchran na poslední chvíli, kdy postavy by ve skutečném světě již šestkrát byli pod drnem, kdyby je vždy náhodou na poslední okamžik něco nezachránilo. Jinak ale pěkně zpracované komorní válečné drama. Klidně doporučím dále. 80% (09.04.2018)

Válečná generace je třídílná minisérie, která vzbudila poměrně velký rozruch v Polsku a Rusku, jelikož se jedná o příběh pěti berlínských přátel, které rozdělila válka. Jedná se tedy o německý pohled na Druhou světovou válku skrze oči mladých Němců. Válku, která rozdělila rodiny a přátele. Válku, která zanechala Evropu v troskách a tato minisérie na to poukazuje hodně explicitní formou. Hrůzy válka, frontové, válečné nemocnice, mocenské boje. To všechno tu je. To nejlepší z německé televizní tvorby. (11.04.2017)