Den nezávislosti: Nový útok

Mrzí mě jen tři věci - že scenáristé nevěnovali novým postavám tolik péče jako jejich kolegové, kteří psali Star Wars: Síla se probouzí, že film není delší (to by totiž bývalo mohlo vyřešit i první problém) a že se Willu Smithovi nechtělo, ačkoliv mohl klidně hrát to, co hrál William Fichtner. Škoda. Jinak je ale druhý Den nezávislosti přesně takový, jaký jsem doufal, že bude. Monstrózní, zábavný, překvapivý i uvědoměle prostý a s příslibem třetího ještě monstróznějšího dílu. Nebudu Rolandu Emmerichovi vyčítat, že nepoužíval miniatury, ale všechno je digitální, neboť kdyby šlo všechno digitálně udělat už před dvaceti lety, s nějakým stavěním sádrového bílého domu by se jistě neobtěžoval. Zkrátka doba pokročila a on si především během 2012 vyzkoušel, že matičce Zemi může provést úplně cokoliv si zamane. A tak jí to taky provádí. Z herců navrátilců mě nikdo nezklamal, naopak mě strašně moc potěšil Brent Spiner, který dostal mnohem více prostoru než jsem doufal, no a Jeff Goldblum je pochopitelně klasik a jeho scény s Juddem Hirschem mají stále to na setinu přesné komediální načasování jako před lety. ___P. S. Film je na tom vlastně úplně stejně jako jeho soundtrack, který tvoří zcela nová, ale tak trochu povědomá hudba pánů Klosera a Wankera, v níž lze s přibývajícím časem tu a tam zaslechnout náznaky známého Arnoldova motivu, který se v plné síle vrací až zhruba v poslední čtvrtině alba. A pak už je to regulérní Den nezávislosti se vším všudy. (24.06.2016)

Africký diktátor, nás hrdina! Byl jsem na dabovanou verzi (vrací se téměř všichni z jedničky!), aby nostalgie byla silnější a zabralo to. Prezident je stejně šílený masterchef jako v jedničce, i když má drobet slabší proslov. Na druhou stranu je taková ta typická sequelovská srajda, kde se citují hlášky z prvního filmu a děcka hlavních borců přebírají pochodeň. Vzpomínáte na tu malou holčičku pana prezidenta? Jasně že je podrž taškou v Bílém domě a jasně, že nakonec nasedne do stíhačky a nakopává emzákům řiť. Emmerich vrací mimozemšťany zpět ve větší lodi než měli minule a se stylovou destrukcí, které se ale podle mého nevěnuje s takovou péčí jako dřív. Že by ho přestalo bavit ničit památky? Že by? Budeme příště konečně ničit planety? Herecky to táhne hlavně Pullman a Jeff Goldblum je dobrý, ale jeho Levinson už má status hrdiny a není opravářem kabelovky, tím nepůsobí tak vtipně. Vizuálně paráda, krásně vypadající bitvy, ale mohly být přehlednější. Bílá koule super. Nejvtipnější homosexuální umírání + William Fichtner povyšuje + finanční auditor s krochnou. Finále v poušti je pastva pro oči. Užil jsem si to. (25.06.2016)

Totální tvůrčí zoufalství a skok o tři třídy dolů. Emmerich jakoby úplně zapomněl díky jakým trademarkům a režisérksým postupům vystoupal v roce 1996 na vrchol pomyslného blockbusterového žebříčku. Jeho ID4 byl vtipný, dynamický, emocionální a místy i velmi mrazivý film. Především byl ale obrovsky zábavný, se zajímavými postavami kterým jste fandili ač (či možná právě proto) byly velmi rozličné. O 20 let později ale máme nový útok, který je koukatelný jen díky formální/trikové evoluci. Protože o scénáři nemůže být řeč, noví hlavní hrdinové jsou nezajímaví a nudní a ti staří tam jsou málo času a nebo se s nimi zachází trestuhodně špatně. Dalo by se říct, že až na Goldbluma je režisér nenechal zestárnout s grácií a noblesou, kterou by potřebovali a zároveň by byli skvělými tahouny pro mladé hladové krky, kterým je mimochodem v průměru asi tak 15 let a pilotují stíhačky, létají na měsíc a bez mrknutí oka se obětují pro lidstvo. Nadsázka je fajn, ale tady to mnohdy bylo myšleno až příliš vážně. Ten mix byl zkrátka namíchán od začátku špatně. Nelze neodpustit ani okaté kopírování Aliens a Koule. Opravdu obří zklamání intergalaktických rozměrů a s nostalgií vzpomínám na dokonale vymazlenou a charizmatickou jedničku. (25.06.2016)

U minulého Dne nezávislosti (toho z roku 1996) jsem psal, že je to klasický cinemák ke krabici popcornu a kýblu coly. Tenhle jeho mladší brácha je na vlas stejný případ. Jenže po chvilce zjistíte, že to máslo na popcornu je krapet žluklé a z té coly již vyprchaly všechny bublinky... Ta chuť tam jakž takž najdete, ale není to vůbec dobré. Dvojka prakticky zcela recykluje jedničku, podařilo se dokonce po dvaceti letech sehnat i pár původních herců doposud žijících. Emzáci zase letí vytěžit Zemi a tak je třeba se jim opět celosvětově postavit na odpor. Všímám si jak moc se amerických filmech objevuje Čína... Marťan, předchozí Den nezávislosti a teď je tu opět sličná pilotka (a to vlastně ani nemluvím o našem Kosmu! :-). Jo Zeman by měl radost, bratrství s rudou Čínou prostě jede. Staré piloty nahradily mladě kočičky a mladí býčkové, vše je samozřejmě řádně rasově vyváženo. Emzácká loď vstoupila do naší atmosféry a tak nic nebrání zahájit vituální orgie ať mrakodrapy a auta v ulicích létají jak emzácké stíhačky! Jenže. Vizuál je sice poplatný dnešním možnostem, ale o to více nebaví. Není tu nic co bychom neviděli v dalších X filmech od Transformerů počínaje po všechny ty katastrofické filmy konče. Je to prostě nuda. Navíc místy dokonce trapná nuda.Hlášky jsou klišé na klišé a když je někdo v nouzi můžete si být jisti, že se po nutné chvilce (při které může být napjaté snad jen sedmileté děcko) náhle s hláškou objeví nějaký zachránce... Nebaví už ani Goldblumovi vyvalené udivené oči pokaždé když kouká na oblohu... Prostě to nebavilo a nejen to. Bylo to blbé. Jestli emzáci přiletí ještě jednou, nebo dokonce my k nim, nevím jestli budu mít chuť ještě ty chrabré pozešťany sledovat. Dávám za dvě bílé kuličky a neskrývám zklamání. * * (30.12.2016)

"Tohle je mise BOZ. Přímý zákaz všech civilistů a diktátorů." Tak nám vzplála další z bitev, které se nedají vyhrát a vzhledem k dění v první díle patrně ani prohrát. Takže Královno raď. Za mě se na to tedy koukat dalo, i když tu leteckou akrobacii vesmírným bordelem patrně nedokážu úplně ocenit. Nicméně táta a syn Levinsonovi občas pošimrali mou bránici, svérázný prezident Whitmore mne zase rozesmíval svým patriotismem, Dr. Okun ke své holé zadnici přidal i skvělou sbírku netradičních nástrojů a sekání mimozemšťanů katanou si při prvním kontaktu rovněž vyzkouším. Jenže pak tam byli ti synové, dcery, manželky či nevlastní pravnuci původních hrdinů a ti mě zaujali snad jen svou mimořádnou nezajímavostí. (12.12.2016)