Sinister

Jo, Scott Derrickson horory umí. Až na přešlap v podobě Hellraiser: Inferno se mu daří ukázkově děsit. Tentokrát tu máme horor, který mi přišel tak děsivý, že jsem během sledování seděla zcela konsternována v křesle a vstřebávala tu krystalickou hrůzu, jíž je tento film nasáklý. Přišlo mi, že tento horor má v sobě tolik zla, jakoby byl jeho samotnou esencí. Tak zlá mi nepřišla ani Žena v černém a ta mě dokázala vyděsit jako snad žádný jiný horor, který jsem dosud zhlédla. Hlavní roli zde hraje pohanský démon Baghuul, jehož maska je očividně obšlehnutá od toho borca ze Slipknot:) Další porce děsu se na nás valí z mrazivého dark ambientního soundtracku, vedle něhož mi i hudba z Insidious připadala jako pohádka. A myslím, že i mistr Hitchcock by zatleskal nad mistrovsky vedenou hru se stíny a tmou, která je zde všudypřítomná. Takže v závěru z toho Sinister vychází jako temný, ponurý a vizuálně úchvatný horor s atmosférou tak hustou, že by se nedala ani krájet:) Bože, ta hudba... brrr. Přemýšlela jsem, že by ještě někdo mohl natočit horor, v němž by hlavní roli hrály nějaké bytosti s maskou týpků z Lordi a Shagratha z Dimmu Borgir:) Vždyť masky maníků z metalových kapel jsou stejně tak účinné a originální jako ty, co už se kdysi ve filmech objevily. Jo, to by byl nářez!:) (17.12.2015)

Taká 1/3 filmu je skôr temnenejším vyšetrovacím thrillerom ako hororom , no postupne atmosféra hustne. "Mr. Boogie" je dosť záhadná postava a v hororoch je to vždy takto lepšie. Celý film je to také pohrávanie sa s divákom, ale záver sa vydaril a je jasný ako facka. Nie že by bol bohvieako originálny, podobné závery tu už boli, ale presne takto si predstavujem poctivý hororový záver. 80%. (23.02.2013)

Co se týče žánrových atributů, Sinister rozhodně má co nabídnout, správnou hororovou atmosféru, slušnou porci napětí a docela hodně více než obstojných lekaček. Problémem filmu však je, že postupně ztrácí svoji šťávu, hlavní hrdina vás začně solidně štvát a až příliš časté ukazování „onoho zla“ sráží míru strachu/napětí (vždyť já pak ty „postavy“ bral úplně normálně, jak tam pořád pobíhaly, nelekaly mě už potom), nemluvě o dost nezvládnutém konci, který byl spíš k smíchu (stejně tak závěrečný záběr). Člověka to skoro až zamrzí, když byl Sinister vcelku dlouho na tak dobré cestě, ale ve výsledku pouze lepší průměr. (30.08.2013)

No, že bych byl bůhvíjak ohromen, postrašen či přimrazen, to tedy zrovna ne. Spíš jsem rozčarován. Nadpřirozené prvky mi v Sinisterovi přišly nadbytečné až trapné, hudba příšerná (a téměř žádná ze scén, kterým by tak slušelo ticho, se bez ní neobejde), příběh ohraný... A ačkoliv to nejspíš byl režisérův záměr, neskutečně mě iritovala ta všudypřítomná tma tmoucí, kvůli níž jsem z filmu místy měl jen podivnou rozhlasovou hru (podotýkám, že jsem se díval na DVD a v noci a stejně jsem měl problém rozeznat, co je co, kdo je kdo a tak podobně). Mohlo to být lepší. (18.03.2014)

Super 8 v roli mocného kultického artefaktu a brány mezi světy, zbloudilý člen kapely MAYHEM v roli Pana bubáka... I když je to opět recyklace všech známých ingrediencí, jejich spojení není vůbec tuctové a hloupé. Motiv spisovatele posedlého zašlou slávou, který zaprodá duši a zpronevěří se principům (všichni víme, co pak následuje...), motiv filmu, který "pije z tvorů život", zvuková složka oscilující mezi industriálem a poruchou rozhlasu na tureckém minaretu... škoda, že si Derrickson neodpustí pár laciných momentů "teď si zařve celé kino" a nepracuje jen s tou táhlou nervní atmosférou, která tak krásně graduje. Vůbec marný není ani motiv sériové vraždy, který divákovi umožňuje sledovat film i jinak než jako "pure sinister adrenalin". Alespoň mě to "mystérium" (jakkoli ujeté) dokázalo solidně zaháčkovat. Jak US horory obecně nemusím, tak tenhle má hodně do sebe. (04.02.2013)