Sinister

Těšil jsem se na další duchařskej horor po vzoru Insidious a nakonec zavládlo mírný zklamání. V podstatě nejde ani tak o nápad, který je super, ani o zpracování, který je evidentně vydařený. Horší je to ale s jednotlivými momenty, který mi nedávaly smysl. Film si totiž nedá tu práci divákovi něco vysvětlit a tak ho rovnou hodí do centra dění a chce, aby se s tím popral. Ethan Hawke se s rodinou nastěhuje do domu a tradičně na půdě najde staré pásky z kamery Super8, který to všechno započnou. Proč se do toho nového bytu nastěhovali nebo co to vlastně dělá za práci, nám film vůbec nevysvětlí. Ani po skončení filmu jsem pořádně nepochopil, co ta jeho postava vlastně dělala. Psala snad knihy na základě skutečných nevyřešených případů? Nutno dodat, že za celej film nenapsal ani čárku. Těžko říct. Nicméně zpracování a nápad dobrý. Tomu se nedá nic vytknout. Zbytek na hraně. (26.10.2015)

Dostavilo se velice příjemné mrazení. Derricksonova režie mě v minulosti zrovna neseděla, ale tentokáte jsem spokojený. Celá ta mylotologie s Bughuulem byla zajímavá. Několikrát jsem se solidně leknul. Naštěstí tento horor přichází i s něčím mnohem víc než jsou jen laciné lekačky. Má to napětí, nápad a spád. Za velké plus považuji obsazení hlavní role známým hercem. Díky tomu vytasil Sinister podstatný trumf z rukávu, Ethan totiž film bezproblému utáhne i z velké části sám. 75% (13.02.2013)

Jedna rodina, jeden dom s minulosťou... a moje hnedé trenky! Príjemne nepríjemné. Najlepšou scénou filmu je paradoxne manželská hádka tesne pred finále, ale funguje to po všetkých stránkach, predovšetkým ako parádna žánrovka. Fantasticky to pracuje s divákovými očakávaniami, vodí ho za nos (od polovice som bol presvedčený, že som uhádol pointu... potom som odhalil celkom inú... a nakoniec to predsa dopadlo inak) a ako až do konca nie je isté, či to má alebo nemá (nad)prirodzené vysvetlenie. Horor roka 2012. (05.11.2012)

I přes ten profláklej námět je Sinister kus poctivý filmařiny. Herecky v pořádku (navíc Hawka mám rád, takže nebylo co řešit), výborná je také hra světel a stínů, ale nejdůležitějším prvkem se ukázal parádní zvuk s depresivní Youngovou hudbou. Hlavně kvůli ní působí filmy z promítačky opravdu děsivým dojmem. Chvílema šílenost. Bohužel, druhá polovina ztrácí díky postupnému odhalování punc mystična a směřuje k čekanému rozuzlení. A ty děcka si tvůrci mohli úplně odpustit. Takže strašidelný určitě, perfektní nikoliv. Pokud bych si nakonec měl vybrat nejlepší lekačku, rozhodně volím sekačku! Mazec... PS: Kinosál čpěl prázdnotou, proto jsem si nemohl nevšimnout sympatického páru dvou důchodců sedícího za mnou. Vůbec to nechápu, ale oni si ten film náramně užili. Klobouk dolů :) (06.11.2012)

pointu pochopíte už v prologu, jelikož už z úvodního "předfilmu" je zjevné, "kdo je vrah", i když detaily a okolnosti budou odhaleny až později. kdekoliv jinde by to bylo obrovské faux pas, ale v hororech jde přeci jenom o něco trochu jiného. a žánr horor filmu zjevně dominuje, i přes naznačené zakalení kriminálkou a do značné míry i rodinným dramatem (zvláště zaujme vynikající scéna manželské hádky). Sinister se odráží od častého výskytu případů skandálních, nepochopitelně brutálních rituálních vražd, jaké v lidech vzbuzují reálné obavy i do jisté míry zvrhlou zvědavost, a velmi tvůrčím způsobem kolem nich tká překvapivě originálně podaný příběh. výsledkem je přímo "nakynutá fabulace", v níž probíhá téměř až detektivní vyšetřování nikoliv zločinu, ale spíše okultního jevu pomocí studia nalezených filmů. film zjevně vychází z premisy obrazu coby odvěkého fundamentu západní kultury a z přesvědčení, že artefakty vizuální kultury včetně filmů, (za určitých okolností) mohou, ontologicky vzato, zpředmětnit duchovní, respektive okultní jevy. Sinister samotný má ovšem daleko do "mystického filmu". nicméně, nelze mu upřít, že propojuje obrazy fiktivních super 8 záběrů s "hlavním tělem" filmu bez znatelných švů, jinými slovy velmi hladce a nerušivě. jsou to právě momenty ze "super 8 found footage" záběrů, které nejvíce přispívají atmosféře. totéž bych ale mohl říct i o vynikající práci se zvukem, o žážitky nabuzujícím využití zajímavé hudby (však Christopher Young, veterán Hellraiseru a jeho druhého pokračování) a o úzkostlivé práci se svícením, které vynikne leda při kinoprojekci. pochvalnou zmínku zaslouží i slušná režie Scotta Derricksona, který zručně, po krůčkách vede diváka po stopách záhadných vražd a zároveň rozdmýchává osobní drama protagonisty, rozpolceného mezi sobeckou touhou po uznání a altruistickou péčí o rodinu. ve výsledném dojmu působí Sinister jako tak trochu bezduchá duchařina, která víceméně automaticky zpracovává mimořádně nápaditý námět, ale kvůli absenci vskutku hutné atmosféry a zjevným ohledům na rating vyznívá lehce samoúčelně a utlumeně. (07.11.2012)