Projekt X

Jojo, tyhlencty kalby já dobře znám. I když u mě probíhají krapítko odlišně, anžto jsem malý tlustý plešatý a osamělý, čili nemám žádné přátele a musím si vystačit sám se svým laptopem. Občas si na večer sednu doma do kuřárny, vezmu s sebou noťas a nezřízeně chlastám. Vzhledem k létům tvrdého tréninku na mě alkohol působí jen minimálně, přesto jsem si z čiré zvědavosti naposledy zapisoval deset fází, kterými postupně, s přibývajícím alkoholem, prochází moje mysl. Zde jsou moje postřehy: 1) Rudnou mi tváře. Debilně se usmívám a myslím si, jak jsem roztomilý. 2) Pobroukávám si a tančím do rytmu nejlepších písní od Karla Gotta. Jde mi to výborně. 3) Píšu si s holkama na facebooku a všechny mě nespoutaně balí, nedokážu si to vysvětlit. 4) V rádiu začali hrát Kluse. Nostalgicky pláču a chci změnit svůj život. Udělám pro to vše! Pak moji pozornost zaujmou sušenky na stole. 5) Chci si zapálit další cigaretu, ale všechny za podezřelých okolností zmizely. Oblékám si negližé a vyrážím do nejbližšího baru pro krábu. Po cestě hlasitě zpívám Anetu Langerovou a se všemi se přátelím. V baru požádám barmana o ruku a po odmítnutí se vracím domů. 6) Cítím se výborně. Kouřím pivo, piju cigára a je mi fajn. Píšu na facebook status, který nedává smysl, a strašně se tomu směju. Jsem tak zábavný! 7) Po cestě na záchod jsem zakopl o kočku a to žádnou nemám. Zadávám si do googlu fórum asijské ekonomiky a opravuju Číňanům gramatiku. 8) Klávesnice na notebooku se začíná chovat podezřele. Písmenka samovolně mění svoje pozice, nemůžu najít enter. Čísla zmizely úplně. Mluví na mě kaktus. Nechápu… proč furt otravuje. Toužím po sexuálním styku se svojí čivavou, ale ihned myšlenku polykám, nemám totiž kondom. 9) Nemůžu najít správný východ z místnosti. Vždycky když projdu dveřmi, vrátím se na stejné místo. Podlaha začala dělat přemety a ze stropu začalo sněžit. Umím mluvit klingonsky. Na návštěvu přišel Tokijský novoroční ohňostroj a dvě prostitutky. 10) Jdu si do lednice pro druhé pivo. (24.03.2014)

O ničem. Koho zajímá nějaká mega akce, kde se všichni ožerou, všechno zkurví a pointa ani katarze neexistuje? Když dělá úchylárny Stiffler, je to prdel, tady je to trapný. Jediný, co mě zajímalo, bylo jak se to vyvine s tou sympatickou blonckou. Jediný vtipný okamžik byl tátův dotaz "Kolik tu bylo lidí?" Jako dokument to mohlo být zajmavý. # příběh 3 | hudba 4 | humor 1 | akce 4 | napětí 1 | pustil bych si znovu 2 (03.06.2012)

Nabízí se samozřejmě v první řadě otázka, zda je v pohodě vypustit něco podobného do světa plného podobně smýšlejících mladých lidí, protože zavírat liliputa do trouby vážně není fajn, sjíždět otcovou károu do bazénu taky ne a skákat ze střechy domu jakbysmet. Ale je to o dvou pohledech. O zcela morálním, kdy tvůrci mladíkovo počínání ještě opepří závěrečným pokyvujícím/pochvalným dotazem otce „kolik lidí vlastně na party dorazilo“ a pak o tom zcela zvrhlém pohledu, který je v každém z nás. Jednou za čas si pořádně od plic zablbnout, vyřádit, i když v našich končinách není tak úplně snadné zasadit podobnou akci do reálného života, protože politou zdí nebo pozvraceným záchodem to skutečně jen začíná. Možná je to tím, že málokdo asi nechá zajít narozeninovou party tak daleko a dovolí překročit práh domu stovkám neznámých lidí. Vše trochu reálné pak definitivně končí s magorem a plamenometem v jeho rukou. Když ale hodíme přehnanost stranou, můžeme se slušně pobavit nejen etudou s nasraným sousedem, (ne)spolehlivou „ochrankou“ nebo překvapivě vtipným kámošem-hlavním organizátorem k pohledání. Found footage teď hodně láká, atmosféra je díky tomu dvojnásobně podpořená, tady navíc přítomnost kameramana v ději nikterak neruší. Právě gradaci není co vytknout a ona „domácí kamera“ dodává celému kousku slušný šmrnc. Nakonec proč ne (s ohledem na tuzemského diváka se divím, že byl snímek stažený z české distribuce), i přes řadu výhrad taková zvláštní pocitová spokojenost!! (05.07.2012)

Může přemýšlet na několika rovinách. Určitě výborně natočený film. Má to tah, všechno sedí. Baví se, aniž by o tom musel přemýšlet jako 17letý fracek. Což se u tohoto druhu filmu očekává. Není to nic nového, a pouze to pospojovalo všechny prcičky a jiné sračky. Z druhé strany ta normalita a kůlovost je hrozně děsivá. Spálím barák a tatínek mě poplácá po zádech. Není tam viditelné bouchnutí po prstech. To je prostě špatně. Protože poblít se na všechny boty, ojet několik slečen, které očividně berou pohlavní styk jako další etapu svého společenského žebříčku, ano, to tak není ok. Bije se tady morálka a pohádka. Když to vezmeme jako pohádku nemá to chybu. Ale jsem člověk a neberu extázi jen tak. P.S.: Jsem ráda, když slyším remixy YYY's a The Kills! (07.01.2013)

Assbooková degenerace jásá no a my dříve potracení, co už máme pár večírků s překvapením za sebou, nechápavě kroutíme hlavou, proč jsme museli hodinu a půl čumět na unylé, amatérské video z oslavy narozenin nějakého nezletilého retarda. Každopádně na příští zpitý kvartýr beru videokameru a spáchám dvojku. Bude v ní čichání toluenu, sex s hlavonožci a drobnými hlodavci a nakonec to napálím fotrovým Hyundaiem do kalového rybníka. Kdo by se chtěl zúčastnit, ať mi pissne na Tvítr! Pozvu i pár cigošů, ať si pořádně zarapujem! (04.06.2012)