Noe

"Mezi křesťany je rozšířeno mnoho polopravd, omylů a mýtů o řízení světa," řekl jednoho dne režisér Aronofsky a třískl hněvivě rukou do stolu. "This... is... the... Girl," odpověděl mu ještě hrozivěji umanutý producent a po stole mu poslal fotku Logana Lermana, vyzvracel své kapučíno a odkvačil ukřivděně z místnosti. Bylo jasné, že nic nepůjde hladce. Nakonec se rozhodlo, že se Noe vlivem mořské nemoci postupně změní v jinou biblickou postavu, a bystřejší již tuší, ano, v Heroda, a bude chtít povraždit pár neviňátek. Aronofsky si naštěstí vydupal hepyend a tak se díky filmu dozvíme, že všichni pocházíme z Hermiony a dvou vycválaných švagříčků, což by ostatně vysvětlovalo, proč je ve světě tolik blbých lidí. A já se ptám: "Takhle jsi to chtěl, Noe?" Očekával jsem trikově bravurní epic fantasy na způsob vzhůru proti tradicím, a v podstatě jsem to dostal, jen škoda těch obrů z Hellboye. Slabší čtyři, ať nežeru... mech. (11.07.2014)

Zvířátka a Manichejští. Jak spojit katastrofický velkofilm biblických rozměrů s komorním dramatem o vztahu otce / synů, následnictví a morálních dopadech "vyvolení" Stvořitelem? Lopotně. Noe střídá trikově vydařené, ale v jádru tuctové "velkokompozice" na pomezí post-apo, fantasy a new age spořiče obrazovky s velmi komorními polohami. Pro ty je charakteristická Darrenova precizní práce s detailem tváře a Libatiquovo kontaktně syrové snímání. První polovina zakončená epickou bitvou Entů se skřety nabízí spíš záblesky poutavosti, které přesto soudržnější druhá polovina překvapivě zúročí. Ono komorní drama na škuneru plném spících zvířat a starozákonní krutosti má intenzitu, přesah i báječnou věc jménem Russell Crowe faktor (když zvážíme, že v jedné chvíli hraje Noeho, Abraháma a sám sebe, je to gargantuovský výkon). Škoda, že působivou katarzi v podobě gesta zabije další holubička míru v epické šíři post-katastrofické krajiny a taky zjištění, že celý metafyzický rámec "stvořitele" je ve skutečnosti spíš účelovou machinací, aby se v první polovině mohly dít "fantastické" věci a ve druhé nebe významně mlčet a působivě trýznit hrdinu. Poselství Noeho je bohužel new-agově banální "važ si všech živých tvorů, respektuj je a množ se v lásce, která nás povyšuje nad vrozené zlo." Noe se prostě kolébá mezi plytkým duchovním leporelem a nečekaně dobrými detaily. P.S. Největším zázrakem stvoření je stejně Božská Emma, že jo. [60%] (26.03.2014)

Tolkienovec ve mně se diví, kde se při zatopení Železného pasu flákali hobiti. Věřící ve mně kypí pohoršením nad neúctou k slovu božímu a nevěřící ve mně jen nevěřícně kroutí hlavou nad tím jakože hrozně aktuálním „miluj(e)me Gaiu" poselstvím... Každopádně je to své a je to v nejlepším slova smyslu zajímavé; jakkoli nesourodé a tak trochu (hodně) splácané páté přes deváté. Dvě třetiny jde o postapo veganskou verzi Pána prstenů: Dvě věže, která nebezpečně často balancuje na hraně nechtěné směšnosti a nepřepadne přes ní především díky charismatu Russella Crowea. V závěrečné třetině je to však z rázu na ráz hutný existenciální komorní psychothriller s klasickými (jakkoli předloze nevěrnými) starozákonními dilematy. A je to naprosto výtečné. Jen to nevykazuje žádnou spojitost s předcházející katastrofickou epickou fantasy. (27.03.2014)

Noe a Potopa světa. Jedna z velmi známých pasáží ze starozákonní Bible je nám naservírována ve zcela vizuálně propracované a epické filmové verzi, která asi nemá a dlouho nebude mít obdoby. Hned, jakmile jsem se dozvěděl, že jde do kin film na toto téma (což bylo, přiznám se, teprve týden před tím, než film vstoupil do českých kin), jsem věděl, že tenhle film chci vidět. A to především z toho důvodu, že jsem ho chtěl porovnat s dvoudílnou TV verzí tohoto příběhu z roku 1999 s Jonem Voightem v hlavní roli, který, ač jsem ho viděl před více než 10 lety, mi stále rotuje v hlavě a stále jsem ve zpomínkách schopen se rozpomenout na řadu scén z toho filmu a do detailu je popsat, což svědčí o tom, že toto téma je pro mě nějakým způsobem zajímavé. A ač jsem byl u této velkolepé podívané mnohokrát zklamán rozdílnou interpretací oproti Bibli (nejvíce mi vadilo, že v biblické verzi, na rozdíl od filmu, na archu každého ze synů Noemových doprovodila i jeho partnerka), ve výsledku jsem si film maximálně užil a má velká očekávání byla tímto filmem z velké části naplněna. Některé změny oproti Bibli však byly i k lepšímu. Mám teď na mysli padlé anděly, tzv. Posly, kteří byli úžasným doplňkem celého příběhu, byli perfektně ztvárněni a celému filmu dodali na atraktivitě. Jejich mise, jejich příběh, jejich pomoc Noemovi a jeho rodině a jejich konečná odměna od samotného Stvořitele, to vše mě dokázalo ohromně zaujmout a za tento nápad tvůrcům tleskám. Dějově byl film zvládnutý téměř perfektně, ani na okamžik jsem se nenudil, celé jsem si to užíval, a to včetně hereckých výkonů, obzvláště Russel Crowe byl hodně přesvědčivý a často i velice děsivý, opravdu z něj šel strach. Ale přesvědčivé bylo i herectví Emmy Watson, Logana Lermana a dalších, kteří své role zvládli s bravurou. A Anthony Hopkins, ten vysloveně potěšil. Přiznám se, že Darrena Aronofskyho jsem dosud jako režiséra nijak blíže neznal, ze všech jeho filmů jsem dosud viděl pouze Requiem za sen, a to už je cca. 10 let, co jsem ten film viděl, takže jsem blíže nepátral, kdo to vlastně režíroval, a neměl jsem tak se jménem režiséra spojena žádná vysoká očekávání, a ono je to možná dobře. Ve výsledku jsem tedy velmi spokojený, film jsem si užil a v mých očích je o něco kvalitnější, než 15 let starý dvoudílný film. Ale jelikož mu nemůžu odpustit nepřesnosti oproti Bibli, uděluji pouze čtyři hvězdy, ale třeba časem změním názor a tu jednu hvězdu přidám. (13.04.2014)

Přechod k velkofilmu se podařil. Aronofsky si libuje v zrcadlení dnešního lidstva s potomky Kainovými. Snové sekvence a tripové vyprávění prvních kapitol z Písma, má pořád tu neokoukanou efektivitu, co dokáže přikovat suché oko diváka k plátnu. Russell je výborný, už dlouho nehrál takhle dobře a práce, kterou musí jeho Noe vykonat, se chopil se ctí. Cíl vybudování celé archy je trošičku odlišný a přidává snímku v závěru až thrilerové obrysy a depresivní pachuť, kterou rozbije až Watsonová v závěru. Hodně lidí Darrenovi křivdí za to, že se zaprodal Hollywoodu, ale upřímně si nedovedu představit, že by Noeho někdo natočil lépe. Nebo, že by nebyl dost osobitý. Nemám mu co vytknout (možná Noeho oholená kebule, byla menší ústřel). Málo kontroverzní? Málo šokující? Moc biblické? Proboha... Že to nemusím udělat?! (30.03.2014)