Patrick

Tento australský snímek se stal odrazovým můstkem pro úspěšného režiséra Richarda Franklina, pro kterého to byl první film se kterým dokázal prorazit do celého světa. Bezesporu se nejedná o čistokrevný hororový kousek, ale spíše psychothriller, který si za tu řadu let své existence získal pěknou řádku svých příznivců, ale i docela dost odpůrců. Především díky na tu dobu docela netradičnímu pojetí. Patrick se totiž po celou dobu pohybuje na pomyslném zobáčku vah, protože místy dokáže nevýslovně nudit, aby vzápětí doslova explodoval pořádnou dávkou akce, napětí a skutečně hutné hororové atmosféry. (31.08.2010)

„Patrick“ je výborný film, který ukazuje, že béčko může být smysluplné, že to není jen akce, ale že to má hloubku a dobrou psychologii společně s dobrými postavami. Přesně to zde dostáváte se zápletkou, která je sice jednoduchá, ale velmi dobře podaná. O „Patrickovi“ jsem slyšel hodně před tím, než jsem ho zhlédnul, viděl jsem i remake, ale originální film mě rozhodně nezklamal a ani mi nepřišlo, že už za sebou má pěkný věk. (08.06.2015)

Málo známý 70.kový horror z australské produkce. Film pojednává o mladé ženě pečující jako zdravotní sestra o vraha své matky a jejího milence, který leží v nemocnici v těžkém komatu. Lékaři a personál tvrdí, že je prakticky mrtvý a jeho mozek nefunguje. Žena však po určité době objeví v Partickovi zvláštní a nelogické skutečnosti, až se dostane k přímé komunikaci s ním přes psací stroj apod. Patrick ovládá telekinezi a telepatii, někteří lidé z okolí hlavní hrdinky umírají ... Tento film je rozhodně zajímavým, nápaditým a atmosférickým horrorem. Celá atmosféra a první polovina je dosti nepříjemná, vleze divákovi pod kůži. Vytřeštěný pohled Patricka ležícího neustále na posteli a zdánlivě nereagujícího na žádný podnět se časem stává hrůzným sám o sobě. Film ale zabíjí zbytečně dlouhá stopáž, kdy se v druhé polovině již nic podstatného neděje a spousta scén by zde nemusela být. Vražd je málo, gore také (téměř mizivý počet několika scén ...). Časem jsem propadal nudě. Jinak ale musím zmínit docela slušnou a pěknou porci nahoty v počátku fimu a rozkuchání živé žáby skalpelem v přímém záběru ... Technicky je film precizně povedený, netvrdil bych o něm, že je to nějaký starý "b-flick" ... Spoustu lidí by možná zaujal, ale mne skutečně pak již dosti nudil. (22.11.2009)

Najlepsi film co sa tyka telekinezy je genialna The Medusa Touch s Burtonom. Toto nebolo vyslovene spatne, len rezisersky nic moc - Richard Franklin natocil perfektny film Road Games 1981, este aj to Psycho 2 sa celkom dalo. Tu uz ale sa reziser dostal do vod siveho, sediveho priemeru - a z tychto vod je najtazsie vystupit. Skoda toho spackaneho zaveru, hlavne ked film divaka navnadi na fajnovu podivanu : 65 % (15.08.2018)

V roce 1978, dva roky po hitové Carrie, vznikly hned dva filmy o mužských pacientech v kómatu, kteří ovládají telekinezi a terorizují tak okolí (plus sám de Palma se k telekinezi vrátil thrillerem Zuřivost). Australský Patrick je výrazně komornější než britský Dotek Medúsy, který několika scénami koketoval s katastrofickým filmem, a hrdina tu neovládá telekinezi od narození, ale rozvine se u něj až po upadnutí do kómatu, takže odpadá i flashbacková struktura Doteku - Patrick vlastně působí jako roztažení závěru Doteku na celovečerní stopáž. Pár scén skoro napínavých (třeba komunikace přes psací stroj), ucházející atmosféra, půvabná hrdinka a správně znepokojivý titulní komatózní podivín. A závěrečná lekačka a la Carrie. Druhý film thrillerového scenáristy Everetta De Roche a první z řady jeho spoluprací s režisérem Richardem Franklinem. (20.12.2022)