Psycho II

Nostalgické spomienky z detstva. Paradoxom je, že prvú časť som videl zo všetkých dielov Psycha ako poslednú. Tou prvou, ktorú som zhliadol bola práve dvojka. A treba podotknúť, že výsledok vôbec nebol zlý. Anthony Perkins sa po neuveriteľných 23. rokoch vracia vo svojej najslávnejšej úlohe. Film začal tam, kde Hitchcockovo Psycho pred vyše 20timi rokmi skončilo. Normana prepustia z ústavu v domnení že je vyliečený a ten sa chce vrátiť k svojmu bežnému, ničím nerušenému životu a vypchávaniu svojich milovaných operencov. Všetko sa zamotá, keď dostane prácu a začne dostávať odkazy od svojej matky......najviac mi v hlave utkvel trochu zvláštny prekombinovaný záver. Solídny scenár ktorý síce čiastočne vykráda originál, no na druhej strane dokáže prekvapiť desivejšími a detailnejšími vraždami a vcelku slušným napätím. Na originál to nemá ale druhý najlepší diel série je to celkom určite (05.07.2008)

V žádném jiném filmu nezazní tak mockrát slovo "mother", věřte mi. A to z toho dělá opravdovej horor. Hitchcockovo Psycho nepokládám za žádnej velkej kult, spíš za fakt povedenej thriller ze staré doby, ale tohle snad nemyslí vážně, takhle zprznit klasiku. Už když jsem zjistil, že existuje dvojka, nechápal jsem proč. A co jako hodlají vymyslet. Protože zakončení prvního dílu prostě nic nechybělo... a stačilo. Mělo si to uživat své unikátnosti ve světě filmu. Místo toho se někdo rozhodl parazitovat na nejslavnějších scénách/záběrech/nápadech a to se mi nelíbí. Pro mě to už od začátku nemělo žádnej potenciál. Moc chytré to není, ale kupodivu pár pozitiv by se na tom dalo najít. Hudba to ale určitě není - ta je tak o ničem, že se divím, že jsem to vůbec zmínil - když nestojí za zmínku. Mezi ty pozitiva bych započítal trochu víc nahoty v koupelně, poměrně zajímavou jednu smrt (zaspoileruju, že v hlavní roli je nůž, na kterej čumí gumové panny s ottevřenou hubou) a vlastně i ten Anthony Perkins - nebyl špatnej (asi ho nemuseli moc přemlouvat, aby se vrátil ke své slavné roli, ale neberu to jako jeho chybu). Ten děj bylo ale takové strašné cucání z prstu místo cucání z prsu, vaření z vody místo vaření z krve, scénáristické hnoje, s hodně odkazama na první Psycho (Loomis/Crane/Samuels v tom dělá svou paseku). Nejdivnější na celém filmu mi přišlo to, že Norman Bates žere jenom tousty. Schválně kouknu na trojku, očekávám odpad. (04.08.2020)

Musím se přiznat, že jsem od toho neočekávala moc. Nepředpokládala jsem, že legendárnímu Hitchcockovu Psychu by to kdy mohlo sahat byť jen po kotníky. Ale spletla jsem se, protože Psycho 2 je podařený film. Celkově ladění filmu je úplně jiné, nehraje se tolik na atmosférické kamerové záběry, mnohem víc se pozornost upíná na dialogy a atmosféra je taky úplně jiná, ale pořád je to ono Psycho, které máme rádi. A Anthony Perkins rozhodně nedělá ostudu, stejně jako jeho herecká kolegině Meg Tilly. Příběh je sice místy slabší a někde až přehnaný, ale mám radost, že se podařilo udělat solidní pokračování něčeho tak legendárního jako je Psycho bez toho, aby z toho vznikl mišmaš mající za účel vytřískat z legendy co nejvíc peněz. (25.06.2012)

Franklin poslušně počkal, až Mistr odejde, ale nemusel se tolik bát. Jeho Psycho má sice logicky trošku jinou atmošku, ale co do nápadů a provedení je to určitě jeden z těch lepších výsledků, kdy někdo sáhnul na práci legendě. Trochu se bojím dalšího dílu, ale tak si říkám, že o to asi u hororu jde. (07.09.2019)

K tomuhle filmu jsem přistupoval bez jakýchkoliv předsudků vůči "prznění" horrorové klasiky. Zkrátka mě jen zajímalo, jaký bude Anthony Perkins v roli Normana Batese po více než dvaceti letech (prozradím, že je lepší než za mlada!) a kam se jeho postava posune. A musím se přiznat, že jsem se dobře pobavil. Víc než polovinu filmu to byl velmi obstojný thriller s několika nečekanými (vlastně spíš čekanými) zvraty. A zrovna když jsem si říkal, že už to začíná být příliš švihlé, přišel excelentní závěr - nejprve vraždící Mary a chvíli nato kuchyňský kvartet pro Normana, jeho matku, čaj a lopatu. A byly to scény tak kouzelně uhozené, že v dobrém rozmaru po vydatné porci pokleslé zábavy dávám za plnotučné čtyři. A ještě bych rád pochválil dva pěkné okamžiky - strč-nůž-skrz-krk ve sklepě a pád na nůž doktora Raymonda. (25.12.2013)