Šimon a duby

Druhá svetová vojna v neutrálnom Švédsku zas až tak ďaleko od ľudí, ktorí tu žili, nebola. V každodennom živote sa stretávali či už s rasovou neznášanlivosťou v nacistickom Nemecku, ale aj poprepájaním osudov cez Buchenwald ale aj Osvienčim. Ich životy síce boli ušetrené ale s antisemitizmom sa stretávali všade, na univerzitnej pôde, ale aj pri zatváraní obchodov Židov a tieto hrôzy menili smer životov hlavných aktérov filmu. Samotný film je úžasný, založený na skutočnom príbehu, ktorý sa odohrával od roku 1939 až do konca vojny, respektíve aj po vojne. Priateľstvo dvoch rodín cez kamarátstvo ich chlapcov sa stalo hlavným dejom filmu. Jeden chlapec Žid bohatého otca a druhý chlapec tiež Žid, ktorý ale o tom ešte nevie s nejasným pôvodom. Jednou z mnohých predností tohto výnimočného filmu je zložitosť jeho charakterov. Nikto nie je len úplne dobrý ale ani úplne zlý. Dobrí ľudia v snahe byť lepšími robia veľké chyby. Film odkrýva tajomstvá rodín, hodnoty, odkazy jednotlivých aktérov, boj za prežitie, zázraky života ale aj pôsobivé majestátne duby so svojim vlastným životom. (28.09.2016)

Neviem či som to pochopil správne, ale podľa tohto filmu Švédske kráľovstvo bolo počas vojny antisemitiztické. Doposiaľ som mal znalosť že ešte pred a počas vojny poskytovali azyl židom z Nemecka ako i z ostatných severských štátov. Podľa všetkého boli najaktívnejší. Vo Švédsku neboli zberné tábory, nedochádzalo k prenasledovaniu židov ani k arizácii a zatváraniu židovských obchodov. A navyše švédsky diplomat Raoul Wallenberg zachránil 100.000 židov v Horthyho Maďarsku. Zaraďujem do zbierky filmov prekrúcanie dejin. (09.10.2020)

I kdybych nevěděl, že ten film je adaptací románu, on by to na sebe stejně dobrovolně píchl. Je poznat, že scenáristka zkoušela zachovat košatou literární strukturu se spoustou vztahových nuancí, nicméně výsledek je zhruba takový, že postavy půsoví jako pouhé náčrty, vyprávění je plné zdánlivě přebytečných odboček a po většinu stopáže není vůbec jasné, k čemu to směřuje a co je vlastně ústředním tématem. Tipnu si, že Fredrikssonové předloha je bildungsroman, Lisa Ohlin se ale jen marně snaží udělat ze Šimona silný středobod vyprávění. Těch motivů a odboček je prostě tolik, že z toho vychází spíše kultivovaná změť zatížená až příliš režisérčinou láskou k zjitřeným lyrickým symbolům. Je to takový film-povinná četba, sebrání různých vizuálních klišé, které se jen zřídka stanou skutečně životnými. Neurazí to, ale ani nevtáhne a už vůbec se tomu nepodaří vytvořit uvěřitelný vývoj protagonisty. Průměrné. (04.06.2013)

S filmovými adaptacemi knih mívám jeden problém. Film bývá dlouhý a přesto klouže po povrchu. Vedlejší postavy jsou zpracované velmi povrchně. Taky duby se daly škrtnout. První půlka mnohem zajímavější než druhá. Jako celkem často tu uplatňujeme rodinný průměr. Já, 4, Tomáš 3, takže je to 3,5, jak jsme oba chtěli. :-) (07.05.2012)

Hodně dobrý film docela slušnou dobu, tedy asi do půlky a asi cca jednu hodinu. Pak se ta atmosféra dvou malých kluků přetaví v dva mladé kluky a změní se jak atmosféra, tak samotný příběh a prakticky všecko, co bylo na té první části tak dobré. Jediné si ale zachová standardní kvalitu a to jsou krásné záběry švédské krajiny. Ty neměly chybu. Škoda jenom, že samotný příběh je jeden obrovský zkrat. Nepamatuju si, kdy naposled jsem nad filmem kroutil tak nechápavě hlavou. (02.02.2013)