Ruby Sparks

Největším kladem tohoto filmu je bezesporu originální námět. Spisovatel Calvin je zrovna v tvůrčí krizi a pro inspiraci začne psát o dívce jménem Ruby. Jenže tahle vysněná dívka se nějakým zázrakem zhmotní a vstoupí tomuhle sympatickému mladíkovi do života. Milá, úsměvná a hlavně originální komedie, která si na nic nehraje a hlavně nabízí úplně jiný druh americké zábavy, než na který jsme ve většině filmů zvyklí. (24.02.2015)

Při letmém okouknutí to vypadá, že někdo pod vlivem Stranger than Fiction sepsal lehkou a přímočarou high concept romanci. Teprve zesílení interakce mezi liniemi partnerského soužití a tvůrčí kontroly film obohacuje o nečekaně temnou a přitom velmi zábavnou rovinu. Nesejde na tom, nakolik reálnou a živoucí postavou Ruby je (moc ne). Najednou úplně stačí, že vzhledem i chováním představuje zhmotněný sen nejednoho geeka. Neplní totiž úlohu hrdinovy plnokrevné partnerky - její přítomnost pouze iniciuje zátěžovou zkoušku Calvinova charakteru. Dokáže přijmout fakt, že se jeho sen zabydlel v realitě, kterou sám obývá? Dokáže žít bez toho, aby Ruby podřizoval své autorské kontrole, aby jí připomínal, kdo je pánem? ___ Film jakožto produkt patriarchální společnosti ukazuje ve chvílích nejupřímnější žánrové sebereflexe, že jsou to muži, kteří ženám předepisují jednat dle melodramatických konvencí, tedy hystericky. Během těchto demonstrací mužské dominance z filmu vyprchává veškerá lehkost a jenom krůček jej dělí od psychologického hororu, který se ve skutečnosti skrývá pod vnějším půvabem většiny hollywoodských romantických komedií. Trauma z tohoto nahlédnutí za oponu však není rozvedeno dál, například směrem k prohození rolí autora a díla, a film končí velmi banálně, SPOILER – hrdinčiným vykoupením a hrdinovým „sestoupením“ do její reality (přepsáním jejich společné historie se stává postavou téhož vyprávění, už jí, a pravděpodobně i ženám obecně, rozumí). Opětovné nahození líbivé fasády vyznívá pokrytecky, jako dobrovolné přijetí falše, před kterou nás film sám varoval. KONEC SPOILERU ___ Scénář s chytrým nápadem by vůbec potřeboval pevnější režijní uchopení (vyprávění občas stagnuje – např. rodinné intermezzo s Banderasovým vtipným, ale zbytečným cameem) a zacelení některých děr v logice (proč Ruby její „přepisování“ rozruší až poté, co se o něm dozví, dříve si náhle povahy/schopností neuvědomovala?). ___ Ruby Sparks je milou historkou s morálním ponaučením (ideál musíme objevit a udržet v sobě, ne v druhých), která zákonitosti tuctových romancí sice odhaluje, ale moc dalšího s nimi nedělá, což je škoda, protože zde podle mne bylo v druhém plánu zaděláno na naratologickou delikatesu první jakosti. Ten první plán je ale, hlavně zásluhou rusovlasé Zoe Kazan, pořád hodně fajn. 75% Zajímavé komentáře: Jeržik, Terzeus (28.01.2013)

Najväčším neúspechom tejto "romantickej navigácie" je neprimerané vekové vyzretie hlavných hrdinov, ktoré vás síce dovedie do romantického cieľa, ale často krát musí vašu cestu prepočítavať. Dvojica Zoe Kazan a Paul Dano by skôr zapadli do ľúbostného romániku z obdobia školských lavíc. Veľmi nereálne pôsobí skutočnosť, že chlapec liečený u psychológa je zároveň úspešný a bohatý spisovateľ, ktorý všetku slávu nadobudol svojou prvou knihou. To môžem rovno uveriť faktu, že obloha je zelená. Myšlienka oživiť ľudskú fantáziu do skutočných rozmerov ako aj disponovanie vlastnosťami vysnívanej osoby, bola ľahko predvídateľná, takže som len čakal kedy sa Calvinovo imaginárne predstavenie skončí. Film bol jednoducho nenáročný a kľudne by som po pri ňom zvládol ešte partičku šachu. 40% (10.02.2013)

Nad romantickými komediemi člověk většinou zlomí hůl, protože si nemyslí, že by jej tvůrci mohli ještě něčím překvapit. A překvapili... Ruby Sparks se mě právě proto líbila. Paul Dano sice nepatří mezi mé herecké favority, nicméně herecké schopnosti má a tak svou úlohu zvládl poměrně přesvědčivě. Asi každý z nás se s jeho postavou dokáže ztotožnit, nejsem vyjímka. 75% (22.03.2013)

Úplně si dokážu představit, že před lety bych tenhle film miloval a stejně tak Zoe Kazan. Dnes už jsem ale starší a trochu moudřejší a dovedu růžové brýle (alespoň částečně) sundat z obličeje. Sympatický mix Kristen Schaal-Zooey Deschanel-Judy Greer Zoe Kazan si napsala a odehrála se svým skutečným manželem oddechovou dekonstrukci různých klišé z romantických filmů, ale zároveň jich dost stále ve filmu následovala (*ehm* 500 Days of Summer, zejména v epilogu). Jako fantasy koncept to bylo ale dechberoucí, zejména v chování postav, stále gradující a vrcholící jednou určitou scénou. Ti, kdo viděli, vědí. Ti, kdo neviděli, těm vzkážu jen to, že bych si to dovedl představit jako epizodu Black Mirror. Kamarádit se s hlavním hrdinou bych rozhodně nechtěl (až jsem se občas jeho chování dost divil), ale cit pro volbu slov měl dobrou, moc hezky se jeho dílo poslouchalo/četlo. (24.11.2018)