Sanitka 2

V prvním dílu nové Sanitky se postavy z původního seriálu seznamují s novými hrdiny půl hodiny, než konečně zaznějí sirény. Nová Sanitka tak dědí nešvar českých seriálů, kdy se dlouze rozplétají vztahy než dojde k svižné profesní akci. Tatínkovi se má věřit, zvláště pokud se jmenoval Jiří Hubač. Jeho syn Ivan Hubač líčil, že otec o své slavné Sanitce řekl: Kdybych psal pokračování, tak už čistě jen o profesních záležitostech záchranářů. Hubač mladší, který se scénáře Sanitky II nakonec ujal, si milostné zápletky naopak podržel. A první díl, který dnes vysílá ČT1, jasně dokládá, že pravdu měl Hubač starší.V půli 80. let za éry jedné televize působila Sanitka moderně. Ale třicet let poté, kdy z desítek stanic útočí zahraniční profesní seriály založené vesměs na případech zajímavých řemesel, vypadá úvod Sanitky II, jako by scenárista nikdy neviděl Dr. House, zato Ordinaci hltá. (15.06.2020)

Ziadny serialovy novodoby boom sa rozhodne nechysta. Sanitka 2 je len dalsi z pod/priemernych serialov, dokonca miestami to az pripomina Ordinaciu. A to hlavne castym zmykanim ludskych emocii, absenciou akcnejsich scen, a prazdnym tliachanim o medziludskych vztahoch a o tom, kto koho moze/nemusi ..... bla bla bla. Ocakavania boli velke, a sklamanie je preto na mieste. No nic to, asi sa novodobeho kultu ako Chalupari z roku 1975 alebo Takovej Normalni Rodinky sa isto iste nedockame. A bez servitky, sereblity ako Vasut mam absolutne na haku. 15 % (07.09.2013)

Když se chystala Nemocnice po dvaceti letech, byla velká očekávání a následoval velkej průser. Proto jsem u Sanitky radši nic moc nečekal. A kupodivu zas až takovej průser to není. Výkony a vývojem postav mě potěšili Vašut a Dvořák. Naproti tomu Hanzlík se tam ploužil bez výrazu a nasazení s rolí celkem o hovně, Adamovská už jenom tak do počtu, aby jako bylo vidět, že navazujeme. Havlové to slušelo natolik, že ani nebyl poznat dost podstatný věkový rozdíl mezi ní a novým amantem. Juřička, v první Sanitce plachý chlapec od klavíru, tady ovšem neohroženě s revolverem nakráčí do cikánského ghetta, případně zmydlí zloděje sanitky. A Mádr, to je teprve kadet! Už za války lítal v Anglii a ještě v roce 2013 pilotuje záchranářskej vrtulník. Bohužel, Jana Budaře mám pořád zafixovanýho jako polodementa z Nudy v Brně, takže v momentě, kdy se představil jako Gordon Mádr, skončil můj pokus vnímat Sanitku 2 jako drama. Plus další otřesně vtipné momenty typu Lábuse běžícího s majákem v ruce po ulici, nemluvě o parodii Srstky na Srstku. Ale jo, mohlo to bejt horší. (12.12.2013)

Tomuto seriálu uškodila masivní reklama, vzbuzující velká očekávání, která se podle mnohých nesplnila. Dnešní divák má možnost srovnání jednak s původním seriálem a taky s tématicky podobnými špičkovými zahraničními seriály, kterým se snaží tvůrci vyrovnat. Já bych to v naší současné domácí seriálové televizní produkci viděla na lepší průměr. Pominu-li časové nesrovnalosti, tak mám malé výhrady k hereckému obsazení. Václav Jiráček mi v roli Janderova syna příliš připomíná heparinového vraha z filmu Hodinu nevíš. Mohli ho pro odlišení aspoň ostříhat. Taky paní Havlovou mám problém zařadit mezi běžné herce, ale nesouvisí to s jejím hereckým výkonem. Jsem tolerantní, jsme ve čtvrtině, tak uvidím, co bude dál.Po shlédnutí celého seriálu musím poněkud zkorigovat svůj původní názor na tento počin české televize. Dodatečně doceňuji jak jeho dynamiku, tak i to, že se tvůrci nesnažili kopírovat zahraniční tvorbu a vyhnuli se i laciné podbízivosti a stupiditě mnohých současných seriálů. Zaujal mne a pobavil, na každý díl jsem se těšila a dokonce jsem začala paní Havlovou vnímat zase jako herečku. Věřím, že nezapadne a časem si získá další diváky. (24.09.2013)

V tomto seriálovém paskvilu nevidím nic jiného než poslední křeč naštěstí již bývalého vedení České televize - scénář na úrovni Ordinací v růžových zahradách obohacený o punc "světáckosti" nebezpečně hraničící s porevolučním filmovým panoptikem, naprosto bezradná práce se střihem a kamerou a stejně tak bezradní herci... A výběr dějových motivů raději ponechán bez komentáře, protože se mi někdy z toho, co se nám snaží seriál naládovat do hlavy zvedá kufr. Nevím zda to byl záměr, ale je určitě dobrý tah postavit tento nevzhledný relikt po bok prvních děl dvořákovských kreativních skupin (Cirkus Bukowsky, České století) a v ostrém kontrastu tak ukázat, jak nutná byka pronikavá změna organizace dramatické tvorby, i to, že se co se týče prvních vlaštovek stoprocentně osvědčila. (15.11.2013)