Nebezpečné známosti

Krásna kostýmovka so skvelými(!!!!) hercami (len ten Reeves mi tam nesedel). Intrigy a atmosféra ľadová a démonická. Teatrálne pojatie je jednoznačne ďalšie plus, len škoda, že sa mi na konci v hlave ozval soundtrack a spomienky na, pre mňa, silnejší koniec z Veľmi nebezpečných známostí... (ale to sa vekom hádam poddá :))... (16.03.2006)

Netuším, zda je to tím, že jsem mého oblíbeného Valmonta, kterého Miloš Forman pojal takřka po svém, viděl daleko dříve, ale Nebezpečné známosti v režii Stephena Frearse mě absolutně nebavili. Celý film je nemastný - neslaný, herci nesympatičtí (převážně Glenn Close a John Malkovich) a Michelle Pfeiffer jsem roli paní de Tourvel absolutně nevěřil. Nominacím na Oscara tedy absolutně nerozumím. Navíc je to celé ponořeno do takové nudy, že se snažíte neusnout. Dávám 1 hvězdu za skvělé kostýmy a dobu... (31.10.2010)

Tento film asi způsobil, že Colin Firth se ani dík spolupráci s Milošem Formanem nestal Hvězdou. Valmot, se kterým je tato adaptace nejčasněji srovnávaná, zůstal ve stínu krutě intrikářských, chladně a až neosobně režírovaných Nebezpečných známostí, čemuž jsem dříve jen stěží rozuměla…navrch jsem byla zklamaná, že Valmonta nehrál Alan Rickman, který v roli v té době exceloval na divadle. S postupem let, během kterých jsem viděla tento příběh ve všech filmových adaptacích a v mnoha inscenacích, ale musím uznat, že volba obsadit vikomta Johnem Malkovichem byla správná. Jak to, že nedosáhl alespoň na oscarovou nominaci? Žádný jiný představitel se mu předtím ani potom nevyrovnal. Krutý vikomt totiž nebyl okouzlujícím hravým mladíkem, ale životem znechuceným libertinským ďáblem, což Frears a Malkovich vystihli naprosto dokonale. Díky nim je navíc snadné uvěřit, že pro toho nehezkého, citově zmrzačeného muže by žena krásná a ctnostná byla schopna zemřít na zlomené srdce, i tomu, že on s vědomím, že promrhal vše, co za něco stálo, se jí ve smrti pokusil přiblížit. (06.11.2007)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné Laclosovy předlohy. Výrazně lepší než Vadimova volná adaptace z r. 59, přesto jsem se ani zde neubránil nemalému zklamání. Tento Frearsův film mě utvrdil v mém podezření, že každá filmová adaptace Laclosova textu, byť by byla sebevíce věrná své předloze (jako v tomto případě), musí vždy zákonitě vyznít jako nesnesitelně zjednodušující. Pokud by to bylo možné nějak kvantifikovat, pak se musí dojít k tomu, že v tomto filmu není možná ani desetina toho, co ve slavné románové předloze. Její mimořádně sofistikovaná epistolární forma a doba vzniku před více než 200 lety jsou v mých očích spolehlivou pojistkou toho, že každá filmová adaptace nikdy nepřekročí její stín a nebude ničím víc než kostýmní historickou podívanou, která bude v první řadě víc než čím jiným především svědectvím o době svého vzniku. Nejinak je tomu u tohoto filmu, jemuž příklon k dobovému způsobu natáčení historických filmů dokonce vynesl 3 Oscary. Odmyslí-li si člověk všechno to historické pozlátko, vyjde mu však otázka, proč vůbec točit filmy podle knihy, kterou většina současníků stejně nečetla - a kterou znají paradoxně právě jen díky jejím moderním filmovým adaptacím. Současnost skýtá tisíc a jeden lepších námětů k zfilmování, za sebe proto nemám problém prohlásit, že mě tento typ žánrové podívané přijde odtažitý, afektovaný a v podstatě zbytečný. Tak na mě působí i herecké výkony protagonistů většiny rolí v tomto filmu, především pak u Glenn Close, která mi nad to přijde mimořádně ošklivá a z každého záběru na její tvář na mě šly skoro mdloby z fyzické nevolnosti. Je to v první řadě moje obeznámenost s předlohou, která mi nedovoluje hodnotit výše než 3 hvězdami, a snad jediné, co mě zde potěšilo, je výkon Michelle Pfeiffer, která podle mě jako jediná z herců typově odpovídá své postavě. Nemám z toho filmu jednoduše dobrý pocit, vážně ne. (12.05.2013)

(1001) Když jsem se měla rozhodovat, jestli mi přijde lepší Valmont nebo Nebezpečné známosti, dospěla jsem k názoru, že to nejde posuzovat. Oba filmy mají svoje kouzlo a rozdílností přístupů vzniká v obou případech velmi emocionální prožitek, jen jiného druhu. Nicméně pravda je taková, že Valmonta jsem viděla jenom dvakrát kdežto Nebezpečné známosti minimálně desetkrát. Úplně nejvíc za to může Glenn Close, kterou v tomto filmu zbožňuji na hranici posedlosti. Jak je bezvěká, krutá, proměnlivá, chladná, expresivní i beze slov a když promluví, oh la lá. Během dospívání byla jedním z mých vzorů. Dnes už moje cíle leží někde jinde, ale obdiv k tomu, jak byla tato role vysochána, zůstává. Když si stírá tu rtěnku, ó můj bože! A ve své podstatě její charakteristika odpovídá i mému názoru na celý film - jak je úsečný, jak si dokáže pohrát s dialogy i s tím, co leží za nimi, jakým způsobem je střižený, tak v mém srdíčku. Nekompromisní masterpiece. ♥ -"I'm dying because I wouldn't believe you." (20.01.2015)