Neodvolatelná mise

Velice nápadité, poutavé a smysluplné. Aneb o tom, jak si velcí muži hrají s figurkami, aniž vidí na skutečný povrch. A o tom, jak vše může zničit jedna technická chybka. O válce, kterou ve skutečnosti nikdo nechce, ale uvědomí si to, až když je pozdě. Sice jsme tenhle nápad tady už několiktát měli v jiném obalu, ovšem tady se tvůrci obešli bez triků a doslova nevylezli z komory. Napětí se buduje pouze zkrze telefonáty a mapu a pomocí klaustrofobních záběrů. Vlastně se to celé odehrává jen ve dvou místnostech a skvěle to funguje. Bohužel, za co musím strhnou hvězdičku? Za kameru. I přes tu napínavost mi kamera neuvěřitelně vadila. Celou dobu mi to připadalo, že je to nahrané na levnou digitálku a pak odbarvené. K tomu se místy nešikovně třese. Kvůli kameře jsem z toho ztratila část atmosféry a přes to jsem se zkrátka nepřenesla. (14.03.2010)

Neodvolatelná mise představovala svého času v oblasti televizní tvorby totéž, co v hraném filmu Kubrickův Dr. Divnoláska. Byla to klasická televizní inscenace varující před nebezpečím jaderných zbraní a vznikem jaderné války. Když jsem viděl Frearsův remake, považoval jsem ho v první chvíli za původní televizní film - tak přesvědčivá byla scéna, kostýmy a černobílý obraz. Tomu pocitu autenticity původní inscenace Frears podřídil prakticky vše a až herecké obsazení mě přesvědčilo o omylu. Případné pocity diváka z určité omšelosti, naivity a zastaralosti zpracovávaného pohledu souvisí právě s tím, že se převyprávěl text a scénář starý mnoho desítek let. Mimochodem, původní televizní inscenace se dnes v amerických televizích ale ani v jejich západoevropských protějšcích už prakticky nevyrábí, jde o vymřelý žánr, který do určité míry nahradily hrané dokumenty a rekonstrukce. Jen z málokterého dramatického díla čiší tak dokonalá paranoia let studené války a všudypřítomné hrozby jaderného konfliktu. Z tragiky příběhu vyčnívá postava politického poradce hraného Hankem Azariou, který svým cynismem a dogmatičností spíš připomíná Kubrickovu satiru Dr. Divnoláska. Celkový dojem: 90 %. (19.05.2010)

Předvčírem jsem viděl originál z roku 1964 a zároveň jsem se dozvěděl, že existuje i tento remake, takže jsem si ho hned sehnal. Kdybych měl vybrat, která z verzí je lepší, opravdu bych se rozhodoval dost těžko. Nejsilnější zbraní originálu je rozhodně Henry Fonda. Tady jeho roli hraje Richard Dreyfuss a nemůžu říct, že by to zahrál úplně špatně, ale pokud je budu srovnávat, tak je to asi jako srovnávat 12-ti letou skotskou a tuzemák z Božkova. Na originálu se mi taky víc líbil svižnější střih a trochu nápaditější kamera (nájezdy na detail atd...). Tady jsem měl spíš pocit, že se dívám na divadelní hru. Naopak remake mě potěšil vynechánim několika nudnejch a pro děj celkem zbytečnejch scén na začátku a obsazenim vedlejších rolí. Originál byl prostě film Henryho Fondy. Ostatní byli spíš do počtu. Tady mě zaujali i jiný herci (Harvey Keitel, James Cromwell, George Clooney...). Kdyby tu bylo hodnocení v procentech, tak možná dám originálu o 1% víc. Nicméně tento film je jeden z těch mála remaků, co se můžou klidně srovnávat s originálem. Jestli se na to budete chtít podívat, tak si myslim, že je celkem jedno, po který verzi sáhnete. Doporučuju obě. (01.10.2008)

Kopia rovnomenneho filmu z roku 1964 ale v mnohych ohladoch prekonava svoj original. Vyborne herecke obsadenie, hlavne Richard Dreyfuss ako prezident, Brian Dennehy a moj oblubeny Goerge Clooney. Neuveritelne napinava zalezitost od zaciatku az do konca, filmu prospela aj kratsia metraz oproti originalu. A o dost lepsie spracovany a emotivnejsi zaver filmu. Pohlad na usmiatu tvar dievcatka, ktoru zaleje svetlo a... ...a potom koniec. (16.09.2009)

Parádne vystihnutá atmosféra na americkom vojenskom štábe pri hroziacom jadrovom útoku počas studenej vojny. Film je čiernobiely a odohráva sa v jednej miestnosti. Možno ho priovnať k 12 angry men, aj keď samozrejme nie obsahovo, ale po stránke prevedenia. Zvlášť silne sú zobrazené záverečné udalosti filmu. Tento snímok som videl už dávno, ale zážitok z neho u mňa pretrval do dnes. (08.06.2008)