Présumé coupable

Film podle skutečných událostí s nasíracím efektem. Nevím jestli ten mladý soudce byl opravdu natolik arogantní i v reálu, nebo byl pouze úmyslně prezentován tímto způsobem, aby Présumé coupable v lidech utvářel celistvější a intenzivnější emoce s pocit hněvu. Já si myslím, že ve skutečnosti bylo mnoho věcí jinak, než se v onom filmu prezentuje. Práce soudců a právníků je velice složitá a těžká. Když se podíváme z pohledu exekutora, kterému bylo ublíženo a ukřivděno, tak vidíme jasnou nespravedlnost a pokud by vyšetřování opravdu probíhalo tímto způsobem, kdy se ignoruje jasně prokazatelný rozpor ve výpovědích a opomíjí fakt, že je spousta věcí jen domněnka bez prokazatelných důkazů, tak se mladý soudce opravdu neuvěřitelně provinil a bezesporu si zaslouží zákaz činnosti plus pár let za mřížemi. Musím se, ale zeptat. Opravdu probíhalo veškeré šetření tímto způsobem? Nemohlo být jinak? Spousta věcí mohla být ze strany obviňující ženy dobře promyšlena a ve spoustě tvrzení dávat smysl. Oni soudci a vyšetřovatelé pohlížejí na věc trochu jinak. My tu jasnou nespravedlnost vidíme, když se nás něco týká, ale oni to nevidí. Neví co vše onen exekutor v životě udělal a neudělal. Nevidí mu do hlavy a jeho svědomí. Neví čeho je schopen, či není. Vždy když vidím film, kde je napsáno podle skutečné události, tak si pokládám otázku kolik toho je jinak, než se skutečně stalo. (29.08.2015)

Filmový rok 2022 jsem "otevřel" polským filmem 25 let neviny (leden), "uzavírám" ho francouzským snímkem Présumé coupable (listopad), tyto filmy dávám do souvislosti, jelikož za oběma ve mně zůstává a nadlouho zůstane tatáž pachuť (znásobená tím, že oba příběhy mají naneštěstí oporu v reálných soudních případech, jinými slovy: takhle nějak se to fakt stalo!) ze skandálního, životy ničícího pochybení (de facto zlovůle) vyšetřovatelů, prokurátorů a soudců. Silné téma, solidní zpracování, potřebné filmy (pro potřeby zocelení fungování státu práva a spravedlnosti je nutné prve poznat jeho současná slabá místa). 80 % (22.11.2022)

Uff, justitia est caecus v plné palbě, která člověka ždímá po celou dobu a ani na konci se nic nezlepší. Člověk by možná s nějakým odškodněním a trestem pro pravé viníky přivřel oči nad tím příkořím, nicméně závěrečných pět minut je jenom nevěřícným valením očí nad tím, že se i dnes může dít něco tak neuvěřitelně nespravedlivého. 100% (24.06.2017)

hodne solidne ztvarnena soudcovska arogance a zvule, nedokonalost a absurdita systemu (vykonne i soudni moci); soucasne take nazornost v pomijivosti lidskych zivotu a dopadech lidskych predsudku, ktere v divakovi, zvlaste ve vztahu k citlivemu tematu jako je pedofilie, vyvolavaji spoustu otazek vcetne presumpce (ne)viny. nestudoval jsem pripad, ale verim, ze k procesnim chybam, ktere pripad ve filmu provazely, mohlo dojit. vzhledem k mlademu veku soudce burgauda je k zamysleni i jeho zpusobilost a minimalni vekova hranice pro vykonavani funkce soudce. nedelam si iluze, ze neexistuji podobne pripady kdekoliv na svete. (30.03.2014)

Tak tohle je síla. Ta arogance ze strany policie i vyšetřujícího soudce byla natolik sugestivní, že jsem měl sto chutí skočit do obrazovky, pořezat jim ksichty, vyrvat ohryzky a rozšlapat je do jedný krvavý kaše. Doufám, že se za to, jak dokázali několika lidem totálně posrat život, budou až do skonání věků smažit v pekle. A jakoby příběh Marecauxe a spol. nebyl už dost tragický a k vzteku, vyšperkují to tvůrci na konci dodatkem, že soudce Burgaud, tedy zmrd, který to všechno zkurvil, dostal v roce 2009 důtku. Ty vole důtku! Málokterý národ mě dokáže nasrat tak, jako žabožrouti, ale tentokrát maj za to výjimečných 1000%. (27.01.2015)