Všechny moje lásky

No já nevím. Sice si klidně pustím nějaké ty vztahové filmy a hodně diaogů mě vůbec nevadí (teda pokuď mají hlavu a patu a necítím z nich rádoby humor), v tomhle filmu jsem se setkal spíš s monologem hlavního hrdiny + docela nudným rekapitulováním jeho nepovedených vztahů. V každém případě na mě působil značně nesympaticky a tak "trochu" jako děvkař (kdyby se aspoň trochu snažil používat mozek místo jiného orgánu, tak by nemusel mít tolik partnerek a hlavně prožít tolik zklamání). Ostatní herci mě taky nějak extra nevytrhli, film mě celkově nudil a pamatuji si z něj vice méně jen to objíždění partnerek (myslím jako autem). (29.06.2008)

----- "Co bylo první ? Hudba nebo zoufalství ?" ----- Zoufalství - zcela jednoznačně ... alespoň pokud bych měla lidskou populaci hodnotit podle osobnosti hlavního hrdiny, jehož bolestínské rozebírání zkrachovalých milostných vztahů hudbu poněkud upozaďuje - a to i přesto, že ji lze považovat za jeho jedinou stálou lásku. Vůbec celá ta údajně komediální záležitost je na můj vkus nadměrně zatížena sobectvím, sebelítostí a úpornou snahou hodit veškeré vlastní nezdary a problémy na někoho jiného - nebo je alespoň zavěsit na krk náhodného posluchače ... potažmo diváka (jako kdybych neměla svých starostí dost). Ne že bychom takoví nebyli, ale k obveselení to jaksi nestačí ... 2,5* (23.07.2015)

Takhle zprznit originál by mělo být snad i trestné. (Soudě podle některých ohlasů, jsme museli nutně číst dvě (odlišné) verze knihy). Nedokážu si to jinak (rozumně) vysvětlit. Zajímalo by mě, kde přesně se vytratila ta (pro Hornbyho tolik typická) lehkost, nezaměnitelný humor a nadhled, s kterým jeho hrdina (v ich formě) v podobě vnitřních monologů glosuje nastalé situace?! Tohle je „příliš křečovité“. Jed(i)nou z možných variant (úskalí) bude zřejmě fakt, že John Cusack nikdy nepatřil (a troufám si tvrdit, ani nebude) mezi mé oblíbence a pro tento typ rolí se nehodí. Jednoduše není schopen utáhnout takovouto roli (ok, je to čistě můj osobní názor). Tím pádem hlavní devizum knihy přichází o svůj trumf hned v samém začátku (přesněji řečeno „před úvodními titulky“). A tak jediné pozitivum snímku spatřuji v podobě Jacka Blacka, na kterém je vidět, že si to náležitě užívá. To mi ale ke spokojenosti stačit nemůže a taky nestačí. Nečíst knihu, šel bych možná? o * výš. Ne, troufám si tvrdit, že nešel! Tenhle snímek vám vyšumí z hlavy dřív, než dojdou závěrečné titulky. Zkouknout? Toť otázka. Rychle zapomenout? Zcela určitě, což po pravdě, není zase až takový problém. p.s. nabízí se jediné, sáhnout po předloze a užít si „ty jediné a pravé Všechny moje lásky“...... (15.11.2011)

Rob - Cusack se choval jak pitomej puberťák, Laura - Hjejle říkala divný věci a Barry - Black byl na pěst. Víc lidí mi tam nezajímalo. Veškeré kapely, které jsou tam zmiňovaný mi neberou, styl vyprávění mi byl cizí a věci, co všichni říkali absolutně uhozený. Scénář mi lezl na nervy. Lidé se tam chovali nesmyslně! Hlavně hlavní postava, nafoukanej hňup, který dává dohromady, proč se na něho všechny holky vykašlaly a marně hledá důvod místo toho, aby začal u sebe. Takový idioty nemám ráda. Film mě štval hlavníma hrdinama. Kdybych takový lidi znala, hodila bych po nich šlehačkový dort a z plných plic zařvala: Shut the fuck up! (01.02.2015)

"Nezáleží na tom, jací jsme, ale co se nám líbí" - Skvělý rozchodový film z prostředí obyčejného obchodu s vinylovými deskami, z části vyprávěný přímo hlavním hrdinou. Film je jeden z důvodů, proč mít rád Johna Cusacka. Ale ani ostatní herci nestojí pozadu - od Robových kolegů (Todd Louiso, Jack Black) po "Segala s culíkem" (Tim Robbins). Film je navíc doplněn špičkovým soundtrackem a "živým" vystoupením Jacka Blacka. Celkově má skvělou atmosféru a byl jsem příjemně překvapen absencí pro romantickou-komedii typického happyendu. (06.04.2010)