Z for Zachariah

Provedením velmi promrhaný potenciál. Herci hrají pravzláštně, prakticky nikdo z nich neprojevuje emoce a vypadají jako kdyby film nudil i je tak, že se chystají usnout. Dějové zvraty skoro žádné, dobrý námět se zvrhne akorát tak v romantický trojúhelník typu Twilight. Nelogické chování postav není moc nápomocné k tomu, abyste si je oblíbily a konec tak nějak nevyzní, jelikož se nese ve stejném uspávacím duchu jako celá zbylá hodina a půl. (24.09.2015)

"Idylické" přežívání - soužití tří lidí v zázrakem nedotčeném údolí po nespecifikované radioaktivní katastrofě je předloženo velmi umírněně, lidsky. S největší silou v momentech, kdy se sem přikradou melancholické upomínky konce světa. Mnohem více navrch však získává vztahový trojúhelník ve tvaru "citově nezkušená dívka lapená mezi dvěma rozdílnými muži", který nešlo neočekávat, nepřekvapil a vyřešen byl dost divně = lacině. (15.12.2015)

Hmm tak co se to ke mě zase dostalo za unikát? Artové drama z postapokalyptické budoucnosti??? Ne já to vzdávám já se prostě nemůžu koukat na tyhle nudný rádoby umělecký filmy kde se po celej film nic neděje. Kromě toho, že mě to brutálně nudilo mi ani nikdo z ústřední trojice nebyl sympatickej. Pobaví snad jenom Chris Pine z vizáží houmlesáka kterej to svým nástupem po úvodní půlce která není pravda taky nijak zázračná, ale aspoň jsem to neměl chuť každých 5 minut vypnout zabije úplně. Pak už se z toho stává jenom divná Švédská trojka s totálně nijakým koncem. Jestli je tohle to jediný co na zemi po nukleární válce zůstalo, tak to je teda hodně špatný. Nemůžu zkrátka na tenhle typ filmu koukat a nemůžu. Potíž je v tom, že jsem si neměl co pustit. Mám v merku asi tři filmy, ale jeden zatím nemám kde stáhnout a ke zbejvajícím dvěma zase ještě nejsou titulky, tak co jsem měl sakra dělat?! No možná radši tupě čumět do zdi. Bylo by to efektivnější.10% (03.09.2015)

Laciný postapo úhelník s nejednoznačným tempem, postavený jen na jedněch kulisách, standardní přírodě a jednom ochranném obleku. nuda, ve které na konci můžete jen přemítat nad skutečností, nesmyslností, smyslností, zbytečností a na 95 minut dokonce i přetaženou stopáží. ~~~ Tohle je ve skutečnosti epizoda Star Treku z pohledu děje v simulátoru: Spustí se simulace, vejde do ní Kirk, odehraje si svou roli a jakmile zjistí, že je tenhle simulátorový program dost o ničem, odchází pryč, aniž by program ukončil. (17.10.2015)

„Zet jako Zasraná nuda“ není nic jiného, než katastrofální postkatastrofický harlekýn, jehož autor navíc věděl o nukleárním spadu a vzhledu čerstvě ozářené krajiny zhruba tolik, co o kreativním psaní poutavých a smysluplných dialogů, tudíž bych asi to sci-fi v anotaci vyměnil za „kokotskou fantazii“ neboli, jak říkáme my, lingvisté, dick-fi. Sryler bych rozhodně ponechal, protože jsem byl celou dobu hrozně napnutý, jestli tu neskonale otravnou, rádoby psychologickou pičovinu vydržím až do konce. Tak nám jaderný armabeton tentokráte přežili vymetená, neposkvrněná kudlanka, nezdravě opálený Přemek Podlaha a SEKSY horník s posláním, přičemž hlavní hrdinka řeší existenciální dilema, jestli při přijímání pojmout ducha svatého ve tvaru čokoládového kabanosu či se spokojit s koktejlovým párečkem, jestli solit, nebo pepřit, no a chlapci se neohrabaně až debilně kočkují, kdo bude vzadu a kdo vepředu, a kdo se zakousne Margotce do kokosky. To ovšem až po hodině unylého kurzu postapokalyptického farmaření v podobě okopávání v geigru prskající brokolice, doprovázeném klerofilosofickými životními modry natolik hlubokými, že by je i Kierkegaard s hysterickým chechotem prohlásil za bandu pičoidních žvástů, a následovaném úmornými polemikami o tom, je-li teologicky přípustné rozebrat místní kostelíček na stavbu vodní elektrárny, aby to náhodou nenasralo soudruha Boha. Ke všemu tomu neštěstí to ještě skončí tak, že to neskončí, tudíž to hormonálně vyvážený divák vypíná s pocitem, jako by mu devadesát minut honila hloupá, škaredá, zpocená stokilová uklízečka, a když už se s tím jakž takž smířil, těsně před vyvrcholením se na to prostě vysrala a odešla. (05.09.2015)