Suite Française

„Miluji tě, Bruno!“ „I já tě miluji, Detlefe!!!“ „???!!!“ „Ježyš, promiň, Mišel, ale strašně mi připomínáš majora von Schlaucha z přípravky Hitlerjugend. Zažili jsme spolu tenkrát ve Výmaru tolik hezkých chvilek. Ale už nezdržuj a jdem si zašukat na tom klavíru! Shrnu to pak do notového zápisu, nazvu „Suňte Rumçaise“ a ty se u toho můžeš prstit, až tady jednou nebudu.“ Ať už to leželo v židovském kufru já nevím jak dlouho, není to nic jiného, než prachsprostý, laxativní Harlekýn, vyprávějící tklivý příběh osudové lásky múzami ulízaného, vlažného nacisty na poloviční úvazek a žabožroutského babochlapce jménem Lusil na chlupatém pozadí kýčovitě okupovaných francouzských vidlí, kde nechybí hodný a sympatický důstojník Wehrmachtu, zlý a nesympatický důstojník Wehrmachtu, slizký a zbabělý kolaborant, hrdinný a správňácký odbojář, pěkně hnusná tchýně, parodie na Šopéna, slunce, seno a pravidelná menstruace. Takže by mi za normálních okolností má pověst nenapravitelného romantika měla velet, abych to s brutálně ohlazenou kočkou v klíně a pomočeným kapesníkem v ruce poslal nekompromisně směr nevybělené, zarostlé rektum. Nicméně před projekcí jsem se byl zasněně projít po Ostravsko – karvinské promenádě kolem Mitalstýlu, kde jsem v posledních paprscích truchlivě skomírajícího slunce spatřil v polétavém prachu, plném krásně těžkých kovů z té indické kurvy, stlašně loztoumilouškého bezďáka, jak si chčije po nohách. Děsně mě to rozněžnilo a přepadla mě neodolatelná touha svou hodně škaredou dvojkou prokázat, že jsem taky jenom člověk, něžný a citlivý, co neváhá před milováním poeticky zapálit pár naftových hořáků a rozházet po posteli čerstvě natrhané okvětní plátky bolševníku. (06.07.2015)

Osobně si myslím, že tenhle příběh byl prostě ještě zajímavější, než jak byl natočen. To nejsilnější je nakonec stejně řečeno v závěru titulky, což v případě filmového média nepovažuji za nějaké velké schopnosti. Především herečky pak odvádějí dobré výkony, ale stejně jsem nebyl schopen se do nich vcítit. (11.08.2015)

Nic z čeho bych si sedl na zadek a jsem toho názoru, že pokud by osud Ireny Nemirovské nebyl takový jaký byl, neštěkl by pes ani po knížce. Ale i když je to romantika nejhrubšího zrna, natočené je to dobře. Líbilo se mi, že film/kniha jde proti zažitým pořádkům a nelíčí okupanty vyloženě jako tyrany, kteří znásilňují ženy a drancují domy, ale jako obyčejné vojáky, kteří se v nastálé situaci snaží s místními nějak koexistovat. Samozřejmě parchanti se tam najdou, ale to se dá říct i o některých místních, kteří se snaží díky svému postavení získat různé výhody. Ta oboustranná vyváženost mě bavila. A bavili i herci, ale v tomto případě se jedná spíš o představitele vedlejších postav na čele se spolehlivou K.S. Thomas, čímž ovšem nechci říct, že bych měl něco proti Schoenaertsovi a Michelle Williams. Těžko se k němu kdy vrátím, ale za jedno podívání film stojí. 70% (29.11.2015)

tohle šustí papírem víc, než ... Než.. éé... Než balík kancelářského papíru..? Ne, vážně, ačkoliv je premisa velmi, ale velmi jednoduchá (a je tu tupě vykecaná už v obsahu), dala by se udělat velmi, velmi zajímavě, jenže bohužel jsou tu postavy, které jsou postavené jen na jedné charakterové vlastnosti, nebo povahovém rysu, takže se žádné složité osobnosti nekonají a někdo prostě chodící hajzl atd a vzhledem k tomu, že děj sám o sobě je dosti neoriginální, je to o to větší škoda. A ne, není to špatný film, jenom zoufale není dobrý. Howgh. (14.10.2017)

V poslednej dobe som videl 3 filmy s Matthiasom Schoenaertsom. Je to neskutocne charizmaticky a nadany herec. Vybera si filmy, ktore maju potencial, ale vysledok za vela nestoji. To je aj pripad tohto filmu. Mohol to byt napinavy pribeh o zakazanej laske medzi Nemcom a Francuzskou pocas druhej svetove, ale vysledok nie je prilis napinavy, romanticky, dramaticky, proste nijaky. Okrem castingu, ktory aj tak nic nepredvedie je na nom zaujimava uz len technicka stranka, ktora je na urovni a to je tak vsetko. Ale mozno nejakym tym nenarocnym romantickym dusiam sa to bude pacit. 4/10. (30.09.2015)