Od písně k písni

Tenhle film by byl dobrej jedině tehdy, když by těsně po úvodních titulcích následovaly titulky záverečné. Je mně líto, ale s uměleckým i obsahovým záměrem jsem se s tvůrci skutečně nepotkal. Film má, ale i svoje přínosy, například zjistíme, že Natálka navštívila kozího zvětšovače, má sexy nohy na kterých tedy kameraman dost bazíroval. Ale radím jedno vyhni se filmu velikým obloukem !! Jasně přečteš si mainstream herce, dokonce se tady píše i hudební žánr (HA HA ) a pošleš mně i s mou radou do prdele, ale pak si vzpomeneš na zlatá enšpíglova slova, ale to už bude pozdě. (16.03.2018)

Metafyzický a filozoficky čarovný Terrence Malick sa zakúsol do veľmi plodnej témy ktorá je môjmu srdcu veľmi blízka. Hudba, hudobný priemysel a festivaly. Opäť to je krásny aj smutný film zároveň. Je plný myšlienok a otázok bez odpovedí, pre niekoho nudný pre niekoho podmanivý zážitok plný hereckých hviezd. No zase úplne ma to na zadok, ako jeho predošlé filmy nepoložilo, niektoré zábery, hlavne tie z gopro, boli určite na rýchlo spackané a tá impozantnosť sa v nich strácala. No a ešte improvizácia u hlavných postáv mi nie vždy sadla, strih pri nich nebol nejako extra zvládnutý. Podaktorí hudobníci v cameo úlohách to zvládli lepšie. (10.07.2017)

Zobrazovat krásu za účasti takových dam, to není zas tak složitý. Ovšem takhle neporušeně přenášet smyslnost a intimnost mezilidských vztahů, to už je vpravdě vysoký umění. Z vlastní zkušenosti nedoporučuju lidem ve vztahu na dálku - každej druhej záběr totiž představuje jednu ránu bičem. Mučení to ale bylo svym způsobem příjemný... (18.06.2017)

Luxusně obsazený,vizuálně přitažlivý a jak už tu padlo,divácky nejpřátelštější Malick a pro mě osobně nejlepší Malick od Tenké červené linie (neviděl jsem Knight of cups,ale dle ohlasů,jsem zas o tolik nepřišel).Na to,že ve filmu není až tolik klasických dialogů a film je vyprávěn především vnitřními monology a obrazem má Song to song co nabídnout a je v něm mnohem víc emocí než by se mohlo zdát.Po Linii první režisérův kousek,který bych neměl problém vidět znova...60% (02.07.2017)

Byly doby, kdy jsem Terrence Malicka bezmezně uctívala. Považovala jsem ho za naprosto unikátního tvůrce, který na mě dokázal přenést takové emoce jako máloco. Postupně se mi však Terrence začal vzdalovat a já mu přestala rozumět. Knight of Cups jsem stále nebyla schopná dokoukat. Song to Song by se dalo říct, že je Malickův návrat ke klasické filmové koncepci a bez debat se jedná o jeho divácky nejpřístupnější film za poslední roky. Film má jasně definovaný žánr, úvod, zápletku a vyvrcholení s pointou. Opět místo dlouhých dialogů Malick vypráví pomocí obrazů, doteků a vnitřních monologů. Song to Song je zajímavý film, ale divák musí zcela přistoupit na tak specificky Malickův styl, jinak pro něho ty dvě hodiny můžou být doslova ubíjející. Mi se bohužel potvrdilo, že tento tvůrce se mi emočně zcela vzdálil, ale jeho starší díla (včetně Stromu života) budu stále považovat za mistrovská díla. (02.07.2017)