Mrtví a neklidní

Popravdě, čekala jsem trochu víc. Zombie komedie budou už napořád porovnávané s peckou The Shaun of the Dead a Warm Bodies se zmíněné britské kultovce nevyrovná ani náhodou. Je to vlastně směs komedie, akčního apokalyptického filmu a romantiky. Od začátku je vám jasné, že takhle variace na blonďatou americkou Julii (samozřejmě s vyběleným chupem) a nemrtvého Romea (který sežral mozek Juliina ex-přítele) skončí happy endem. Možná to mě na Warm Bodies vadilo - je až moc pohodové, o hrdiny se doopravdy nebojíte a romantická linka je (pokud odečtete, že jeden z páru je zombík) zoufale neoriginální. I tak ale tenhle film můžu doporučit, pokud ovšem nečekáte nic jiného než entou variaci na zakázanou lásku teenagerů. (16.09.2013)

Pri nelútostnom útoku Zombies sa odohrá zvláštna udalosť, keď jeden z nakazených zachráni živé dievča. To sa ocitne vo svete za stenou, ktorú ludia postavili, aby sa pred nemŕtvymi chránili, a skamarátenie sa s jej únoscom je jedinou cestou k záchrane. Zdá sa, že jej prítomnosť kamaráta bez života deň za dňom mení a začína sa pomalá revolúcia, ktorá môže dva znepriatelené tábory spojiť. - Warm Bodies bol tiež jedným z dôvodov, prečo si chcem tento rok niektoré horory pozrieť po dlhej dobe znova, pretože moje hodnotenie sa mi zdalo trochu prehnané. Má to síce neopozeraný dej plný zaujímavých nápadov, ktorým sa tento viacmenej jednotvárny hororový subžáner tvorcovia snažili zobraziť z trochu inej perspektívy, ale celkovo mi to po druhom pozretí pripadalo velmi nepríjemne presladené a miestami príliš romantické zrovna na úkor hororu. Tie digitálne potvory na výslednom dojme tiež velmi nepridajú. Záver sa ale podaril a myšlienky ku ktorým to smerovalo sa mi páčili, takže vôbec nelutujem, že som sa k tomu vrátil. To hodnotenie ale musí ísť trochu nižšie. + Patrick Sabongui + herečka z Wolf Creek a Lights Out + herec z The Shortcut + herečka z Viral + 2 herci z Mother! (21.01.2018)

Jistá originalita a nadhled tu je, ale scénář je úplně debilní. - Co udělám, když mi zombík sežere přítele a unese někam na letiště plné jiných zombíků, kde mě chce několik dní věznit se slibem, že mě pak zase vrátí domu? Budu chrnět jak batole, poslouchat písničky, tancovat a učit zombíka řídit BMW a strašně si to budu užívat. Normálka. (01.06.2013)

Je potěšující vidět romantickou komedii, jejíž protagonista má důvod k tomu, aby se choval jako po lobotomii. Tím je ale větší část pozitiv k Levinovu filmu vyčerpána. Vytěžování sebe-referenčního potenciálu skutečnosti, že je na zombie subžánr nahlíženo zvnitřku, je nejsoustavnější během úvodních titulků. Dále už jde o nejstandardnější romcom, jen občas rozjasněnou parodickým zábleskem. Hlavní a jediný ozvláštňující nápad je namísto rozvíjení postupně vytěsňován, od cynismus se přechází k patosu. Mrtví a neklidní stále mohli být zábavnou jednohubkou, kdyby se nesnažili jít vstříc jak EMO divákům (jsem zombie, nikdo mě nemá rád, ale má duše trpí), tak nerdům, jimž ale nenabízejí dost popkulturních narážek, dost důkazů, že to celé vlastně nemyslí moc vážně. Film je v řadě momentů naopak vážný až nepatřičně a nesmyslně od nás žádá emocionální odezvu, značně problematizovanou faktem, že chlapec nemá mozek (nebo se tak alespoň chová) a dívka charisma (ani nic jiného, co by ji odlišovalo od zástupu jiných hrdinek romantických komedií). Jednou bych rád viděl odvážnější zpracování téhož námětu, které nezvolí cestu křečovitého polidšťování a plně zužitkuje potenciál paralely mezi chováním zombies a dnešních plantážníků se srovnatelně akutním nedostatkem životního elánu. 50% Zajímavé komentáře: ScreamJay, Terzeus (20.09.2013)

Mrtví a neklidní zaujmou zejména netradičním pojetím zombíků a samotným příběhem, který ale bohužel místy obsahoval okamžiky, které nebyly úplně osvětleny nebo působily nelogicky. Na druhé straně však bylo vesměs dobře zvolené herecké obsazení - Nicholas Hoult vypadal správně sjetě jako hlavní mrtvola a Teresa Palmer je sympaťačka. Zkrátka průměrně natočená jednohubka, která se hodí na zaplácnutí volného času, a u které nemusí člověk až zase tolik přemýšlet. (22.09.2016)