Kapitán Phillips

Darwin by zaplakal! Tenhle film ukazuje v plné nahotě, na co zhebne civilizovaná společnost, když v rámci utopické ideologie humanity a multikulti naprosto ztratí pud sebezáchovy. Komentář obsahuje spoilery, tak ho nečtěte, nebo se neposerte. Nákladní loď Maersk Alabama je sice větší než kravín s fotbalovým hřištěm a letištěm i s hangárem dohromady, přesto jde o snadné sousto pro vychrtlého Timura a jeho partu chcípáků. Jelikož Timur a jeho chcípáci jsou sice 4 (slovy ČTYŘI) Somálci, které inteligenčním kvocientem předčí i ty necky, na kterým připádlovali, mají však kalachy a ochotu je použít. Početnější posádka lodi Maersk Alabama naproti tomu má smrtelně nebezpečné předpisy, hadice nabité čůrkem vody a pár na hovno "protipirátských" mříží. V normálním, duševně zdravém prostředí by měli na palubě kulomet nebo šikovného snipera a mohli by z líných, agresivních niggaz nadělat krmení pro žraloky dřív, než by Timur a jeho chcípáci zařvali: "Nouplís!" Ovšem bílá rasa, stižená pocitem viny za všechno napáchané zlo světa, ztratila rozum, potřebu bránit své životy, majetky, kulturu... Raději si nechá nasrat na hlavy kdejakými opicemi. Proto musí "vyspělé civilazace" pořádat rozsáhlé námořní, vojenské či policejní manévry kvůli několika fanatikům z doby kamenné, proto naši hrdí předkové rotují v hrobech jak v mixérech, proto se tahle zeměkoule v prdel obrací! Formálně nemám filmu co vytknout, ale dementní scénář založený na skutečných (přesto neuvěřitelných) událostech mě celou stopáž příšerně rozčiloval. 70% (10.04.2016)

Greengrass trafil do čierneho - nielen vo filme, ale najmä výberom námetu, ktorého spracovanie si vyžaduje prístup jemu vlastný. Perfekcionizmus za, aj pred kamerou. Pred kamerou stávka na istotu, ďalšia Hanksova oscarová nominácia do zbierky, vyzdvihujem však prácu so somálskymi hercami a pokiaľ sa nominácia ujde Hanksovi, tak by ju automaticky mal dostať aj Barkhad Abdi. Ak mi vadil Greengrassov vizuálny štýl v treťom Bourneovi, tak mi to nemôž(t)e mať za zlé, predsa len roztrasená kamera sa viac hodí takémuto typu filmov, kde sa pomocou nej vieme viac vcítiť do deja a máme pocit väčšej autentickosti. Gradácia napätia perfektná, najmä v dlhých scénach tvorcovia využívali divácku nevedomosť príbehu. Napätie však nebolo na úkor nádielky emócií, ktorých si z kina ponesiete množstvo, a tie sú umocnené najmä záverečnou scénou. V hlave vám bude rezonovať najmä bezmocnosť jednotlivca voči veľkým hráčom vo vyhrotenej situácii, dekadentný rozdiel kultúr a myslenia, a čo všetko dokáže spôsobiť a zapríčiniť beznádej. Všetko krásne vystihuje vystrihnutá časť konverzácie: Kapitán Phillips: "Surely there must be something other than fishing and kidnapping people you could do?" Vodca pirátov Muse: "In America, maybe". 90%. (02.11.2013)

Kapitán Phillips se dá brát jako další příklad toho, jak Greengrass minimálně od Bournova mýtu používá nejrůznějších formálních prostředků k zpřehlednění svého zdánlivě nepřehledného hyperkinetického stylu. Tentokrát si k tomu dokonce bere na pomoc i několik typů kamer a kontinuálně střídá záběry z 16mm a 35mm filmu. V úvodu se zdá, že tímto způsobem bude rozlišovat mezi Somálci (zrnitější look "šestnáctky", bližší rámování, víc roztřesené záběry) a Američany ("pětatřicítka", vzdálenější rámování, klidnější kamera), ale v průběhu filmu - poté, co se situace zásadně změní a vyprávění nabere nový směr - tyto techniky kombinuje i v jiných souvislostech, hlavně v závislosti na prostoru. Nedochází tak k tomu, že by se černošským pirátům "rasisticky" přiřadila diametrálně odlišná stylistická strategie než "hodným" Američanům, ale obojí se prolíná. Podobnou funkci jako rozdílné formáty tu mají i barvy, které pomáhají rozlišovat mezi různými typy prostředí, takže interiér válečné americké lodi je převážně nasvícený sytě modrou, ve strojovně je oproti kapitánské kajutě tma, a tak dále. Stejně tak se v závislosti na velikosti prostoru využívá typů rámování, kdy například skoro celé scény v záchranném člunu jsou snímané v detailech a velkých detailech, v prostornějších lodních místnostech zase dominují polocelky. Je to všechno nesmírně precizní a Greengrass opět dokazuje, že je mistr ve zpřehledňování nepřehledného, akorát je trochu škoda, že tohle všechno nemá tak dobrou oporu ve vyprávění - v některých scénách (a že je jich celkem dost) jako by film vytvářel napětí jen stylem. Čekal jsem to prostě opojnější, ale celkově spokojený jsem, i díky dobře zvládnutému závěru, kde happyend dost narušuje strojová, šokující exekuce pirátů a následná posttraumatická stresová reakce. (21.11.2013)

Na základě srovnání Kapitána Phillipse s tematicky podobným dánským počinem Únos by byl určitě dobře vidět rozdíl mezi evropskou (více úspornou) a hollywoodskou (spektakulární) kinematografií. Tato komparace by si jistě zasloužila nějakou hlubší analýzu. Vůbec celá Greengrassova novinka je hodna podrobné analýze (vyprávění a stylu a jejich vzájemným vazbám), to bych ale nosil dříví do lesa. P.S. Fascinace nad tím, jak byl prezentován tým SEAL a rozhodující moment celé záchranné akce, stále nepolevuje. (31.12.2013)

Srovnání s dánským filmem Únos se nelze vyhnout. Ale zatímco v Únosu bylo půvabné sledovat, jak unesení námořníci kromě příbuzných, pojišťovny a lodní společnosti nikoho nezajímají a vyjednavači se dohadují o každý dolar, v Kapitánovi Phillipsovi kapitánovi Phillipsovi už za pár hodin přispěchají na pomoc letadlová loď, vrtulníky, snipeři.... Filmu taky neprospělo, že loď opustíme poměrně záhy a po zbytek filmu jde už jen o záchranu jednoho rukojmího - kapitána Phillipse, kterýžto je pochopitelně übersprávňák a nikdo jiný než Tom Hanks jej nemohl hrát. Taky mi připadá, že Greengrass se už trochu vyčerpal a po slibném začátku napětí spíše uvadá, závěrečné finále je strašně natahované a vy už se nemůžete dočkat, kdy už je konečně postřílejí a bude konec. Perlička na závěr - skladba před závěrečnými titulky je solidní vykrádačkou Zimmerovy Time. (13.11.2013)