Rohy

Je až s podivem, že dílo s tak mizerným scénářem po celou svou stopáž neškobrtne a zdatně letí vpřed. Hillova předloha trpěla přílišnou doslovností a až trapnou snahou provést čtenáře celým příběhem téměř za ručičku. Ajův snímek toto eliminuje, nicméně děj knihy v podstatě pouze nezajímavě převypravuje. Stále se tak jedná o zajímavý nápad naroubovaný na naprosto směšnou příběhovou linii, u které tak maximálně překvapí účelné použití až karikaturních charakterů. Radcliffe, se svými třemi výrazy, není tím pravým hereckým tahounem, a jen těžko mu lze uvěřit jeho trauma, díky celkově uvolněné atmosféře tím však Rohy příliš netrpí. Největším překvapením je však celkové vyznění snímku. Ten osciluje někde na pomezí vážně míněného thrilleru a současné populární teen fantasy romance. Aja se tak díky všem těm barvičkám a slzičkám nenápadně přihlásil o další možné pokračování populární ságy Stmívání. (30.10.2014)

// Paráda, vtipné momenty střídají ty děsivé, ty milé a ty neskutečně "out of place" - je to sice tak trošku mišmaš, ale tyhle vyšetřovací/ztracené lásky věcišky já obecně můžu, navíc Daniel Radcliffe hraje parádně a když ještě připočtu skvělý soundtrack, není moc co řešit. Škoda jen toho wtf finále, jinak bych šel i vejš :) (03.12.2014)

Investigativní fantasy romanťárna, která mi dost často připomínala něco mezi Zmizelou a Osudovým dotekem. Pátrání po vrahovi nenudí, milostná linie je příjemně melancholicky feel-good a flashbackové střípky působí svěžím dojmem nezávislého filmu. Akorát bych trochu krátil a zaplatil Radcliffeovi další kurz herectví. (12.03.2016)

Vždy je velice těžké napsat komentář k dokonalému filmu, kdy nemám téměř co vytknout. Tak ho tedy alespoň zahrnu chválou. Na úvod podotýkám, že filmy s Radcliffem nemám příliš v oblibě, jelikož už je příliš profláklej jako Harry Potter. Nemluvě o tom, že mi nikdy nepřišel dostatečně charismatický, aby zvládal hlavní role. Tohle byl však ten nejlepší film jaký jsem s ním viděl a to jeho nejslavnější příběhy z Bradavic zbožňuji. Nejvíce mne asi zaujal způsob vyprávění, jež se prolíná do dvou časových rovin s příběhem, který v podstatě nemá obdoby. S ničím podobným jako je zde, jsem se jinde dosud nesetkal. Rohy, což je také hlavní plot celého filmu, byly maximálně využity a zapříčinily celou řadu opravdu humorných scén. O horor však v žádném případě nešlo, neboť hlavní hrdina celou dobu vyšetřuje vraždu své přítelkyně za pomoci své nově nabyté zbraně. Jediné co se mi úplně nezdálo, byl konec. I když přiznávám, příliš jsem si přál nějaký krvavý happy end. PS: Dokonce i soundtrack je pětihvězdičkový a přestože se experti shodují, že by ho divák správně neměl vůbec zaregistrovat, tak tady je naopak velice výrazný a působilo to vskutku famózně. (09.09.2021)

S Horns jsem se v čase premiéry nepotkal a mrzelo mě to. Nápad vystavit člověka brutálnímu společenskému tlaku a psychickému strádání do té míry, že není ve stavu to rozumným způsobem unést a proti své vůli se transformuje v nadpřirozenou bytost z jiného (temného) světa, zpracoval po umělecké stránce neskonale lépe už Bulgakov v Mistrovi a Markétce. Po mém soudu má takový námět velký potenciál, jenže režisérovi a scénáristovi se ho v potu tváře povedlo dokonale promarnit. V řadě komentářů se propírá účast Daniela Radcliffa v hlavní roli. Jeho výkon sice není oscarový, ale nepřekážel mi a jeho přítomnost nakonec patřila k minimu pozitiv, které jdou o Horns napsat. Rohy mohly být ledasčím, počínaje temnou fantasy a konče hororovou komedií (vzpomeňme, jak výborně dopadly např. Čarodějky z Eastwicku). Alexandre Aja místo toho vyrobil mravoučnou moralitu plnou sentimentu, prostoupenou náboženskou symbolikou a používající ta nejprofláknutější žánrová klišé. I to bych mu částečně odpustil, kdyby nebyl tak doslovný a patetický a dokázal by být rafinovanější a imaginativnější. Tohle je bída. Celkový dojem: 25 %. (12.07.2021)